Tajná služba uvidí z vesmíru

Nové satelitní centrum s desítkami expertů posune schopnosti české armády na mnohem vyšší úroveň

V roce 1945 denně dostávala průměrně 25 tisíc negativů a analyzovala 60 tisíc snímků. Jednou z nejúspěšnějších akcí této jednotky byla operace Crossbow, při které od 23. prosince 1943 Spojenci prakticky zcela zničili německou infrastrukturu pro odpalování raket V-1 a V-2.

Za necelých 20 let přišly s lidským vstupem do vesmíru satelity, jichž jen za studené války od konce padesátých let USA a Sovětský svaz dohromady vypustily více než jeden tisíc.

Speciální obory

„Nejde jen omimořádné vlastnosti systému, který dokáže přinášet požadované informace v řádu desítek minut. Je to i důkaz toho, že naši specialisté v ničem nezaostávají za světovými odborníky. Vybudováním centra pro kosmický průzkum zaujmeme významnou roli v procesu Obranného plánování NATO pro 21. století, v jehož rámci se tvoří nové schopnosti,“konstatovala ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO).

Operačních schopnostímá nové satelitní centrum dosáhnout do konce roku 2019. V mezidobí bude vojenská tajná služba pořizovat technologie, testovat provoz pracovišť a také nabírat a cvičit specialisty na obrazové a geoprostorové informace, fotogrammetrii, geoinformatiku a družicové technologie.

V satelitním centru mají být zaměstnány desítky specialistů, celkově okolo pa- desáti takových odborníků. V prvé řadě analytici družicových snímků, dále experti na dálkový průzkum země, geoinformatiku, geografické informační systémy, geodatabáze, komunikační a družicové technologie i na IT – hardware a software. Hlavním přínosem kosmického průzkumu bude schopnost získat, využít a analyzovat elektrooptická (multispektrální) i radarová obrazová data velmi vysokého rozlišení z dané lokality takřka v reálném čase.

Z pozice národního pracoviště pak bude satelitní centrum schopné centralizovat družicové snímky pro státní správu. „Kosmický průzkum je dalším krokem k efektivnímu zajištění naší obrany a monitorování oblastí, kde působí čeští vojáci. Projekt má ale velký význam i z nevojenského hlediska. Umožní například detailně zmapovat situaci vmístě povodně či jiné živelní katastrofy,“dodala Šlechtová.

Přímo z orbity

Vojenské zpravodajství bude získávat především kosmická obrazová data, a to z dostupných družic. Nové satelitní cen- trum má disponovat technikou, která bude přijímat družicové snímky přímo z orbitálních drah. Používat má družice s velmi vysokým pozemním, spektrálním a radiometrickým rozlišením, čímž získá snímky, na kterých bude možné rozlišit předměty až do velikosti padesáti centimetrů či různé druhy povrchů a materiálů. Analytici následně data zpracují a vyhodnotí.

Doba na pořízení snímku se může měnit podle typu družice, orbitální dráhy, geografické lokace zájmové oblasti či klimatických podmínek. V případě nepříznivého počasí či v noci je možné získat radarové snímky, které lze sice obtížně vyhodnotit, ale i z nich je možné potřebná data získat.

Z technologického a informačního hlediska se má satelitní centrum zařadit mezi výjimečná evropská i světová pracoviště. Náklady na vybudování centra a jeho provoz zatím nebyly zveřejněny, ale budou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany. Hovoří se o stovkách milionů korun.

Satelitní centrum pro kosmický průzkum provozuje také Evropská unie ve španělském Torrejónu. Institucím s rozhodovací pravomocí poskytuje včasné varování před krizovými situacemi amezi jeho největší klienty patří mezinárodní organizace včetně OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Aktuální monitoring

V novém satelitním centru se budou sbíhat požadavky vojenských i civilních subjektů, například na družicové snímky či analytické výstupy, popřípadě na jejich kombinaci. Podle požadavků satelitní centrum aktivuje předem stanovené postupy k získání družicových snímků, přičemž může použít snímek ze svého datového archivu nebo naprogramovat družici, jež nasnímá lokalitu, o niž je zájem, či aktivity na zemském povrchu a data pošle na Zemi.

Experti na fotogrammetrii je pak zpracují tak, aby je bylo možné analyzovat, a výsledek následně dostane zadavatel, jímž může být třeba česká vojenská jednotka v Afghánistánu, která potřebuje detailní informace o místě, na kterém působí. Aktuální družicové snímky a jejich analýza poskytnou vojákům důležité informace při průzkumu terénu, ve kterém je plánována vojenská operace, či při skrytém monitorování sil a prostředků protivníka.

Kombinací spektrálních pásem lze také detekovat klamná postavení (makety) či dokonale zamaskovanou techniku. Radarová data je možné použít k odhalení a monitoringu nelegálních tras osob a techniky přes hranice či podzemních pašeráckých tunelů. Satelitní centrum bude také spolupracovat s integrovaným záchranným systémem a dalšími státními institucemi a pomáhat jim jednorázově i dlouhodobě – dokáže zareagovat rychle a přinést aktuální snímek či zpracovat analytický výstup, dlouhodobě může například monitorovat daný jev a jeho vývoj.

V případě povodní může satelitní centrum sledovat rozsah záplav a mapovat způsobené škody a současně se zaměřit na riziko sesuvu půdy či monitorovat havárie v průmyslových a jiných objektech. Pro ministerstvo dopravy může detekovat a sledovat pohyby mostních konstrukcí a terénu, poškození vozovky, fragmentaci krajiny či poškození vegetace v okolí komunikací. Pokud bude satelitní centrum kontinuálně snímkovat konkrétní dopravní stavby, dokážou analytici zjistit odchylky a včas varovat příslušné orgány.

Satelitní centrum bude možné použít i v zemědělství, lesnictví a v oblasti životního prostředí. Pomocí snímků lze monitorovat a identifikovat obdělávanou půdu, výměru osevu, poškození porostů, rozpoznat vlhkost terénu, odhalit nelegální těžbu dřeva či kontrolovat, zda daný zemědělec na deklarované ploše osel plodinu, na niž získal dotaci.

Autor je reportérem serveru NATOaktual.cz