JAR trestá bílé farmáře za apartheid
PRETORIA/PRAHA „Čas usmiřování skončil. Teď je čas na spravedlnost.“Těmito slovy předznamenal v jihoafrickém parlamentu šéf tamní krajní levice to, co se má stát zřejmě už za několik měsíců jednou z největších pozemkových reforem současnosti. A jak varují četní ekonomové, dost možná i jednou velkou hospodářskou katastrofou. Takovou, jaké byl svět před lety svědkem v sousedním Zimbabwe.
Parlament Jihoafrické republiky tento týden podpořil návrh na změnu ústavy počítající s vyvlastněním půdy bílých farmářů, a to bez nároku na jakoukoliv kompenzaci. Rok před volbami tak sáhl po jednom z nejkrajnějších řešení, jak se téměř dvě a půl desetiletí poté vypořádat s dopady apartheidu a relikty koloniální nadvlády.
I když podíl bílého obyvatelstva v populaci JAR činí podle posledního sčítání z roku 2011 jen asi osm procent, vlastní přesto 73 procent hospodářské půdy. Tedy jen o 12 procent méně, než tomu bylo v roce 1994, kdy byla rasová segregace coby státní politika JAR po téměř půl století ukončena. Vládnoucí Africký národní kongres (ANC), který kontroluje téměř dvě třetiny křesel v parlamentu a jehož voličskou základnu tvoří chudší černošské vrstvy, již dlouho sliboval předání půdy do rukou původních obyvatel. Téma pozemkové reformy si ale nyní uzurpovalo konkurenční krajně levicové hnutí Bojovníků za ekonomickou svobodu (EFF), které návrh na vyvlastnění předložilo zákonodárcům.
„Je to otázka naší důstojnosti. Nejde o pomstu. Vše, co naši lidé kdy chtěli, je jejich půda,“argumentoval lídr hnutí Julius Malema. „Musíme se ujistit, že vrátíme důstojnost našim lidem, aniž bychom kompenzovali zločince, kteří nám půdu ukradli,“namítal.
Zimbabwe jako strašák
Vládnoucí ANC jeho návrh nakonec podpořil, byť si vymínil úpravy. Pro vyvlastnění bílých farmářů bez nároku na odškodnění tak zvedlo ruku při úterním hlasování celkem 241 zákonodárců ze 400 členů dolní komory. Ústavní výbor parlamentu má nyní do konce srpna navrhnout příslušnou úpravu ústavy. K jejímu schválení je zapotřebí dvoutřetinové většina hlasů. Pokud tedy vládnoucí partaj a krajní levice spojí síly, reformu podle všeho prosadí.
Pro vyvlastnění půdy bílých farmářů se vyslovil i nový prezident za ANC Cyril Ramaphosa. Po své inauguraci před dvěma týdny se dušoval, že převod půdy do rukou černošských vlastníků urychlí, jak jen to půjde s ohledem na zajištění výroby potravin a bezpečnost. Mezi řádky tak odkazoval na tragickou zkušenost sousedního Zimbabwe, kde se tamní dlouholetý prezident Robert Mugabe svého času rozhodl k témuž. Fatální ekonomické a měnové reformy, včetně znárodnění zahraničních firem a půdy bílých farmářů, se neobešly bez násilností a přivedly zemi k historicky rekordní hyperinflaci. Dodnes množství hospodářství chátrá a leží ladem.
Pětašedesátiletý prezident JAR Ramaphosa se ujal úřadu poté, co jeho předchůdce Jacoba Zumu pod tlakem korupčních afér donutila vlastní strana rezignovat. Nová hlava 56milionové země tento týden ujišťovala, že chce o vyvlastnění farmářů vést debatu, aby se zabránilo panice. Napětí roste nejen mezi samotnými vlastníky půdy, ale i potenciálními investory ze zahraničí. Řada z nich se zřejmě pokusí plánované vyvlastnění napadnout u soudu.
Radikálním způsobem se téměř čtvrt století od oficiálního ukončení apartheidu chystá zúčtovat s minulostí Jihoafrická republika. Tamní parlament schválil návrh na vyvlastnění půdy bílých farmářů, a to bez nároku na jakoukoli kompenzaci.