Do Jeruzaléma! Zeman dohání Trumpa

PRAHA Bude tomu skoro rok, co měl prezident Miloš Zeman zažít vrchol své zahraniční politiky. Z avizované návštěvy Bílého domu ale sešlo a není jisté, zda se hlava českého státu kdy do sídla amerických prezidentů podívá.

Zatímco se sen o cestě do Bílého domu rozplynul, Zeman si našel nový „pomníček“, jímž by se chtěl zapsat do historie české zahraniční politiky. Je jím přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, o němž prezident mluvil poprvé již před čtyřmi lety.

Přestože oficiálně Zeman své druhé funkční období začíná až dnešní inaugurací, za stěhování zastupitelského úřadu v Izraeli začal Hrad lobbovat již minulý měsíc.

Zemanova iniciativa se rozjela krátce poté, co americký prezident Donald Trump nečekaně prohlásil, že chce nový úřad v Jeruzalémě otevřít ještě letos v květnu – jako symbolický dar Spojených států k 70. výročí vzniku Státu Izrael. Otevření ambasády by se mohl navíc Trump osobně zúčastnit.

Na Hradě náhlé zveřejnění termínu vyvolalo podle zdrojů LN poplach a Zeman pověřil svůj tým, že je třeba plán na přesun české ambasády náležitě postrčit, aby jeho iniciativu nikdo nepředběhl.

Koncem února se tak v Černínském paláci sešla meziresortní pracovní skupina pro Izrael, v níž zasedají vysocí úředníci ministerstev a Úřadu vlády. Pražský hrad na koordinační schůzce zastupoval Rudolf Jindrák, šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Právě zkušený diplomat Jindrák, který je Zemanovou pravou rukou pro zahraničí, téma stěhování našich diplomatů otevřel. „Důležitá debata o návrhu přesunout velvyslanectví bude pokračovat,“zhodnotil schůzku prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Šlo ale o víc než jen připomenutí prezidentova slibu, který naposledy zopakoval loni v prosinci v rozhovoru pro izraelský list Jisra’el ha-jom. „Termín nepadl, ale příprava přesunu ambasády zazněla jako domácí úkol, který má jasnou prioritu a na němž je třeba urychleně začít pracovat,“řekl LN zdroj obeznámený s průběhem schůzky.

Druhým důvodem, proč Hrad na stěhování ambasády tlačí, je fakt, že se Zeman rozhodl pokračovat ve své vstřícné politice vůči Izraeli a hledá viditelné gesto.

To verbální si ostatně na ministerstvu zahraničí (MZV) „vydupal“již loni v prosinci. Černínský palác tehdy pustil do světa prohlášení, v němž uznal Jeruzalém za faktické hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967.

I když tak jen konstatoval status quo, neboť západní Jeruzalém je i sídlem izraelského parlamentu, prezidenta a vlády, šlo ústředí české diplomacie o krok dál než EU. Brusel o hlavním městě odmítá mluvit do doby, než se definitivní postavení Jeruzaléma vyřeší dohodou mezi Izraelci a Palestinci.

Se stěhováním české ambasády nicméně MZV souhlas nedalo – oficiálně se odvolává na nutnost konzultace s partnery v Evropské unii, kteří vesměs Trumpův plán odmítli jako nebezpečný a jednostranný. A také na potřebu sondovat náladu v arabských zemích, aby případné nečekané prohlášení z Hradu o tom, že Česko již na stěhování pracuje, nevyvolalo zbytečnou paniku.

„Kamion neobjednáváme“

Ministr zahraničí Martin Stropnický sám nějakou formu zastoupení české diplomacie v Jeruzalémě nevylučuje. Zároveň ale argumentuje, že přesun ambasády není na pořadu dne.

„Nebagatelizuji to, ale Blízký východ je věc sama o sobě složitá, možná nejsložitější na světě.

Jeruzalém

A Jeruzalém je toho všeho kvintesencí. My se nechceme vyčleňovat z unijního názoru. Nebudeme zítra objednávat stěhovací kamion,“prohlásil Stropnický.

Jednoznačnou podporu pro urychlené stěhování Zeman nemá ani v kruzích expertů, kteří se pohybují v česko-izraelských vztazích. „Jsem zastáncem přítomnosti českého státu přímo v Jeruzalémě,“řekl LN bývalý český velvyslanec v Tel Avivu Tomáš Pojar. „Jakékoli kroky by však měly být udělány s rozmyslem, chytře a citlivě,“dodal zároveň.

Podobně argumentuje také Pavel Smutný, šéf Česko-izraelské obchodní komory. I on se přiklání k Jeruzalému, zároveň ale varuje před zbrklostí. „Konzultovat s EU je vhodné, už proto, abychom s partnery sdíleli názory samostatné české zahraniční politiky,“apeluje.

Stěhování naoko

Případné stěhování by komplikoval ještě jeden fakt – Česko by muselo nejprve v Jeruzalémě najít vhodnou budovu, kterou nemá. Tu ostatně nevlastní ani Američané. Květnové stěhování bude spíše formální, protože americký velvyslanec bude do úřadu nadále dojíždět ze své rezidence v Hezliji a ambasáda bude v Jeruzalémě fungovat jen provizorně v budově konzulátu.

Česko každopádně zůstává jedinou zemí EU, která o stěhování velvyslanectví vážně uvažuje. Kromě Američanů potvrdila přesun svého úřadu z Tel Avivu do Jeruzaléma jen středoamerická Guatemala. Spekuluje se také o Hondurasu nebo Filipínách.