Spor o dotaci na Babišovu zvěř
Exministr zemědělství a šéf zemědělského fondu s dotací souhlasí. Agrofert ji raději vrátil
PRAHA Z Čapího hnízda se stává farma na problémy a hádky. Kromě 50milionové dotace, kvůli které policie stíhá premiéra v demisi a bývalého majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše (ANO), se nově jako sporné jeví státní dotace na burské kozy, plemenné berany a kozla chované na farmě u středočeských Olbramovic. Na téma upozornily včerejší Hospodářské noviny, podle nichž nemělo Čapí hnízdo na státní podporu nárok.
A to z důvodu, že státní příspěvky mají být určeny pro střední a menší podniky. Konkrétně by měla mít společnost do 250 zaměstnanců a roční obrat do 1,3 miliardy korun. Čapí hnízdo patří společnosti Imoba, která by sama o sobě výše uvedené podmínky splňovala. Imoba však není koncovou adresou, neboť spadá do impéria koncernu SynBiol, jenž sdružuje Babišovy osobní investice. SynBiol zaměstnává kolem 1400 zaměstnanců a jeho tržby se pohybují kolem 3,4 miliardy korun.
Podle zjištění HN farma na dotacích získala z rozpočtu ministerstva zemědělství v minulém roce 21 290 korun na chov ovcí a koz, v roce 2016 šlo o 30 tisíc korun. Ministerské dotace administrují k jednotlivým žadatelům chovatelské svazy. Podle předsedy Svazu chovatelů ovcí a koz Víta Mareše není možné správnost žádosti jednotlivých zájemců zkontrolovat. „Ročně vyřizujeme kolem čtyř a půl tisíce žádostí. Většinou jsou od drobných chovatelů,“řekl HN předseda chovatelského svazu Mareš. Podle něho Imoba a Čapí hnízdo podávaly žádosti včetně čestného prohlášení, že se neprotiví pravidlům.
Exministr: Dotace je v pořádku
S výše uvedenou verzí nesouhlasí bývalý ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, podle něhož pro daný typ dotace – tedy na chov – nebylo nutné splňovat podmínky malého a středního podniku. „Pokud jde o dotace na zvířata, třeba ovce a kozy, systém je v České republice nastavený tak, že musíte splnit podmínky typu mít IČO a být zemědělským podnikatelem. U těchto dotací, které se vyplácejí z takzvaného prvního pilíře, se nezkoumá velikost a majetková propojenost podniku. Pouze se zkoumá každé IČO zvlášť,“řekl LN poslanec Jurečka.
Na velikost se dle něho hledí při jiném typu státní subvence. „Něco jiného by byly dotace na investiční projekty, u kterých se majetkový ukazatel zohledňuje. Pokud se bavíme o konkrétním příkladu Čapího hnízda, nedomnívám se, že by došlo k porušení české nebo evropské legislativy,“ dodal exministr, který sám podniká v zemědělství.
Jurečkova slova potvrzuje generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán. „Pokud jde o dotace na plochu nebo zvířata, majetková propojenost se nekontroluje. De facto jde o nárokovou dotaci bez vlivu na velikost podniku. Malé a střední podniky jsou podporované například vyšší sazbou dotace. Je důležité dodat, že na velikost podniku – tedy zda je malý či střední – se hledí u investičních dotací, neboť takové společnosti mají například obtížnější přístup k úvěrům a podobně. U dotací směrovaných přímo na zvířata však o velikost firmy ani majetkovou propojenost nejde,“řekl LN ředitel fondu Šebestyán.
Zástupce Imoby Václav Knotek však raději zvolil opatrnější způsob, jak s případem naložit. Podle něho se právníci Agrofertu problému věnovali již na konci roku 2017 a rozhodli se, že sporné příspěvky od státu ministerstvu vrátí.
„Problémem jsme se zabývali již na konci minulého roku. Byla zahájena interní kontrola, protože názory na podmínky přidělení dotace nejsou jednotné. Proto jsme z opatrnosti došli k závěru, že by mohlo jít o administrativní chybu. O dotaci se žádalo každý rok stále stejně. Formulář byl vyplňován totožně i poté, co Farma Čapí hnízdo zfúzovala s Imobou. Na základě uvedené kontroly jsme poskytovateli z opatrnosti dotace vrátili ve výši 90 200 korun,“řekl LN předseda představenstva Knotek.
Policie pátrá
Místem, kde Babiše a Agrofert v Čapím hnízdě tlačí bota nejvíce, je rovněž dotace – tentokrát ale evropská. Jde o notoricky známý případ 50milionové podpory z evropských zdrojů. Policie má podezření, že Babiš řídil skupinku dalších deseti lidí, které navedl k podvodnému získání evropské dotace na výstavbu Čapího hnízda. Vyšetřovatelé kvůli tomu obvinili 11 osob – včetně současného předsedy vlády, jeho manželky, dětí či prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.
Babišovo trestní stíhání má značné dopady na tuzemskou politiku, jež se kvůli Čapímu hnízdu ocitla v klinči. Nikdo z možných koaličních partnerů – tedy ODS, ČSSD či KDU-ČSL – nechce se stíhaným premiérem do vlády. Existuje tedy riziko, že Babiš poskládá kabinet s extremistickými stranami SPD a KSČM. V jejich případě je pravděpodobnější, že s vidinou funkcí a pašalíků alespoň na chvíli zapomenou, že by jim mohlo vadit podporovat vládu trestně stíhaného předsedy.