Plánování zimních rodinných výletů
Docela fušku. Pomůžeme vám: v době, kdy má většina hradů a zámků zavřeno, tříkrálové akce jsou minulostí a masopustní oslavy teprve přešlapují za dveřmi, se vypravte třeba do Karlových Varů.
Právě v západočeském lázeňskémměstě se pořádá spousta akcí a výstav. Na jednu z nich byste si měli pospíšit, končí příští týden: jmenuje se Čapek & Čapek / Hravě světem velkých umělců Josefa a Karla a koná se v Becherově vile. Představí vám dětský svět obou bratrů a jejich tvorbu pro děti – namátkou knížky Povídání o pejskovi a kočičce, Devatero pohádek nebo Dášeňka čili Život štěněte. Protože pobočka karlovarské Galerie umění se prezentuje jako interaktivní, v posledním sále výstavu doprovázejí tvořivé programy inspirované díly obou bratrů.
A teď něco pro dospělé. Becherova vila nás nenápadně přivede na stopu slavného bylinného likéru becherovka aneb třináctého léčivého pramene Karlových Varů. Její historii mapuje Jan Becher Muzeum, které najdete skutečně hravě: nápis becherovka uvidíte z vlaku, z auta při jízdě po hlavním průtahu městem i jako běžní návštěvníci města. Budova se sice během staletí mnohokrát upravovala, ale to hlavní zůstalo: muzeum stojí na místě bývalé továrny na Steinberkách, odkud od druhé poloviny 19. století voňavý likér putoval do celého světa. Kdo by dnes věřil, že se původně prodával jako žaludeční kapky pod jménem Anglická hořká?
Při prohlídce uvidíte řadu historických exponátů včetně becherovodu, původně skleněného rozvodu, jenž spojoval jednotlivé výrobní prostory. Líbit se vám bude i Becherovo náměstí neboli Becherplatz v muzejním atriu, prostor ve starosvětském stylu s kavárnou, krámky a posezením.
Lázněmi krok za krokem
Zmíněné muzeum není špatným výchozím místem pro poznávání Karlových Varů; stačí projít po ulici T. G. Masaryka a jste na nábřeží říčky Teplé. Přes vodu se klene řada můstků a lávek a otevřou se před vámi výhledy na okolní kopce, prošpikované promenádními cestami a vyhlídkami. Když se vydáte proti proudu řeky, zanedlouho dojdete k bohatě zdobené Sadové kolonádě. Kousek dál vás přivítá pseudorenesanční kamenná Mlýnská kolonáda. Je ještě o několik let starší než její kolegyně Sadová, ale místní nad ní zprvu ohrnovali nos, že prý neladí s charakterem lázeňského centra. Přitom v té době se dal stěží najít renomovanější architekt než Josef Zítek, podle jehož projektu kolonáda vznikla. Pokud jste si ještě nekoupili lázeňský pohárek, napravte to: v interiéru Mlýnské kolonády vyvěrá pět minerálních pramenů – Mlýnský, Rusalka, pramen knížete Václava, pramen Libuše a Skalní pramen – a můžete tak ochutnávat a porovnávat jejich chutě. Kousek odtud na nás čeká nejoblíbenější pramen – Až ochutnáte Vřídlo, zastavte se u nedalekého Jánského mostu; zdejší turistický rozcestník poslouží jako orientační bod pro výlety do dalších míst. Červená značka míří daleko do lázeňských lesů a k lázním Kyselka, které proslavil Heinrich Mattoni. Žlutá vede do lesů mezi lázněmi a Ohří. Jako korálky na niti na ní objevíte řadu atraktivních vyhlídek: dřevěný altán nazvaný Camera obscura (zmíněný technický zázrak tu ale už dávno není), vyhlídku Tři kříže, vyhlídku z Ottovy výšiny a Goethovu vyhlídku. Trasa zdolává převýšení téměř 300 metrů, ale není dlouhá – ujdete jen 3,5 km.
Druhá větev žluté trasy vede na opačnou stranu. V mnoha serpentinách stoupá ke skále se sochou kamzíka, který je jedním z karlovarských symbolů, a dál k vyhlídkám Petra Velikého a Kristýna. Po žluté a pak po modré značce dojdete až k rozhledně Diana. Od Jánského mostu to jsou dva km s převýšením 227 metrů. O Dianě se říká, že kdo tu nebyl, nebyl ve Varech; možná i proto právě sem vede pro pohodlnější výletníky od Grandhotelu Pupp pozemní lanovka.