Volný obchod spojí čtyři kontinenty i bez Trumpa

TOKIO/PRAHA Byl to krok, o kterém kritici tehdy novopečeného prezidenta Donalda Trumpa prohlašovali, že je nejštědřejšímmožným darem Číně. Zemi, s jejímiž údajně neférovými obchodními praktikami se newyorský magnát tolik dušoval bojovat už v předvolební kampani. Byl to totiž právě Peking, kdo mohl z rozhodnutí stáhnout USA z vyjednávání o takzvaném Transpacifickém partnerství (TPP) těžit nejvíc a snáze díky tomu protlačit vlastní mamutí hospodářské projekty, jako je nová hedvábná stezka.

Trump o odchodu Washingtonu z dlouho a obtížně vyjednávaného plánu největší zóny volného obchodu rozhodl v jednom ze svých prvních prezidentských dekretů krátce po inauguraci. Navzdory tomu – anebo možná právě proto –, že pro předchozí administrativu Baracka Obamy byla tato dohoda ještě strategicky důležitější než podobné partnerství s Evropskou unií. Zdůvodnil to tím, že je pro Spojené státy nevýhodná a znamenala by další přesun výroby z USA do Asie namísto slibovaného odstranění překážek v obchodu a investicích.

Nějaký čas se zdálo, že odchod Washingtonu pošle celý projekt ke dnu. Na den přesně rok od tohoto rozhodnutí ale vyslala jedenáctka zbývajících zemí do Bílého domu výmluvnou zprávu: všechny ostat- ní země v plánu hodlají pokračovat i navzdory zpátečce, již zařadily USA, a dohoda je dokonce už na stole. Byť pod novým, dosti krkolomným názvem Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP).

To podstatné však zůstalo při starém. Padnout mají obchodní bariéry mezi Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem, Malajsií, Singapurem, Brunejí či Vietnamem. Z Latinské Ameriky posléze pak propojí tyto země s Mexikem, Chile a Peru.

Dlouho vyjednávaný projekt Transpacifického partnerství, zóny volného obchodu napříč Severní a Jižní Amerikou, Asií a Austrálií, míří do finále i navzdory odchodu USA z něj. V březnu podepíší v Chile lídři jedenáctky zemí oficiální dohodu.

Washington uvalil clo až 50 procent na dovoz praček

Jak tento týden oznámil japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi, lídři angažovaných států oficiálně podepíší smlouvu na počátku března v Chile. Dohodli se na tom při jednáních v Tokiu, kde se podařilo doladit poslední neshody. Příznačně v den, kdy Trump v duchu svého hesla „Amerika na prvním místě“podepsal navýšení cel na dovezené pračky až na 50 procent, u solárních panelů na 30 procent.

Dohodě o vzniku rozsáhlé zóny volného obchodu napříč Tichomořím již teoreticky nestojí nic v cestě poté, co od posledních námitek upustila Kanada. Druhá největší ekonomika mezi budoucími státy dohody po Japonsku byla považována za hlavní překážku toho, proč nebyla finální dohoda podepsána už na okraj listopadového summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) ve Vietnamu. Problematická byla z pohledu vlády v Ottawě zejména část upravující duševní a kulturní vlastnictví.

To, že zbývající země budou v projektu pokračovat i bez USA, potvrdil také v úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu kanadský premiér Justin Trudeau. Více o dění v Davosu na straně 13 Poznámka na straně 10