Fašistů se Italové bát nemusí
Martin Mejstřík
Nedělní parlamentní volby v Itálii by mohly skončit patem. Podle odborníka na jihoevropské státy Martina Mejstříka je možné, že většinu nezíská levice, pravice ani populisté. Řekl to v rozhovoru pro Lidovky.cz.
LN Jaké jsou hlavní politické bloky, které mají šanci zvítězit ve volbách?
Letošní volby budou, podobně jako volby v roce 2013, nezvyklé tím, že jsou ve své podstatě třípólové. Dříve o přízeň voličů soutěžily středolevá koalice, kterou vede současná vládní Demokratická strana, a středopravá koalice hnutí Vzhůru, Itálie Silvia Berlusconiho a Ligy severu Mattea Salviniho. Do současných voleb však vstoupilo jako nová síla Hnutí pěti hvězd a uzmulo si značnou část voličů.
LN Jaké jsou šance jednotlivých bloků na vítězství?
Tyto volby budou mít komplikovaný výsledek, jenž nedává přílišnou naději na sestavení stabilní vlády. Každá z těchto tří sil totiž bere relativně velký počet voličů a navzájem příliš nekomunikují. Dlouhou dobu to vypadalo, že si každý z těchto bloků uzme třetinu elektorátu, ale vzhledem ke klesající popularitě vládní Demokratické strany a silnému akcentování tématu uprchlíků začíná být favoritem středopravá koalice.
LN Zmínil jste migraci. Jaká jsou hlavní volební témata předvolební kampaně?
Téma uprchlíků je v Itálii relativně nové, ale rezonuje nejsilněji. Dále se opakují témata, která se na italské politické scéně objevují již velmi dlouho, jako je nepříznivá ekonomická situace a nezaměstnanost. Řeší se prakticky bezvýchodná situace mladých lidí v otázce kvalitně zaplacené práce, jež by poskytovala dostatek financí na kvalitní život. A samozřejmě se také hovoří o neschopnosti vlády připravit reformy, které by přinesly změnu v této socioekonomické oblasti.
LN Hovoří se v Itálii například o odchodu z Evropské unie?
To rozhodně ne. Je pravda, že většina stran se začala vůči EU značně vymezovat, což v Itálii nikdy dříve tématem nebylo. Nicméně na rozdíl třeba od České republiky by ani ta největší euroskepticky vystupující hnutí, jako je Liga severu nebo Hnutí pěti hvězd, nikdy o vystoupení z EU neuvažovala.
LN Kdo podle vašich předpokladů ve volbách zvítězí?
Současný volební zákon je na- staven tak, že pokud se jednomu hnutí podaří získat přes 40 procent, získá většinu hlasů. Tomu výsledku se bude blížit středopravá koalice. Podle mého názoru zvítězí, ale hranice 40 procent nedosáhne. Pak ovšem vyvstane problém, že nebudou mít s kým poskládat vládu, což ve výsledku napomůže antisystémovým hnutím, jako je Hnutí pěti hvězd.
LN Ve vedení středopravé koalice stojí i bývalý premiér Silvio Berlusconi. Může se stát premiérem?
Nemůže. Berlusconi má totiž do roku 2019 zákaz působení ve veřejně volených funkcích (křes- lo ale nabídl šéfovi europarlamentu Antoniovi Tajanimu, jenž nabídku včera přijal – pozn. red.).
LN I tak se ale Berlusconi značně angažuje a je vidět na mnohých akcích s veřejností. Jak se Italové staví k jeho návratu do politiky?
Berlusconimu v tom brání několik věcí. Za prvé je to zmíněný zákaz, za druhé jeho věk. Je mu již 81 let. I když si nedávno nechal udělat nový obličej, věk se na něm již značně podepsal. Je však zajímavé, že poté, co mu byl zrušen mandát v Senátu, odvrátili se od něj spojenci a vypadal, že je skutečně politická mrtvola. Dokázal se však vrátit a jeho strana má v současnosti kolem 15 procent, což je opravdu dobrý výsledek.
LN Může to mít spojitost i s tím, že vlastní značnou část médií?
Určitě, v současnosti je sice jeho podíl na mediální scéně nižší, než býval dřív, ale pořád ovládá přibližně 40 procent italského mediálního trhu. Berlusconi toho dobře využívá a jeho voličská základna se rekrutuje ze sociálních skupin, které nejvíce sledují televizní kanály, například mezi mladými matkami. Zároveň je Berlusconi velmi flexibilní, co se týče názorů. Je schopen najít nová témata a nebrat ohled na to, co si myslel třeba před pěti lety. Teď se stal například ochráncem zvířat. Adoptoval malé jehňátko, založil farmu, s těmi zvířaty se fotí a stal se ekologem.
LNO Itálii se v poslední době hovořilo v souvislosti se vzestupem fašistických hnutí CasaPound a Forza Nuova, jež se nebojí odkazovat na Benita Mussoliniho. Jak se k nim staví Italové?
Je pravda, že o těchto radikálních hnutích se dnes v Evropě hodně mluví. Jsou to skutečně fašistické skupiny, setkávají se, hajlují, ověšují se symboly, ale jejich reál- ná politická podpora je na úrovni české Dělnické strany nebo hnutí Martina Konvičky. A tak jsou i ve společnosti vnímány. Je pravda, že jsou na vzestupu, že jsou vidět a střetávají se často s bezpečnostními složkami, ale členů těchto stran je pár tisíc a nepředstavují reálnou politickou sílu. Tato hnutí jsou velmi vzdálena tomu, aby se dostala do parlamentu. LN Změnila tato hnutí nějakým způsobem ráz italské politiky?
Do značné míry určitě. Část jejich rétoriky totiž převzaly pravicové strany, jmenovitě pak Matteo Salvini a jeho Liga severu. Uvědomili si totiž, že v Itálii existují voliči, kteří na radikální rétoriku slyší. Salvini dokonce došel tak daleko, že říkal, že Itálii je potřeba vyčistit, zbourat tábory bul-
Vystudoval západoevropská studia na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Působí na katedře evropských studií IMS FSV UK.
Specializuje se na politický vývoj zemí v oblasti Středozemí, zejména na Itálii.
Ve svém výzkumu se zabývá politickou vědou v Itálii a osobou Giovanniho Sartoriho (italský politolog).
dozery a vyhnat u Itálie všechny migranty. Tato prohlášení vedla k určité radikalizaci společnosti. Nebylo to však způsobené okrajovými fašistickými hnutími, ale tím, že zavedené mainstreamové strany převzaly jejich autoritativní rétoriku.
Komentář k tématu čtěte na straně 10
Hajlují, ověšují se symboly, ale jejich reálná politická podpora je na úrovni české Dělnické strany nebo hnutí Martina Konvičky