Bankovní stíny nad obchodem ČEZ

Jak se vyvíjela bulharská anabáze ČEZ Kde se vzaly miliardy?

PRAHA Uplynulo jenom pár dnů od podpisu smlouvy o prodeji bulharských aktiv českého energetického gigantu ČEZ a otazníků kolem transakce přibývá. Nejvíce jich vyvolává financování obchodu. Dosud málo známá kupující bulharská společnost Inercom Bulgaria EAD potřebnými penězi v celkové výši až 8,5 miliardy korun nedisponuje a patřičný obnos si musela zajistit odjinud.

Podle zjištění LN nabídka Inercomu specifikovala tři způsoby financování: vlastní zdroje, bankovní záruky a úvěrové smlouvy s offshorovými firmami. Majitelka bulharské společnosti Ginka Varbakovová se v posledních dnech v bulharských médiích zaštiťovala především renomovanou zahraniční bankou, jejíž jméno ale nesdělila.

LN se nyní podařilo zjistit, jaké informace o financování Inercomu měly k dispozici orgány ČEZ. Klíčovou částku v celkové výši až 260 milionů eur, zhruba 6,5 miliardy korun, dle podkladů pro lednovou dozorčí radu ČEZ přislíbily dvě soukromé banky: UniCredit Bulbank (180 milionů eur) a První investiční banka Fibank (80 milionů eur).

Zástupci Inercomu v materiá- lech pro ČEZ uvedli i Bulharskou rozvojovou bankou (BRB), která se má postarat o refinancování již stávajících úvěrů od Evropské banky pro obnovu a rozvoj poskytnuté ČEZ.

Jak už LN uvedly v pondělí, další podstatnou část ve výši až 187 milionů eur (zhruba 4,2 miliardy korun) mají Inercomu dle jeho materiálů dodat společnosti s nejasným majetkovým pozadím. Jde o firmy Score Trade a Global Victory Trust. Další firmou, která má ručit za jeden ze zmiňovaných bankovních úvěrů, je společnost Euro Star OOD.

Členové dozorčí rady ČEZ měli podle zdrojů LN k dispozici informace o tom, že za Score Trade a Euro Star stojí rusko-gruzínský miliardář Paata Gamgoneišvili. Tento developer zanechal několik stop v aférách s daňovými ráji Paradise Papers a Offshore Leaks. Vyplývá to z databáze Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), ve které jsou shromážděny informace o více než 785 tisících skořápkových firem z celého světa.

Inercomem uvedené finanční zdroje posilují pochybnosti o transparentnosti prodeje bulharské větve ČEZ.

Bulharský bankovní dům Fibank byl založen v roce 1993

ČEZ vstoupil na bulharský trh na konci roku 2004, má tam asi tři miliony zákazníků.

Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrovali proti vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto ČEZ prošetřovat.

ČEZ se rozhodl z trhu stáhnout. Loni v prosinci dotáhl prodej černouhelné elektrárny Varna.

Na konci minulého týdne dozorčí

a řadí se mezi tři největší tamní banky. Pověst má ale kontroverzní. Informace o jeho činnosti se objevují v dokumentech amerických úřadů uniklých na serveru WikiLeaks. Dlemateriálů je Fibank považována za „na jedné straně jednu z nejagresivnějších a nejzářivějších bank, na druhé straně za banku, která se pohybuje v temném prostředí“.

Dokumenty WikiLeaks spekulují nad úvěrem Fibank ve výši několika desítek milionů dolarů pro podnikatele v energetice a bulharského oligarchu Christa Kovačkiho. Bulharský investigativní server Bivol majitele Fibank spojuje s kontroverzní bulharskou podnikatelskou skupinou The Killers, dle serveru vyšetřovanou v sou- rada a vedení ČEZ schválily prodej svých ostatních bulharských firem. Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom Bulgaria EAD, která má zaplatit celkem 342 milionů euro (více než 8,5 miliardy korun) včetně postoupených pohledávek.

Bulharská ministryně energetiky kvůli známosti s majitelkou Inercomu v pátek rezignovala.

vislosti s pašováním cigaret, drog či rozkrádáním eurofondů.

Banka, která couvá?

Další diskutabilní bod ve financování Inercomu představuje údajný příslib státní Bulharské rozvojové banky o refinancování stávajících úvěrů. BRB popírá, že by se do procesu zapojila. LN položily bance dotaz, zda poskytla garance či se zapojila do předmětného byznysu. Zástupce banky uvedl, že ne, a odkázal na vyjádření pro tamní média.

V prohlášení pro bulharský veřejnoprávní rozhlas například stojí: „Vedení Bulharské rozvojové banky potvrzuje, že banka neschvalovala úvěr, ani nevydávala bankovní garance související s ná- kupem aktiv ČEZ v Bulharsku společnosti Inercom.“

Zatímco rozvojová banka dává v médiích od obchodu ruce pryč, mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvádí, že vedení ČEZ dopisem banky o zájmu spolupracovat disponuje. „Máme dopis od Bulharské rozvojové banky, kde deklarují zájem Inercomu refinancovat EBRD úvěr. Ve fázi před podpisem není možné získat seriózní vyjádření banky o závazku financovat. Banky k tomuto schválení potřebují podepsanou smlouvu – k tomu došlo v pátek,“uvedl.

Vedení ČEZ dlouhodobě ujišťuje, že dozorčí rada finanční zdroje Inercomu zkontrolovala. „Samozřejmě jsme požadovali, aby společnost, která předložila nejlepší nabídku, prokázala způsob financování včetně externích zdrojů. To se stalo,“řekl mluvčí.

LN v pondělí zaslaly sadu otázek mediální agentuře zastupující majitelku Inercomu Varbakovovou. Do uzávěrky listu odpovědi nedorazily. LN se pokoušely již dříve Inercom kontaktovat, výzvy zůstaly bez odezvy. V Bulharsku se stal obchod hlavní politickou událostí. V pátek rezignovala ministryně energetiky Temenužka Petkovová a předseda vlády Bojko Borisov prozradil, že transakci vyšetřuje několik orgánů. Firma Inercom, které chce ČEZ prodat svá bulharská aktiva, v podkladech pro českou energetickou skupinu rozepsala, jak si chce zajistit peníze na transakci. Minimálně u uváděných zdrojů od Bulharské rozvojové banky však existuje rozpor, protože banka odmítá, že by peníze přislíbila.

Inercom uvádí, že koupi uhradí díky následující skladbě financí:

Vlastní zdroje Inercomu: 20 milionů eur

Finance od společnosti Score Trade: 67 milionů eur

Finance od společnosti Global Victory Trust: 100 milionů eur

Bankovní úvěr od UniCredit Bulbank: 180 milionů eur

Bankovní úvěr od Fibank: 80 milionů eur

Refinancování stávajících úvěrů od Bulharské rozvojové banky: 65 milionů eur