Ve válce přišel o nohu, teď letí na paralympiádu
PRAHA Z jeskyně v afghánské džungli vylétla protitanková střela RPG 7. Minula tatrovku českých vojáků, na niž zřejmě cílila, dopadla
přímo pod nohy a utrhla mu levý kotník. I přes excelentní zákrok lékařů, kteřímu zachránili život, se veteránovi z české vojenské mise v roce 2010 nevyhnula amputace.
Když se v nemocnici zotavo-
mu Miroslavovi Lidinské-
val z těžkého zranění, přemýšlel, jak se neohlížet za minulostí a žít opět naplno. Vrhl se na sport.
Právě teď se jako sjezdový lyžař chystá na zimní paralympijské hry, které začínají v pátek 9. března v jihokorejském Pchjongčchangu. Jako vůbec první český novodobý válečný veterán.
„Kombinézu budu mít, stejně jako předtím v činné službě. Vlajku budu mít na rameni, stejně jako předtím, jen to bude jiný úkol,“těší se Lidinský, jenž ve svých 45 letech bude vůbec nejstarším členem české výpravy.
Červenec 2007. Češi po boku britských a amerických vojáků bojovali v afghánské džungli proti teroristům organizace Taliban. Miroslav Lidinský spolu s kolegy z již rozpuštěného Útvaru speciálních operací Vojenské policie (SOG), kam coby bývalý pyrotechnik českobudějovické zásahovky přesel o rok dříve, se zrovna vydali na pomoc britským jednotkám u města Šurakain.
Talibanci tvrdě zaútočili, Čechům se je ale podařilo vytlačit do jeskynních chodeb, které obehnávaly město. Lidinský měl za úkol prozkoumat dobytý prostor, jenže nic nenašel. A tak s kolegy čekal na vrtulník, jenž měl ještě podpořit odražení útoku.
Vtom z jeskyně vylétla protitanková střela a její výbuch Lidinskému poškodil levou nohu tak, že mu ji v roce 2010 museli amputovat. „Pokud bych měl tu možnost podruhé, se stejným týmem, stejnými kolegy, dělal bych tu práci rád a znovu,“nelituje ani na chvíli jedenáct let starého okamžiku.
Postupně se z těžkého zranění zotavil, znovu zapojil do společnosti a nadchl se pro sport.
Nejprve začal s golfem, v němž se stal šestkrát českým šampionem a zařadil se mezi evropskou elitu. Následně k tomu po amputaci přidal i sjezdové lyžování. „Byla to zkouška. Zjistil jsem, že to jde, tak jsem se do toho pustil intenzivně,“líčí držitel několika vyznamenání. Mimo jiné medaile Karla Kramáře za odvahu nebo stříbrného a bronzového Záslužného kříže ministryně obrany.
Aspoň jednou do dvacítky
Později začal objíždět závody Evropského a Světového poháru a díky bodům, které v nich získal, si zajistil účast na letošní paralympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu. Stane se tak prvním novodobým válečným veteránem, jenž bude reprezentovat Česko na hrách handicapovaných.
Nechybělo přitom mnoho a soutěží pod pěti kruhy se vůbec nemusel zúčastnit. Trápily jej vyhřezlé plotýnky. Na nedávných závodech v italském Sella Nevea mu navíc praskla závodní protéza, kterou má vsazenou do lyžařské boty. „Podařilo se mi roztrhnout její spodní část, která je v chodidle. A na soustředění v Jánských Lázních jsem pro změnu urval lůžko, které je spojené uhlíkovou pryskyřicí s trubkou, co vede dolů do chodidla,“vzpomíná rodák z Chlumu u Třeboně.
Berounský protetik Jindřich Svoboda mu ale během dvanácti hodin postavil novou protézu, a tak mohl pokračovat v intenzivním tréninku. Do Jižní Koreje přesto pro jistotu letí raději se dvěma kusy.
Jeho cílem je dostat se aspoň v jedné disciplíně do elitní dvacítky. „Ve dvou a více disciplínách by to byl neskutečný úspěch,“říká s důrazem na obrovskou kon- kurencimezi stojícími handicapovanými lyžaři.
Podotýká, že Češi se, na rozdíl od reprezentantů jiných zemí, lyžování nevěnují na plný úvazek. „Máme svá zaměstnání a nezbývá nám tolik času jako ostatním, kteří jsou 250 dní na sněhu,“zmiňuje Lidinský, který v současnosti působí jako prezident České golfové asociace handicapovaných.
Kromě sportu se 170 centimetrů vysoký chlapík vrhl také do politiky. V roce 2015 se stal členem hnutí Úsvit přímé demokracie (nyní Úsvit – Národní koalice), jemuž od srpna téhož roku dokonce předsedal. Loni v červenci ovšem strana změnila směřování, Lidinský rezignoval na všechny funkce a přestal se politicky angažovat.