Elektromobily jsou výhodné už dnes
Nové elektromobily se dají pořídit za 750 až 800 tisíc korun a ojeté kolem 250 tisíc, byť ty starší mají nevýhodu v určitých parametrech, jako je malý dojezd. Běžně se také prodávají vozidla na splátky, a odečtou-li se od nich ušetřené náklady za palivo a servis, vycházejí rozumně.
Když si někdo kupuje nové klasické auto, zároveň podepisuje smlouvu na nákup paliva za zhruba milion korun a dalšího servisu třeba za 300 tisíc. U elektromobilu jsou tyhle položky minimální.
LN Pořád ale zaplatíme za elektromobil viditelně víc než za odpovídající auto se spalovacím motorem. Budou někdy ceny srovnatelné?
Z mého pohledu se elektromobily staly cenově dostupné už v roce 2015. Jenom si toho lidé nevšimli. Nespočítali si to s tím palivem a servisem. Není tedy debata o tom, kdy se to stane, protože se to už vlastně už stalo.
LN Běžný uživatel ale takhle neuvažuje...
Pořizovací náklady jsou u elektroaut samozřejmě vyšší, nicméně to je otázka rozsahu výroby. Protože výrobní náklady budou u spalovacího i elektrovozu podobné a cenu tvoří hlavně poptávka a nabídka. Aktuálně je poptávka po elektrovozech vyšší než nabídka.
LN Chcete říct, že zájem je větší, než kolik jsou automobilky schopny dodat?
Ano. Je za tím relativně nízká nabídka, na část vozů se čeká po- měrně dlouho, není ještě dostatečně velký výběr, takže ve srovnání se spalovacími vozy je to horší.
LNV úvodu jste ale říkal, že jedním z důvodů rostoucího odbytu je stoupající nabídka.
Nabídka elektrovozů relativně vázne, pokud to porovnáváme s nabídkou spalovacích aut. Není to srovnatelný trh, elektroaut se stále prodává řádově méně. Teď máme u nás k dispozici nějakých 12 typů nových elektromobilů. I výběr a konfigurace je menší. Jakmile se to srovná, tak konkurence bude vyšší a cena klesne.
LN Na čem vyrovnání nabídky záleží?
Chce to čas. Auta se nemění tak často jako telefony, trh je poměrně konzervativní. S tím souvi- sí i vyrovnání ceny. Poroste dojezd a cena bude nejvíc a nejdřív klesat u vozů, které mají dojezd menší.
LN Kolik ujedou nové elektromobily na jedno nabití?
Pohybuje se to kolem 220 kilometrů, například u novějších BMW nebo nissanů, u Tesly kolem 500 kilometrů.
LN Je na obzoru nějaké brzké zvýšení kapacity baterií, a tedy i dojezdu elektromobilu?
Rýsují se už baterie na technologii lithium-síra, které mají ve stejné hmotnosti a de facto i ceně zhruba pětkrát větší kapacitu. Takže maximální dojezd by pak mohl vzrůst až k 1500 kilometrům, ale až tolik mnohdy nebude ani potřeba, takže dojezd se zastaví někde na hranici 1000 kilometrů. A tomu úměrně klesne i cena.
LN Jedna věc je baterie, ale stále je u nás velmi málo míst s možností rychlého dobíjení. Čekat půl hodiny nebo hodinu, než se nabije auto, není lákavé.
Počet rychlonabíjecích míst není dostatečný, ale jinak celkový počet míst, kde lze energii doplnit, je u nás poměrem k provozovaným vozům lepší, než jaký poměr čerpacích stanicmají k dispozici klasické vozy. A ne každý elektromobil nutně potřebuje nabíjecí stanici, lze baterii dobíjet i doma v garáži či ve firmě.
LN Podle čeho si lidé vybírají, zda si koupit elektrovůz? Myslíte, že někdo do toho jde kvůli životnímu prostředí?
Asi i takový argument pro některé řidiče platí. Na řadu lidí dělá dojem, že auto je tišší, že nesmrdí, nekouří. Na řadu z nás zabírá i to, že elektroauto je technologická budoucnost, že to je hi-tech, něco nového.
LN Pořád je to ale malá skupina lidí.
To sice ano, ale už to není jen tolik úzká skupina fandů jako ještě třeba před deseti lety, kdy jsme se všichni znali. Teď je to masa lidí, kteří elektromobily vlastní nebo si je v půjčovnách půjčují a zjišťují, jaké to je.
LN Kam to půjde dál?
Předpokládám, že změna trhu bude v tomto duchu pokračovat. Podobně jako se to stalo v jiných zemích nebo u jiných technologií, když například nastupovaly chytré telefony. Až bude většina prodaných aut elektrických, růst už nebude exponenciální jako dnes. LN Kdy to bude? Odhady uvádějí, že v letech 2030 až 2040 bude tvořit prodej elektromobilů až polovinu odbytu nových vozů.
V Norsku to platí už teď a jinde to může přijít i dříve. Odhaduje se, že někdy v roce 2030 bude u nás jezdit kolem milionu elektromobilů. V Norsku dotace na podporu elektroaut postupně končí, ale motor změn je tam už nastartovaný a točí se bez dotací.
LN Co říkáte na argument, že s ekologičností elektromobilů to není až tak slavné, jelikož elektřinu do aut musíme někde vyrobit. Jinými slovy, každé elektroauto má svým způsobem výfuk v komínu elektrárny.
Tohle ale platí i pro spalovací automobily. Při výrobě elektrické energie jsou emise, při výrobě nafty a benzinu také. Stejně jako z výroby alternativního zemního plynu jako paliva a jeho stlačení. Státy je svými regulacemi nutí stále víc omezovat, budou tedy klesat.