Vražda politika zmrazila vztahy Bělehradu a Prištiny
PRIŠTINA/BĚLEHRAD Nepřátel měl nepočítaně. Ať už na kosovské, či srbské straně. Čtyřiašedesátiletý kosovskosrbský politik Oliver Ivanovič ležel v žaludku celé řadě lidí. Kdo z nich stojí za jeho úterní vraždou, není zatím jasné. Priština a Bělehrad se viní navzájem. Jisté je jen jedno: že už v tak vypjatých vztazích mezi nimi kvůli jeho smrti ještě přituhlo.
V reakci na Ivanovičovu vraždu se Srbsko okamžitě stáhlo z obnovených rozhovorů s Prištinou pod patronátem Bruselu. Ten považuje normalizaci vztahů s Kosovem za hlavní podmínku vstupu Srbska do EU. Obnovit dialog měly strany po více než roce právě v den politikovy vraždy.
Srbsko v něm odmítá pokračovat, dokud nebudou dopadeni vrazi. Z Bělehradu také opakovaně zaznívá požadavek, aby se na vyšetřování podílely srbské orgány. Vláda v Prištině to ovšem odmítá. Ivanoviče před sídlem jeho strany v úterý ráno neznámý útočník nebo útočníci šestkrát střelili zbraní z jugoslávské zbrojovky Zastava z projíždějícího automobilu. Později se vozidlo našlo ohořelé. Podle srbských úřadů je jeho majitel už dlouho po smrti.
Srbský prezident míří na výbušnou návštěvu do Kosova
Včera hodinu po poledni byl Ivanovič pohřben v Bělehradě. Pohřbu se účastnila řada osobností v čele s patriarchou srbské pravoslavné církve, premiérkou Anou Brnabičovou či exprezidentem Tomislavem Nikoličem.
Jeho nástupce v úřadu a nynější hlava Srbska Aleksandar Vučič plánuje Ivanovičovu památku uctít o víkendu přímo v kosovské Mitrovici. V sobotu a neděli se také na dalších místech Kosova plánuje setkat smístní srbskou komunitou. Dá se čekat, že jeho ná- vštěva v Kosovu ještě více rozdmýchá napětí ve vztazích s Prištinou. Srbský prezident se vminulých dnech ostře ohradil vůči spekulacím médií z Kosova a sousední Albánie, která Ivanovičovu smrt interpretují jako akci Srbů.
Vraždu jednoho z předních kosovskosrbských politiků označil prezident Vučič za teroristický čin a varoval před údajnou snahou Prištiny využít nynější situace k převzetí správy nad severní, tedy většinově srbskou částí etnicky rozděleného Kosova.
Od února 2008, kdy vyhlásilo Kosovo nezávislost na Bělehradu, vláda v Prištině nad touto oblastí, již většinově obývají etničtí Srbové, nikdy nezískala kontrolu. Stejně tak ani mezinárodní mírové jednotky. Severní část Kosova nechvalně proslula spíše jako místo, kde místo práva v ulicích vládnou zločinecké gangy a kde reálně kurz nenastolují na radnicích místní politici, ale ti v Bělehradě, vzdáleném vzdušnou čarou asi 220 kilometrů na sever.
Zavražděný politik se právě s Bělehradem v některých otázkách dostával do sporů. Zvlášť poté, co vládnoucí Srbská pokroková strana prezidenta Vučiče v severním Kosovu zformovala dceřinou partaj Srbská kandidátka. Ta se prezentuje jako jediný právoplatný reprezentant kosovských Srbů. Sám prezident Vučič v její prospěch při tamních podzimních místních volbách vedl kampaň. Jemu nakloněná provládní média místní opozici v čele s Ivanovičem vykreslovala jako zrádce a přátele Albánců. Po podzimní volbách na Bělehrad napojená Srbská kandidátka kontroluje všechny srbské obce v Kosovu.