Bez důvěry na změnu ústavy
Hnutí ANO a jeho ad hoc spojenci chtějí bez řádných argumentů měnit základní zákon státu
Rozlišování mezi vládou s důvěrou a bez ní je jedním z atributů zastupitelské demokracie. Pokornější přístup k vládnutí bez důvěry by u hnutí ANO znamenal, že spolu s některými dalšími stranami poopraví své současné priority. ANO se ale vrhlo na jednodušší věci, jako je odklízení nepřátel z dobytých území, tedy čištění státní správy. Budu-li ironický, se „složitějšími věcmi“, jako je například odstranění zakázaných billboardů z okolí dálnic, si však neví rady.
Ale vraťme se k věcem podstatnějším. Dlouhodobý pozorovatel české politiky žasne. Ještě nemáme vládu s důvěrou, a ANO, KSČM, Piráti a SPD již identifikovali nejzávažnější nedostatek našeho systému a přicházejí s návrhem změny ústavy! V balíku změn se ocitají společně přímá demokracie a přímá volba starostů a hejtmanů. První z nich zastupitelskou demokracii omezuje, druhá pouze mění způsob volby představitelů obcí a krajů. Obojí je legitimní a řada evropských zemí těmito nástroji disponuje. Doplňme však k oběma nástrojům několik postřehů.
Okolnosti se změnily
Zaprvé referendum. Přiznám se, že v době našeho přistupování k Evropské unii mi přijetí zákona o obecném referendu nevadilo. Okolnosti se však mění a dnes jsme v jiné situaci, máme za sebou britské referendum, vidíme, jak zavádějící informace ovlivňují volby, manipulace se zvýšila a existují podezření i důkazy o ovlivňování voleb zvenčí, zejména z Ruska. Tyto zkušenosti mne vedou k tomu, že dnes zákon o obecném referendu odmítám. Pokud budeme chtít například přijmout euro, pak na základě speciálního zákona.
Zájmy všech čtyř stran jsou v případě přijetí zákona o referendu odlišné: SPD jej podporuje výhradně z populistických důvodů a spolu s komunisty doufají, že bychom jej někdy v budoucnu mohli použít pro odchod z EU a NATO. V hnutí ANO nyní vycházejí vstříc zejména požadavkům KSČM a SPD, další část se domnívá, že jde o nástroj neutrální, který k moderním demokraciím patří. Piráti tvrdí, že jsou konzistentní, chtějí, aby lidé o některých věcech rozhodovali sami. Takto vznikla slepená koalice a nemůže nás uklidnit ani sdělení Pirátů: „Informace, které občan získá, byměly být vyvážené, pravdivé a aktuální.“Nejčastější argument, že referendum již mají všude jinde, není dostatečný.
Zadruhé přímá volba starostů a hejtmanů. O její zavedení se již dříve pokoušely i jiné politické strany, například STAN. Minulý týden na tiskové konferenci návrh obhajovala prof. Helena Válková: „Za ANO můžu říci, že se setkáváme s kladným zájmem, podporou a odezvou i u našich poslanců, že je to změna účelná a dobrá.“ANO nechce čekat na podklady od ministerstva vnitra, ale chce vycházet z návrhu SPD. Situace je tristnější než v případě zavádění obecného referenda. Podle dlouhodobých výzkumů žádná analýza neukazuje takové chyby v dosavadním systému lokální politiky, že bychom byli nuceni přímou volbu zavést.
SPD se ve svém zdůvodnění opírá o tři analýzy, přičemž první z nich zpracovalo v roce 2010 ministerstvo vnitra, ta však byla odbornou veřejností jednoznačně odmítnuta a kritizována. Poslanci SPD v důvodové zprávě například tvrdí: „V anketě pořádané ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů, kteří odpověděli.“Obecná otázka dostala očekávanou podporu, nicméně když se Svaz měst a obcí ČR podíval podrobně na návrh zákona o přímé volbě starostů, zjistil, že tito nemají být součástí zastupitelstva a ani nebudou rozhodovat o rozpočtu obce. V anketě, kterou uspořádal, přímou volbu starostů odmítly dvě třetiny dotázaných starostů. V návrhu změny ústavního zákona zaznívá, že přímá volba povede ke „kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v České republice“, což je nesmysl. Pouhá změna volebního zákona takovou moc nemá. Tomio Okamura přichází s dalším podpůrným argumentem. Prý jsou obcházeni vítězové voleb a starostou se stávají politici z poražených stran. Máme 6258 obcí a takové případy jsou naprosto výjimečné, svědčí o tom koneckonců dosavadní výzkumy.
Realita může být jiná
Příklady obecného referenda a především přímé volby nám ukazují, že část politické scény hodlá bezhlavě a bez řádných argumentů měnit ústavu. Vůbec nejde o to, že SPD si tímto splní asi polovinu svého programu, ale o to, že se v důležitých věcech postupuje nesystematicky a bez potřebných argumentů a zdůvodnění. Logické by bylo podívat se na nedostatky, analyzovat je a navrhnout změny. Zde se pravděpodobně někdo domnívá, že „by to mohlo být třeba dobré“, ale realita může být jiná.
Skutečně naši starostové dělají tolik chyb a podvodů, že je musíme obviňovat z „kolektivní neodpovědnosti“, jak činí SPD? Náš systém se totiž ukazuje jako funkční, respektive jako takový, že potřebuje opravit jen v několika málo parametrech. Nemusíme jej rovnou zničit jako celek.