V Poldi to žilo. Dnes už jen na fotografiích
Když Karl Wittgenstein zakládal v roce 1889 Poldinu huť v Kladně, myslel i na fotografy Jejich práce je nyní k vidění v Praze
PRAHA V dnešní době je skoro nepřestavitelné, aby si některá z fabrik nebo velkých firem držela vlastní fotografické oddělení. V minulosti to ale bylo celkem běžné, jak dokládá výstava historických fotografií Tvář průmyslové doby. Poldi – lidé a jejich továrna, která je právě k vidění v Národním technickém muzeu v Praze.
Expozice nabízí desítky snímků z fotografických archivů Poldiny huti v Kladně, na nichž je zachycený jak provoz železárny, tak její zaměstnanci, zvyky, výrobky, zahraniční zastoupení, sklady i společenské zákulisí tavení železa. Výstava tak ilustruje nejen stoletou historii významného průmyslového podniku a industriální doby, ale zároveň společenské uplatnění klasické černobílé fotografie. Vždyť archiv obsahuje okolo 10 000 negativů na skleněných deskách a plastových podložkách zobrazující dělníky, pře- dáky, učně, tavicí pece, laboranty, tovární haly i konečné výrobky, ať už to byly pružiny, hřídele, karoserie nebo jídelní příbory.
Fotografie z huti, která nesla zdrobnělé jméno manželky jejího zakladatele Karla Wittgensteina Lepoldine, se dělí do několika archivů podle zaměření. Nejvíce se fotilo od konce 19. století (železárna byla založena v roce 1889) do znárodnění po druhé světové válce, a pak znovu od 70. let 20. století. Zatímco v první etapě měla továrna podle vzpomínek pamětníků několik fotografických pracovišť, během normalizace v huti pracoval jen podnikový fotograf Luděk Jiskra spadající pod ředitelství, který dokumentoval hlavně společenské akce a aktuální události podniku. Poslední snímky pocházejí z fotografického workshopu pořádaného v roce 1995 už v době, kdy se privatizovaný podnik potýkal s existenčními problémy.
Co se samotné sbírky týče, v historickém Archivu I najdeme dokumentaci provozů, zahraničních zastoupení a fotografie sociálního zázemí továrny, Archiv II je zaměřený na technickou dokumentaci, Archiv IV nabízí pohled do výroby, kde se na snímcích objevují i zaměstnanci, a Archiv V pak obsahuje portrétní fotografie a reprodukce map, plánů, modelů a tiskovin. Archiv III se nezachoval. Normalizační snímky jsou samostatně k nalezení v tzv. Jiskrově archivu.
Huť začínala s 250 zaměstnanci, aby se v roce 1899 vyšvihla k 1468 lidem. V 80. letech 20. století tu v socialistickém podniku pracovalo okolo 20 tisíc zaměstnanců. Dnes zaměstnává podle Wikipedie 149 lidí. pv