Cizina vidí střet dravce a akademika
PRAHA Vrcholící české prezidentské volby přitahují pozornost zahraničního tisku. V jejich dikci převládají zjednodušující kategorická tvrzení, která rétoricky ještě přitvrzují dojem historického střetu neslučitelných principů.
„Prozápadní profesor chemie bez politických zkušeností se pokusí svrhnout z trůnu evropského dvojníka Donalda Trumpa,“shrnul volební klání lotyšský deník Diena. Takové vylíčení vesměs převládá – na jedné straně je distingovaný akademik, který se v tvrdém politickém světě ocitl v podstatě náhodou, na druhé protřelý dravec, který se neštítí populismu. Výjimkou jsou hlavně ruská média.
Některá zahraniční hodnocení Miloše Zemana posouvají prezidentův vztah k Evropské unii do tak negativních konotací, až to neodpovídá realitě.
Zeman nejen během kampaně opakovaně prohlašoval, že je eurofederalista, že Česká republika do EU patří a stále z tohoto svazku benefituje. Dodával, že projekt potřebuje revizi, protože se v něm začaly na nadnárodní úrovni řešit věci, které náleží k rozhodování spíše členským státům.
Kdo má rád Evropu
Třeba v podání britských Financial Times je Zeman ztělesněním „protiimigrantské, protiislámské, euroskeptické a proruské tendence podobné těm, které projevuje krajní pravice a konzervativně nacionalističtí politici jinde ve střední Evropě“, zatímco Jiřího Draho- še noviny titulují jako „liberálního intelektuála sympatizujícího s internacionalistickými hodnotami EU“.
Historicky a mentálně nejbližší čeští sousedi Slováci mají tendenci srovnávat utkání Zemana a Drahoše s tím, co sami zažili při své poslední přímé volbě hlavy státu. Politikou nepolíbený podnikatel Andrej Kiska tam navzdory očekáváním porazil zkušeného matadora, předsedu sociálních demokratů a premiéra Roberta Fica.
„Desetiletí v politice versus nezkušenost, nebo bonmoty občas proložené hrubšími výrazy versus slušnost a elegance. I tak by se daly označit vlastnosti úřadujícího prezidenta Miloše Zemana a bývalého šéfa českých akademiků Jiřího Drahoše, kteří se potkají ve finálovém kole souboje o Praž- ský hrad,“napsaly Hospodárske noviny.
Ruská výjimka
Rakouská média se přidržují klišé ideového rozkolu mezi „pražskou kavárnou“a „venkovskou hospodou“, čímž paradoxně přebírají terminologii hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, přestože styl úřadujícího prezidenta kritizují za schematický populismus.
Deník Die Presse popsal, že Češi vnímají osobu prezidenta jako obzvláštní morální autoritu, a na to konto líčí Zemana coby člověka, který strávil pět let tím, že „polarizoval a krok za krokem vedl směrem na Východ“. Tím se míní především přimknutí k Rusku a Číně – k těm prezident soustředil velkou část svých ekonomicko-diplomatických aktivit.
Drahoš je pak nejen v rakouských novinách prezentován hlavně v kontrastu k Zemanovi s tím, že je všechno to, co nynější hlava státu není. Namísto krevnatějšího profilu tak převládá spíš podání Drahoše coby alternativy.
Unikátní kategorii představují ruská média, která si všímají, že se vztah k Rusku stal jedním z ústředních témat prezidentských voleb. Zvláštní důraz tamní noviny kladou na slova Miloše Zemana, že Drahošovy výroky o vměšování ruských tajných služeb do tuzemské politiky jsou urážkou svéprávnosti a zdravého rozumu českých voličů.
Část ruských médií věnuje neskrývaně vyšší sympatie Zemanovi, i s odkazem na udržení přátelských vazeb mezi oběma zeměmi. S Drahošem by prý ochladly.