Členem bankovní rady jednou. A dost!

Ač to mnozí nechtějí slyšet, český prezident disponuje spíše nižšími kompetencemi, nicméně jednu velice významnou určitě má. Je to jmenování členů bankovní rady České národní banky.

Připomeňme, že bankovní rada ČNB je nejvyšším řídícím orgánem naší centrální banky. Bankovní rada je ze zákona sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér ČNB, její dva viceguvernéři a další členové rady.

Jmenování členů bankovní rady ČNB je aktuálně jednou z nejcharakterističtějších pravomocí prezidenta. Dodejme zásadní fakt, že prezident zde rozhoduje zcela sám, nepotřebuje kontrasignaci premiéra ani nikoho jiného (ironický čtenář by možná podotkl, že je zde nutný souhlas Mynáře s Nejedlým, nicméně žerty stranou).

Tato skutečnost se mi jeví nesystémovou a též rozpornou s teorií brzd a rovnováh a určitě bych plédoval za to, aby se při tomto jmenování v budoucnu ze zákona vyžadovala kontrasignace premiéra či předsedy Senátu. Při prezidentském jmenování ústavních soudců se též ze zákona vyžaduje vždy souhlas Senátu. Proč tomu tak také není u členů bankovní rady ČNB? Citovaná bankovní rada ČNB určitě není a z povahy věci ani nemůže být méně důležitým orgánem, než je Ústavní soud.

Další systémový problém vidím v tom, že je možné opakování mandátu člena bankovní rady. Nejen podle mě by bylo pro právní stát vhodnější, aby zákon zde zakázal opakování mandátu. Důvod je jasný: posílení nezávislosti členů, a tím pádem celé ČNB. Čtenář nemusí být zrovna politologem, národohospodářem či právníkem, aby mu bylo jasné, že pokud někdo má možnost být znovuzvolen do prestižní funkce, má to vliv na jeho rozhodování.

Kterak jsem naznačil výše, důvodem pro omezení počtu funkčních období členů bankovní rady ČNB vidím zejména v posílení nezávislosti a nestrannosti jejích členů. Jak píše například i německý sociolog a ekonom Max Weber, jedním ze znaků nezávislosti a nestrannosti je mimo jiné psychický stav rozhodujícího subjektu. A to ať vědomý, či méně vědomý, který má vliv na svobodný úsudek rozhodujícího subjektu.

Povaha funkce člena bankovní rady, plynoucí ze zcela výjimečného a pro stát klíčového postavení orgánu, jakým je centrální banka, si principiálně zaslouží omezení jakýchkoliv, byť i jen potenciálních útoků na nezávislost. A právě možnost opakování funkčního období členů bankovní rady za něj ze systémového hlediska nutno pokládat. PETR KOLMAN

Pokud někdo má možnost být znovuzvolen do prestižní funkce, tak to má vliv na jeho rozhodování