Strasti prvního světa

Osobní výběr ze světového tisku

Spojené státy v poslední době žijí otázkou, zda na paluby letadel vpouštět zvířata označená jako „emoční podpora“(nejedná se o služební zvířata, například slepecké psy). Jejich počty, ale i incidenty s nimi spojené totiž stále narůstají.

V jednom z posledních případů z února, který popsal americký deník The Washington Post, se totiž stalo, že takto označený pes napadl a lehce zranil v letadle Southwest Airlines malou dívku, jež ho podle jednoho z pasažérů chtěla pohladit. Nedlouho předtím mediální scénou otřásl případ studentky, které bylo odepřeno, aby si na palubu letadla vzala svého křečka, a jelikož nevěděla, co s ním, spláchla ho na letišti do záchodu. Prý jí to řekl pracovník aerolinek Spirit, což však firma popřela.

Asi nejkontroverznějším případem poslední doby pak byla umělkyně, jež si v lednu chtěla na palubu letadla společnosti United Airlines vzít páva. Ano, čtete dobře. Kvůli velikosti zvířete jí to ale nebylo dovoleno.

Reakce na tyto události na sebe nenechala dlouho čekat. Jak napsal ve čtvrtek týdeník Newsweek, u aerolinek United a Delta začala platit nová pravidla. Dříve vyžadovaly dva dny předem pouze informaci od zdravotníka, že dotyčný cestující emoční podporu při cestování ve formě zvířete opravdu potřebuje. Nyní budou aerolinky požadovat informace o zdraví takových zvířat a potvrzení, že se během letu budou chovat slušně (včetně schopnosti hygienicky se vyvenčit).

Děje se tak nejenom kvůli lidem, ale i zvířatům, jež se – jak se podle Delty ukázalo – na palubách někdy napadají.

Většinou jde o psy a kočky. Příručka amerického ministerstva dopravy uvádí, že případy neobvyklých zvířat se posuzují každý zvlášť a příliš velká a těžká či nebezpečná zvířata mohou být z přepravy vyloučena – jako zmíněný páv nebo například prase, jež z letadla v roce 2000 vy- SIMONA BARTOŠOVÁ hodily aerolinky US Airways, protože vážilo 136 kilogramů a na palubě kálelo. Do letadla pak nikdy nesmí hadi, plazi, pavouci, fretky a hlodavci (takže třeba výše uvedený nebohý křeček).

Nabízí se rada zvířata v letadle prostě zakázat, jak by si podle sociálních sítí přáli i mnozí cestující. Aerolinky ale nemohou odmítnout vzít zvíře na palubu jen proto, že by to mohlo být ostatním pasažérům proti srsti. Tento argument tak použít nemohou...

*** Podobně bizarní věci ale řeší i jinde ve světě. Třeba americký fastfoodový řetězec KFC byl v únoru nucen dočasně uzavřít stovky svých poboček ve Velké Británii, protože restauraci kvůli změně v logistice došla kuřata.

To samozřejmě zákazníky rozzuřilo – a pobavilo zároveň. Společnost KFC se jim totiž omluvila vtipem na vlastní účet – celostránkovým inzerátem v novinách, jenž zobrazuje tradiční kyblík na smažené kuře se zkomoleným názvem firmy FCK, odkazujícím na anglický vulgární výraz, a větu „Omlouváme se“.

Ještě ve čtvrtek ale zůstávala asi tři procenta z 900 restaurací v ostrovním království uzavřena, další měla jen omezenou nabídku. A vedle kuřecího si zákazníci stěžovali na nedostatek salátu, kukuřice, fazolí i tortill. A omáčky.

Britskými médii ale hýbe před nadcházejícími Velikonocemi i nedostatek rozinek. Jejich cena od loňského září v zemi vzrostla o 42 procent. Na vině jsou podle analytiků kalifornští farmáři, jimž se pěstování rozinek nevyplácí a přecházejí na jiné plodiny. Podobně je na tom i Řecko. Zvětšuje se proto poptávka po rozinkách z Turecka.

Mazance by však podle pekáren díky zásobám rozinek zdražit neměly, nedostatek by ale mohl negativně ovlivnit tradiční britskou specialitu: vánoční pudink. Kulinářský redaktor BBC Barney Desmazery tak kuchařkám doporučil improvizovat – vždyť je to ve vaření přirozené! Navrhl sušené mango, kokos nebo rum.

Asi „nejhorší zprávou“je ale špatná úroda agáve v Mexiku, jež hrozí omezit výrobu tequily, tamního tradičního alkoholu, a rovněž zvýšit její cenu. Jen za poslední dva roky přitom podle agentury Reuters vzrostla cena agáve šestinásobně.

Poptávka po tequile vede k tomu, že se k výrobě pálenky používají mladé, podle jednoho z mexických farmářů jen čtyřleté rostliny, kterým ale běžně trvá osm let, než dozrají. A jelikož mladé agáve vyprodukují málo šťávy, sklízí se jich více – a proto jich ubývá.

Takže: sytí pláčou nad nedostatkem jídla, někteří nad tím, že si nemohou vzít do letadla svého mazlíčka, zatímco jiní si cestování nemohou ani dovolit, a autorku Rozcestníku napadají jediná slova: problémy prvního světa.

Asi „nejhorší zprávou“je špatná úroda agáve v Mexiku, jež hrozí omezit výrobu tequily a rovněž zvýšit její cenu. Jen za poslední dva roky vzrostla cena agáve šestinásobně.