Me Too Aleny Vitáskové

Velmi živě si pamatuji léto roku 2011, na filmový festival v Karlových Varech. V této době už bylo tradicí, že během festivalu se domlouvají velké byznysové projekty a připravují zásadní politická rozhodnutí. V kavárně Grandhotelu Pupp, v Becher’s Baru či na golfových hřištích šlo pozorovat nevídanou koncentraci politiků, ministrů, vysoce postavených státních úředníků, vrcholných zástupců justice, bankéřů, podnikatelů, právníků i lobbistů. Této skupině, jejíž síla vzešla z opoziční smlouvy, z této nejcyničtější dohody polistopadové české politiky, se tenkrát říkalo matrix, dnes ji moderněji nazýváme deep state (hluboký stát). Titíž lidé se pravidelně potkávali (a dodnes potkávají) i v Praze, jenže v Karlových Varech se daly vzhledem k jedinečné koncentraci klíčových hráčů vyřešit různé transakce, dohody a případně i smíry velice rychle a efektivně. Viděl jsem na vlastní oči, když lobbista a dnes multimiliardář Roman Janoušek zaparkoval svůj černý luxusní mercedes před Puppem, různí úctyhodní volení zástupci lidu se dostávali do transu, pobíhali v lobby a hystericky křičeli: „Dorazil Romeš! Romeš je tady!“

Co tato pestrá a vlivná ekipa tenkrát řešila? „Tématem byla i volba nového předsedy Energetického regulačního úřadu. Josef Fiřt končí. Premiér Petr Nečas příslušný materiál nenechal ve vládě projednat i za cenu, že od 4. července úřad nemá šéfa. Také se neví, zda nového předsedu bude schvalovat vláda, nebo prezident republiky. Do hry o tento post se vložili i velcí hráči na českém energetickém trhu,“napsal jsem v reportáži začátkem července 2011. Deep state, jehož někteří zástupci už masivně zainvestovali do solárních elektráren, odjel z Karlových Varů s pocitem, že vše je dojednáno, že energetického regulátora si vybrali oni, že při rozhodování o miliardách jim bude odezírat z úst.

Jenže uplynuly tři týdny a deep state těžce narazil. Tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) je neposlechl a do čela Energetické- ho regulačního úřadu jmenoval na šest let zkušenou odbornici na energetiku Alenu Vitáskovou. O Nečasovi se dnes říká leccos a jistě nebyl premiérem, který nedělal chyby, ale za tento krok by mu měli všichni spotřebitelé elektřiny, plynu a tepla poděkovat.

Vitásková začala úřadovat nekompromisně. Zatímco lidé už si zvykli, že se cena energií rok co rok zvyšuje, šéfregulátorka najednou dokázala, že když mocným energetickým firmám otrocky neuzná do nákladů nesmyslné položky, elektřina a plyn můžou být i levnější, dokonce o dost. Vitásková ale na deep state fatálně narazila až poté, co zpochybnila stovky solárních investic, u nichž podle ní existovala podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace v řádu desítek miliard korun. Něco takového už ale nešlo tolerovat. Vitáskovou v podstatě od nástupu do úřadu začali zesměšňovat, pak skandalizovat, zastrašovat a nakonec kriminalizovat.

O tom, co následovalo, může vyprávět i česká eurokomisařka Věra Jourová. A Vitásková může říkat: Me Too! Policejní vyšetřování, trestní stíhání, obžaloba, nakonec verdikt soudu, že Vitásková má jít na osm a půl roku do vězení! A kromě toho to nejhorší: zničená pověst, neustálý stres, těžké zdravotní potíže. Přesto Vitáskovou nezlomili. Až po více než pěti letech ji Vrchní soud v Olomouci zprostil obžaloby. Příběh Aleny Vitáskové je varováním. Měli by si ho pečlivě prostudovat všichni, kdo se rozhodnou postavit se i dnes nesmírně silné struktuře zvané deep state. Zda jim to bude stát za to, statečně bojovat, nebo zda nebude lepší zalézt do boudy a přestat štěkat.

Vyšetřování, trestní stíhání, obžaloba, nakonec verdikt soudu, že Vitásková má jít na osm a půl roku do vězení! A kromě toho to nejhorší: zničená pověst, neustálý stres, těžké zdravotní potíže. Přesto Vitáskovou nezlomili.