V mezičase
všelijaké věci, až mě to omrzelo. „A proč tě to zajímá?“zeptala jsem se pro změnu já. „Ty si přece žiješ spokojeně tady a vláda nebo prezident jsou pro tebe asi tak důležité jako počasí, ne?“
A ukázalo se, oč jde. Vyslechla jsem trochu zmatenou tirádu o tom, že lidé strašně podceňují kočky, pohrdají jimi a myslí si, že kočky jsou hloupé a ničemu nerozumějí. Typický nespokojenec. Pak přišla další tiráda: proti pražské kavárně a uprchlíkům. Tak tohle já si chovám doma! Chtěla jsem mu to nandat, ale pak jsem usoudila, že když je někdo zklamaný a nejistý, má pocit, že je málo úspěšný a uznávaný, nemá smysl jeho bídný stav ještě zhoršovat a utvrzovat ho v něm. Přišlo mi ho líto: nemá ani volební právo, aby mohl na protest hlasovat pro někoho, kdo by přiživoval jeho frustrace a ujiš-
Putna
Středa Baldýnský ťoval ho, že je lepší než ti „druzí“, a radši jsem se ho zeptala, co má na světě nejradši. Otázka ho zjevně zaskočila: „Nejradši?“Zamyslel se. Ve skutečnosti ho podezírám, že nejradši má chvíli, když se plní jeho miska nebo mu dám kočičí sušenku – nebo radši spí stočený na mém polštáři? „Víš,“mňoukl po chvíli, „nejradši mám, když mě chválíš.“Samozřejmě jsem ho hned začala chválit, jaké má krásné bílé tlapky a náprsenku, jak je chytrý a jak jsme rádi, že tu s námi bydlí. Zabralo to: zavlnil se jako baletka, vztyčil ocásek jako prapor a odkráčel se někam schovat. S Davídkem se dá domluvit, když člověk ctí jeho osobnost a poskytne mu to, co potřebuje i ledasjaký člověk: nějaké to uznání a vlídný projev náklonnosti.
Když ovšem hledím na projevy ve sněmovně nebo je poslouchám,
Čtvrtek Rejžek klesám na mysli. Tam se lidé zjevně domluvit nechtějí a možná ani neumějí, uznáním ani náklonností rozhodně nehýří. A vzpomněla jsem si, jak mi vyprávěl jeden člověk, ke kterému chovám obdiv, úctu a lásku, historku o Jánu Langošovi, k němuž jsem chovala stejné city. V dobách bojů Slováků s Mečiarem seděl Jano kdesi ve vinárně s jedním svým spolužákem a ten na Mečiara nadával a nadával. „Ale prečo na neho tak nadávaš? Ty si ho predsa volil, nie? „No volil.“„A prečo, keď je to s ním také hrozné?“„Pretože ja som taký istý kokot ako on.“ PETRUŠKA ŠUSTROVÁ
Pátek Šustrová Sobota Hanák