Veselého nezapomenutelná rosenka
Ej padá, padá rosenka. Moravská lidová písnička, ze které skupina Blue Effect, maskovaná v době honby na bigbít a s ním spojenou angličtinu za zkratku M Efekt, udělala úhelnou skladbu českého art rocku. Na albu Svitanie (1977) trvá šest a půl minuty, na koncertech ji kapela instrumentálními sóly dokázala natáhnout i na dvojnásobek. Klíčový na ní však byl také vokální part. V něm tehdejší zpěvák M Efektu Oldřich Veselý obdivuhodně spojil rockovou exaltovanost s pokorou a citem rodilého Moravana. Když zazní jeho jméno, lze se vsadit, že 90 procent českých rockových fanoušků si okamžitě vzpomene právě na tuhle píseň.
Na výsluní art rocku
M Efekt, do něhož nastoupil v roce 1976 a setrval čtyři roky, byl nepochybně nejslavnější kapelou života Oldřicha Veselého. Druhá polovina 70. let art rocku, tedy hudbě, ve které se bigbítoví hudebníci snažili kompoziční vrstevnatostí a instrumentálním mistrovstvím postavit umělecky na roveň představitelům klasické hudby, velmi přála. Veselý v takzvané federální sestavě M Efektu, v níž jeho a kapelníka Radima Hladíka doplňoval bubeník Vlado Čech a slovenský basista Fedor Frešo, natočil právě zmíněný albový milník českého art rocku. A poté, když Freša vystřídal klávesista a zpěvák Lešek Semelka, další velevýznamné žánrové album Svět hledačů (1979).
Dva klávesovo-pěvečtí kohouti na jednom smetišti, to samozřejmě nevydrželo dlouho. A tak se na samém konci 70. let vrátil Oldřich Veselý do Brna a přidal se k jedné z nejstarších existujících českých rockových skupin Synkopy. Čerstvá zkušenost s pobytem na špici domácí artrockové scény nebyla jedinou věcí, kterou si z Prahy přivezl. Tou druhou byl kontakt s textařem Pavlem Vrbou, jenž otextoval téměř celý Svět hledačů a napříště se měl po této stránce stát takřka výhradním Veselého spolupracovníkem v několika dalších velkých artrockových projektech, tentokrát už ale s popiskou „made in Brno“.
Brněnský klávesista, skladatel a zpěvák Oldřich Veselý, bývalý člen skupiny Blue Effect a dlouholetý leader artrockových Synkop, podlehl ve středu ve věku 69 let těžké nemoci.
Zpátky doma
Nástup do čela Synkop ovšem nebyl prvním momentem Veselého setkání s tímto souborem. Už v 60. letech totiž pro tuto kapelu, jež stavěla především na vícehlasech a` la Beach Boys, skládal písničky. Byl mimo jiné autorem jejich asi největšího hitu Válka je vůl, ale například také Suity pro J. S. Bacha, sice odlehčené písně, v jejíž kompozici ovšem už roku 1968 použil postupy barokní hudby a vlastně tak předjal přístup typický pro pozdější art rock. V první polovině 70. let se pak stal poprvé hrajícím členem kapely. Druhý nástup k Synkopám ovšem znamená druhý vrchol tvorby Oldřicha Veselého. Společně s Pavlem Vrbou zkomponoval alba Sluneční hodiny (1981) a Křídlení (1983), další dva nepochybné milníky českého art rocku. Spolupráce Veselý–Vrba skončila na bázi Synkop v roce 1990 albem Dlouhá noc. Po rozchodu kapely se Oldřich Veselý věnoval převážně studiové a skladatelské práci. Komponoval hudbu pro divadla, televizi i pro různé jiné příležitosti. Na pódiích se objevoval buď se svými vrstevníky při výjimečných příležitostech, od roku 2005 hrál v kapele E-band.