Tristní účet noci v hotelu Marriott
Rekonstrukce: co se odehrálo v průběhu diskrétní konference v Praze, během níž byl zatčen kurdský lídr Sálih Muslim
„Jenže zničehonic se v sobotu večer objevila fotografie Sáliha Muslima na tureckých webech. Bezprostředně nato musela řešit ochranka hotelu Marriott incident,“řekl LN pod podmínkou anonymity diplomat, jenž se konference účastnil. Podle všeho kdosiMuslimovi vyhrožoval. Ochranka proto zalarmovala policii. Ta po příjezdu nabídla Muslimovi ochranu, kterou však odmítl. Zhruba v půl druhé ráno pak detektivové Muslima zatkli v hotelovém pokoji. Co se odehrálo mezi tím, není jasné.
Experti naznačují dva scénáře. Podle prvního byli mezi tureckými delegáty konference i agenti turecké tajné služby. Ta upozornila diplomatickou cestou naši policii, že na Muslima vydal zatykač nejvyšší trestní soud v Ankaře. Turci ho viní z účasti na terorismu.
Druhá verze, která koluje, je o něco „zábavnější“. Zasahující policisté poté, co řešili incident v hotelu, Muslima lustrovali tak důkladně, až se sami k tureckému zatykači „proklikali“. Že by se ale poměrně složitámezinárodní komunikace řešila v nočních sobotních hodinách, není příliš věrohodné.
Korunu nejasnostem nasazují následná prohlášení z neděle, že byl Muslim zatčen na základě zatykače Interpolu. Nic takového se ale následně nepotvrdilo.
Zásadní otázka zní, jak se čeští policisté vlastně o zatykači na Muslima dozvěděli, když v data- bázích Interpolu nebyl. Policie naznačila, že podnět přišel skutečně z Ankary. „Muž byl zadržen na základě žádosti učiněné dle mezinárodních úmluv o extradici. S tím spojené písemnosti nám byly doručeny přímo z turecké strany,“sdělil LN Jozef Bocán z Policejního prezidia. S dokumenty pak šli policisté v noci za žalobci, aby odsouhlasili Muslimovo zadržení.
Diplomatická polízanice
Muslima nakonec v úterý Městský soud v Praze propustil na svobodu, ale kolem případu se rozprostírá hustá mlha. Nejčernější hlasy ze zpravodajské komunity naznačují, že česká justice skočila na provokaci tureckých úřadů. Turci o zadržení požádali v Česku, ačkoli Muslim cestuje po Evropě několik let. Před příjezdem do Prahy vystupoval na konferenci v Bruselu. Byl v Ženevě, byl v Berlíně. Přechodný pobyt má ve Finsku. Zadržen byl až v Praze.
Není to jediná nejasnost. Podle organizátorů konference byl seznam účastníků včetně Muslima předem k dispozici. Pokud existovala nějaká povinnost konat, mohli policisté případ vyřešit jinak – v tichosti, například ještě před zahájením konference.
A zejména: proč nedala policie před zákrokem vědět zpravodajským službám? Podle informací LN o záměru zpravodajci nevěděli. Nestálo by za to změnit model tak, aby bezpečnostní složky lépe spolupracovaly? Ministr vnitra Lubomír Metnar ještě v úterý policii bránil: „Postupovala v souladu se zákonem o policii, trestním řádem a mezinárodními dohodami. V této souvislosti nehodlám nic měnit.“O tři dny později během interpelací ve sněmovně už ale mluvil jinak. „Ještě jsem tento případ nechal zrevidovat inspekčními orgány.“Na prověření chce dohlédnout i premiér Andrej Babiš.
Česko se dostalo do diplomatické polízanice, z níž jen tak nevybředne. Turci nás označili za podporovatele terorismu. I Kurdové proti postupu českých úřadů protestovali. Nepochopili, proč zatýkáme jejich předáka, jehož syn položil život v boji proti Islámskému státu. Češi navíc v minulosti Kurdy vojensky i finančně v boji proti IS podporovali.
Definitivně také padla představa, že se v Praze nerušeně potkají politici a diplomaté z různých stran, aby v tichosti hledali řešení konfliktů na Blízkém východě.
„Připadámi, že chyběla základní koordinace mezi složkami státu. Důsledky budou vážné,“napsal LN bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Pochází z okolí Kobani na severu Sýrie. Do loňska byl předsedou Strany demokratické unie (PYD), hlavní politické síly syrských Kurdů.
Vystudoval chemii na istanbulské univerzitě, pracoval v Saúdské Arábii, v 90. letech si otevřel firmu v Aleppu.
V roce 1998 vstoupil do jedné z prokurdských stran, později si vybral PYD, kterou vedl v letech 2010 až 2017. Syrské bezpečnostní složky jej však zatkly a po propuštění uprchl do iráckého Kurdistánu. Do Sýrie se vrátil po vypuknutí občanské války.
Turecko na něj vydalo zatykač v listopadu 2016, a to v rámci vyšetřování pumového atentátu v Ankaře, při němž zahynulo 29 lidí. Zapojení své strany i její ozbrojené složky, milic nazývaných Lidové obranné jednotky (YPG), do útoku odmítl.