Ke kadeřníkovi aspoň jednou ročně
Někdo do kadeřnického salonu chodí každý měsíc, jiným nevadí si vlasy barvit i stříhat doma. Investice do výživy vlasů je však stejně důležitá jako do péče o pleť, zdůrazňují odborníci.
Návštěva kadeřníka pro někoho znamená nepříjemnou nutnost, pro jiné vzácnou chvíli pro sebe. Kadeřnické salony nicméně v Česku patří k nejvyužívanějším kosmetickým službám. Jednou za rok do vlasového salonu zajde osm z deseti Čechů. Tuzemské domácnosti za ně ročně v průměru vydají asi 1200 korun.
„Pro srovnání, masáže si během posledního roku dopřála přibližně polovina z nás, pedikúru zhruba třetina, manikúru a kosmetické služby jedna čtvrtina a solárium už jen každý desátý,“vypočítává Renáta Doležilová z agentury GfK, jež vypracovala studii Health & Beauty o vztahu Čechů ke kosmetice a péči o zevnějšek. Pravidelní návštěvníci vlasových salonů za svým kadeřníkem zajdou jednou či dvakrát za čtvrt roku. Asi 16 procent Čechů, kteří bývají movitější nebo vyššího věku, si nechává účes upravit dokonce každý měsíc.
Cena za služby profesionála závisí nejen na regionu, ale i umu samotného kadeřníka. Ve velkých salonech je často zavedena hierarchie pozic podle pracovních zkušeností, počtu absolvovaných stáží i délky praxe. Jejich dovednosti lze poznat z cenovky. Čím zkušenější kadeřník je, tím jsou jeho služby dražší.
„Rozdíl u našich kadeřníků je ve zkušenostech, které za dobu své kariéry nasbírali. Do jejich vzdělávání investujeme nemalé částky, ať už školením v Lon- dýně, New Yorku, či na seminářích v Česku. Udržování kvality týmu je nekonečný proces,“vysvětluje Hajdová. Nejvýše postavený odborník, jehož jméno často kadeřnický salon nese, bývá nejdražší a na střih od něj se může čekat i několik měsíců.
Nechat se ostříhat od kadeřníka na nižší pozici ale neznamená, že by zákazník odešel s nechtěným účesem. Spíše bude profesně mladší kadeřník pomalejší a nebude mít za sebou tolik soutěží jako jeho výše postavený kolega.
Kolik stojí péče o vlasy
Pokud jde o změnu barvy účesu, mnoho Čechů se nebojí podstoupit ji ve své koupelně. Až 40 procent z nich si barví vlasy výhradně svépomocí. Jsou to lidé především vyššího věku, s nižšími příjmy i vzděláním. Za barvení u kadeřníka si ale nemohou dovolit utrácet ani studenti. Dalších 30 procent Čechů střídá péči profesionálů s koupí barvy v drogerii a zbývajících 30 procent se s barvením svěřuje výhradně do péče vlasového odborníka. Asi tři čtvrtiny žen si vlasy barví alespoň jednou ročně.
Naopak čeští muži jsou se svými šedivými prameny mnohem spokojenější. Barví si je jen každý dvacátý.
Studie o péči o zevnějšek také ukázala, že se Češi sice nákupu barvy v běžných obchodech nebojí, v jejich rozdělení a funkci ale nemají příliš jasno. „U trvalých barev, ale i u přelivů jednoznačně nejčastěji očekávají, že se nevymývají. Důležitý je pro ně pochopitelně i správný odstín. Za barvu jsou připraveni vydat asi 120 korun, za přeliv o něco méně, nejčastěji sto korun,“popisuje Doležilová.
Kosmetika za stovku
Většinu vlasové kosmetiky Češi klidně nakoupí v drogistických řetězcích. Šampony a prostředky na úpravu účesu kupují ve chvíli, kdy jim dojdou. Pořízení barvy na vlasy často nechávají až na výhodnou akční nabídku.
Samotná kritéria nejsou při nákupu šamponu náročná. Důležitá je pro Čechy především vůně, i když parfém nesouvisí s funkcí výrobku. Nezanedbatelným požadavkem na produkt je také přijatelná cena. Ta se podle agentury GfK pohybuje kolem 85 korun.
„Nejoblíbenějšími značkami, které zákazníci jmenují nejčastěji, jsou Nivea, Syoss a Schauma. I pánům musí šampon vonět. Nejoblíbenější značkou je pro ně opět Nivea, ale také Head and Shoulders,“říká Doležilová o českých spotřebitelích.
Je dobré, když klient obrázek přinese. Usnadní tak cestu k porozumění, co se mu líbí a co nikoli. Kadeřník, jehož jméno salon nese, bývá nejdražší a na střih od něj se může čekat i několik měsíců
Pět hodin péče za týden
Mít ze sebe dobrý pocit a být dobrým příkladem pro své děti – tak znějí odpovědi Čechů na otázku, proč o sebe pečují. Nejen vlasům, ale i líčení, holení či koupeli věnují něco přes pět hodin týdně. Tedy stejně jako Němci a jen o něco málo méně než Francouzi.
Důvody, proč se obyvatelé daných zemí věnují zkrášlování svého zevnějšku, se ale liší. Němcům spíše záleží na tom, aby vyjádřili svou individualitu. Polákům i Britům, nejvíce ovšem Číňanům, zase na tom, aby při prvním setkání udělali dobrý dojem. Italům a Belgičanům zase upravený zevnějšek dává „pocit kontroly“.
Do kadeřnického salonu se samozřejmě můžete vypravit i s menšími dětmi. „Většinou vše usnadní, když dítě ví, kam jde a co se bude dít. Je dobré, když malý klient ví, kam chodí jejich tatínek nebo maminka, a na návštěvu se těší,“radí Hajdová, jak potomka na stříhání připravit. „Většinou děti nestříháme hned na první návštěvě, ale třeba až na druhé nebo třetí. Je to pak jednodušší pro rodiče, kadeřníka, samotné dítě i ostatní klienty.“