Bytů přibývá spíš v regionech

Menší města začínají být díky lepšímu dopravnímu spojení i občanské vybavenosti vhodnou alternativou k bydlení v satelitech

PRAHA Dříve se na pozemku ve středočeských Libčicích těžila cihlářská hlína, teď je z něj nevyužívaná plocha zarostlá náletovou zelení. Místní si na nevzhlednou parcelu prý již zvykli. Brzy se ale změní – Skanska Reality hodlá na ladem ležících pozemcích jen šest kilometrů od Kralup nad Vltavou a 13 kilometrů od centra Prahy postavit bytové a rodinné domy.

„Širší okolí metropole se stává stále atraktivnější lokalitou pro bydlení. Nejsme zdaleka jediný developer, který se i z tohoto důvodu ohlíží po podobných příležitostech,“popisuje generální ředitel společnosti Petr Michálek. „Dlouhodobě se zaměřujeme na Prahu. Jako potenciální trh však nyní vnímáme širší okolí Prahy a Středočeský kraj,“dodává.

Zajímavá alternativa

Do projektů mimo hlavní město či Brno se teď pouští řada velkých developerů. Například Pražská správa nemovitostí aktuálně nabízí byty v projektu Šafaříkova v Hradci Králové, developerská společnost zase Crescon připravuje projekt Dolínek v obci Odolena Voda u Kralup nad Vltavou. A firma Crestyl, která mimo jiné staví novou čtvrť Dock v pražské Libni, aktuálně nabízí byty ve Vysokém Újezdu nebo v Berouně.

„Bytové projekty v menších městech s dobrou dopravní dostupností zmetropole jsou alternativou bydlení přímo v Praze,“ říká Viktor Peška, obchodní ředitel Crestylu.

Důležitou roli hraje i cena. V Berouně vyjde metr čtvereční na zhruba 45 tisíc korun. „To je méně než na pražských periferiích, odkud cesta do centra metropole trvá delší dobu než z nového bytu v Berouně,“tvrdí Peška. Ve stejnémměstě nabízí nové byty například i Geosan Development.

Za rozhodnutím developerů pustit se do projektů v menších městech stojí mimo jiné obtížné a zdlouhavé povolování staveb v Praze. To ostatně dokládají i statistické údaje. V listopadu loňského roku začala v metropoli výstavba pouze 14 bytů, zatímco například ve Středočeském kraji to podle Českého statistického úřadu bylo 277 jednotek.

Nevýhodu ovšem představuje nižší kupní síla obyvatel v regionech. „Developery to nutí přicházet s projekty, které mnohdy kladou nižší nároky na vybavení, navíc velikost poptávaných bytů bývá menší,“říká Radek Polák, mluvčí developerské společnosti Trigema. Ta již dokončila mimopražský projekt v plzeňské Kollárově ulici a další připravuje.

Plzeň se již stala oblíbenou cílovou stanicí rezidenčních developerů a tamní trh výrazně roste. „Zatímco za rok 2016 se tam podle studie Trigemy prodalo pouze okolo 260 nových bytů, za první tři čtvrtletí loňského roku je to již dohromady více než 930 jednotek,“upřesňuje Polák. V západočeském městě se podle něj prodá až pětina všech nových bytů, které se v Česku uvedou na trh.

To, že velcí developeři hledají příležitosti i v menších městech, hodnotí pozitivně i sociální geograf Luděk Sýkora.

Lépe pro lidi i pro přírodu

„Obyvatelé tam mohou využívat místní služby, od maloobchodu přes školství a zdravotnictví po kulturní zařízení, které v drobných vesnických satelitech nenajdou, a zpravidla také kapacitní a frekventovanou hromadnou dopravu a lepší silniční napojení,“upozorňuje Sýkora. A dodává, že tento trend podporuje silnější společenské komunitní vazby, a navíc vede i k menší zátěži pro životní prostředí.

Malá města si zase díky nové bytové výstavbě udrží obyvatelstvo, případně se počet lidí dokonce zvýší. Profesor Sýkora je přesvědčen, že v řadě sfér nabídnou malá města alternativy v oblasti bydlení k malým satelitům na předměstích a v oblasti služeb a pracovních příležitostí zase k centrům velkých měst.

Geolog Václav Cílek poukazuje na to, že obdobný trend je patrný všude po Evropě, kde nejprve bobtnají velká města. Postupně s tím rostou ceny bydlení i nájemné. „Běžným lidem, mladým rodinám, studentům a podobně často nezbude nic jiného než se poohlédnout kousek dál za městem. Situace se začíná opakovat nejprve v okruhu tak šedesáti kilometrů od města a pak i dál,“tvrdí Cílek.