Ministři varují před Okamurou
Z Babišovy ministerské sestavy přišla jako první s kritikou ideového ukotvení SPD ministryně obrany Karla Šlechtová, když v půli loňského října v televizi Barrandov prohlásila: „Tady chci ještě říct, pane Okamuro, jednu věc, ohledně toho islámu. Vy jste si na tom postavil celé novodobé, možná fašistické hnutí.“Tomio Okamura pak žádal omluvu pro své voliče a po Babišovi chtěl, aby Šlechtová už nebyla mezi ministry.
Podle jejího nového vyjádření ale extremistické ukotvení okamurovců není překážkou pro politickou spolupráci. „Mé názory na některé veřejné projevy SPD jsou známé. Nechme se přesvědčit, že se i toto politické uskupení bude chovat konstruktivně. Je třeba respektovat názory voličů,“sdělila včera LN Šlechtová.
Další, komu by nevadil model, v němž by okamurovci s komunisty umožnili hnutí ANO vládnout, je znovuzvolený prezident Miloš Zeman. SPD nepovažuje za extremistické uskupení, protože podle něj není nic extremistického na tom, že hnutí usiluje o zavedení přímé demokracie.
Ústava neústava, jedeme dál
Ve světle možné spolupráce s SPD poněkud zapadá, že tolerance vlády od komunistů už je víceméně domluvená. Pracovní týmy, které dávají dohromady programové prohlášení, kde se komunistické priority odrazí, se pravidelně scházejí. Za hnutí ANO vede tým vicepremiér Richard Brabec, za KSČM místopředseda Jiří Dolejš.
Finální střet se tak vede o to, kdo KSČM doplní. Pokud delegáti sjezdu ČSSD skousnou trestně stíhaného premiéra, budou to „oranžoví“. Ostatně od nich už se ozývají hlasy, že s historicky nej- horším, jednociferným ziskem ze sněmovních voleb si strana nemůže diktovat kategorické podmínky, případně že ČSSD musí sehrát úlohu bezpečnostního demokratického valu před tím, aby vliv na vládu získala SPD.
V tomto postoji však straníci nejsou jednotní. Jestliže sjezd se- trvá na ultimátu s trestně stíhaným premiérem, nastane chvíle pro Okamuru.
Na rozdíl od prvního pokusu o sestavení vlády, který Babiš promarnil, mu chce Zeman na ten druhý dopřát hodně času. Posledně chtěl premiér spěchat, aby odjel už jako jmenovaný na jednání státníků do Bruselu, pročež se mu aktivovala ústavní třicetidenní lhůta, během níž musí sněmovnu požádat o důvěru.
Teď ale nemá kam chvátat. Podle Babiše ani Zemana není faktického rozdílu mezi vládou s důvěrou a tou v demisi. Podle nich se mají obě stejně aktivně činit a nijak se neomezovat. Názorově se v tom zásadně rozcházejí s tradičními demokratickými stranami a ústavními právníky, kteří říkají, že vláda v demisi je udržovací, překlenovací a nemá se pouštět do zásadních rozhodnutí.
Ústava neříká, jak dlouho může nebo nesmí vláda prodlévat v demisi, než prezident jmenuje premiéra na druhý pokus. Zeman v této souvislosti mluvil o „mnoha a mnoha měsících“.
Nároky Hradu
Je pravděpodobné, že do sestavování nové vlády se zapojí Hrad, posílený vítězstvím Miloše Zemana. Začínají se objevovat spekulace, kdo by se mohl do příštího kabinetu za „zemanovce“prosadit. Jedním ze jmen je Miroslav Toman, který by mohl zamířit do resortu zemědělství. Zahraničí by zase mohl dostat na starost někdejší místopředseda Zemanovy vlády Jan Kavan. Babiš takové spekulace odmítá. „Není to v našich úvahách. Čekáme, na čem se dohodneme s jinými stranami. Zatím to vypadá, že ČSSD nevylučuje, že by s námi šla do vlády,“řekl v rozhovoru pro LN. Též popřel, že by Hrad do jeho současné vlády v demisi nominoval ministra vnitra Lubomíra Metnara. „Kam na ty nesmysly chodíte?“reagoval šéf ANO. „S panemMetnarem jsem se seznámil náhodou, byl jsem v Čechách na mítinku a přišla zpráva, že mě tam má někdo fyzicky napadnout, takže mě hlídali policisté. Jeden z nich mi pana Metnara doporučil,“dodal.