Spasí Poláci Kyjev před umrznutím?
KYJEV/PRAHA Staronový spor mezi Kyjevem a Moskvou opět ohrožuje i evropské zákazníky, neboť Ukrajina je tranzitní zemí pro ruský plyn do Evropy. Proto situaci bedlivě sleduje i Evropská komise. Kyjev ji včera ujistil, že má ve svých rezervoárech suroviny ještě dostatek a evropští partneři se nemají čeho obávat. Optimisticky se vyjádřila i představitelka Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová: „Dodávky plynu do Evropy jsou normální a stabilní, ale situaci bedlivě sledujeme“, řekla.
Naštěstí se přes četné politické neshody mezi Kyjevem a Varšavou dokázaly sousední země včera dohodnout na mimořádných dodávkách plynu. Naftogaz podepsal s polskou PGNiG kontrakt a během března nakoupí 60 milionů metrů krychlových plynu od Poláků. Dodávky byly zahájeny včera v šest hodin ráno přes uzel Hermanowice.
Mezitím se ozval vstřícný hlas i z Moskvy. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak je ochoten jednat s místopředsedou Evrop- ské komise Slovákem Marošem Šefčovičem o dalším postupu. Ševčovič nabízí roli prostředníka a hodlá hovořit jak s ruskou, tak i ukrajinskou stranou. Nízký tlak v soustavě je totiž podle něj za takových mrazů, které nyní vládnou, „velmi problematický“. I Kyjev přiznává, že kdyby se nepoda- řilo zajistit náhradní dodávky z Polska, hrozil by skutečný kolaps nejen Ukrajině. Jak uvedl těsně před podpisem kontraktu s Polskem šéf Naftogazu Andrej Koboljov: „Aktuálně nám chybí deset milionů metrů krychlových plynu denně.“Vysoká spotřeba je spojena s velmi nízkými teplota- mi v Evropě, které by ovšem měly kolem 4. března polevit. Naopak oteplení v rusko-ukrajinských vztazích rozhodně tak rychle nenastane.
Zavřené kohoutky
Další z plynových krizí začala tentokrát kvůli prohrané soudní při. Poslední stockholmská arbitráž dopadla pro Gazprom špatně a vedení ruské firmy se rozhodlo, že Ukrajince, kterým dal soud zapravdu, potrestá.
Šéf Gazpromu Alexej Miller prohlásil, že stockholmský arbitrážní soud Naftogazu nadržoval a při rozhodování se řídil „dvojí- mi standardy“, když rozhodl o kontraktech na dodávky plynu a jeho tranzitu do dalších evropských zemí ve prospěch protistrany. Arbitři argumentovali tím, že kondice ukrajinské ekonomiky se prudce zhoršuje. „Kategoricky protestujeme proti tomu, aby se problémy Ukrajiny řešily na náš účet,“uvedl Miller. A 1. března nechal uzavřít všechny kohoutky.
Důvod k rozhořčení měl pádný: 28. února stockholmský arbitrážní soud přikázal Gazpromu zaplatit Naftogazu 4,63miliardy dolarů za to, že ruská strana v minulosti nedodala předem dohodnuté objemy plynu, který měl protéct ukrajinským tranzitem k dalším zákazníkům. Po odečtení vzájemných pohledávek měl Gazprom doplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů. To Alexeje Millera doslova rozzuřilo. A když spokojení Ukrajinci vminulých dnech zaplatili, jak stojí v kontraktu, předem za plyn za březen, Miller jim celou částku poslal zpět a zavřel plynovod.
Ukrajinci teď hodlají Rusy opět zažalovat – za nerespektování rozhodnutí arbitrážního soudu a za nedodržení podepsaných dohod. Chtít budou tentokrát i kompenzace za ztráty, jež opět bude možné bezpochyby počítat vmiliardách. Ve čtvrtek se ukrajinský prezident Petro Porošenko nechal slyšet, že pokud Moskva nebude respektovat verdikt soudu, měla by být konfiskována aktiva Gazpromu v Evropě. Pak by ale reakce ruského plynařského monopolu i Kremlu byla pravděpodobně ještě tvrdší.
Ruský Gazprom přerušil zcela dodávky plynu na Ukrajinu. Kyjev zareagoval operativně: vyhlásil krizový plán, elektrárny přecházejí z plynu na mazut a školy vyhlašují mimořádné prázdniny, pomáhá i Polsko.