Šel příkladem svou odvahou
VSezemicích u Pardubic stojí dvě sochy místních hrdinů. Dnes možná známější Alfred Bartoš, odvážný velitel parašutistů z výsadku Silver A, má svou sochu před školou. Druhýmmužem byl o generaci starší Karel Bezdíček, který je zachycen na pomníku padlým v první světové válce. Je zajímavé, že se oba muži narodili ve Vídni a do Sezemic se přestěhovali. Dnes se zaměříme na Karla Bezdíčka, hrdinu prvního odboje, který se narodil 27. ledna 1888. zvolen Karel Bezdíček. V dopisech uváděl: „Máme prapor… chtějí, abych ho nesl. Chodilo se na něj dívat mnoho lidí. Náš kapitán se usmíval, když ho viděl…“
Po slavnostním předání byl praporec uložen aměl být znovu rozvinut až před odchodem na frontu. Když přišel den odjezdu, 23. října, praporečník Karel Bezdíček v doprovodu četařů Štafla a Svobody pochodoval s praporcem za zpěvu písně Kde domov můj na nádraží. Na frontě v Champagni pak vlál praporec u stanoviště velitele roty, kapitána Sallého. Byl svědkem prvních ztrát, ale i přesunu k prvnímu velkému útoku roty. Cílem úderu marocké divize, kam spadal i prapor C 2. pochodového pluku cizinecké legie a jeho 1. rota, složená z českých dobrovolníků, se měla stát německá postavení na kótě 140 a pozice u vesnic La Targette a Neuville St. Vaast.
Během útoku 9. května 1915 měl Karel Bezdíček uložen prapor v ochranném obalu ve stanovém dílci v bandalíru křížem přes tělo. Praporečník byl svou odvahou příkladem ostatním. Při bodákovém útoku do německého zákopu byl raněn či zabit. Zákop záhy zničilo a zasypalo německé dělostřelectvo. Karla Bezdíčka ani český praporec již nikdo nespatřil...