Hněv proti ČEZ a vládě sílí
ČEZ v Bulharsku
PRAHA Emoce na Balkáně sílí. Prodej bulharské distribuční sítě ČEZ, která obsluhuje tři miliony lidí převážně v hlavním městě Sofii, obrátil tamní politickou scénu naruby. Největší vášně budí skutečnost, že energetickou síť koupila v Bulharsku neznámá společnost Inercom. Obyvatelé znervózněli, neboť nemají jistotu, kdo přesně ovládne strategickou oblast. A tak se Bulhaři včera vydali
ČEZ vstoupil na bulharský trh koncem roku 2004, má tam asi tři miliony zákazníků.
Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrovali proti vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto ČEZ prošetřovat.
ČEZ se rozhodl z tamního trhu stáhnout. Loni v prosinci dotáhl prodej černouhelné elektrárny Varna.
Předminulý týden dozorčí rada a vedení ČEZ schválily prodej svých ostatních bulharských firem.
Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom Bulgaria EAD, která má zaplatit celkem 342 milionů eur včetně postoupených pohledávek.
Bulharská ministryně energetiky kvůli známosti s majitelkou Inercomu před dvěma týdny oznámila záměr rezignovat. Premiér Bojko Borisov její demisi zvažuje.
Obchod postupně kritizovali jak český premiér v demisi Andrej Babiš, tak jeho bulharský protějšek.
Borisov oznámil, že bulharský stát bude chtít získat kontrolu nad distribuční sítí, kterou ČEZ Inercomu prodává.
Po kritice Inercomu a vystoupeních Borisova dvě z bank, které předběžně přislíbily Inercomu peníze na nákup aktiv, začaly couvat. Inercom má devět měsíců, aby celou částku zaplatil, jinak obchod padá. miéra bylo ukázat veřejnosti, že mu prodej sítě do rukou neznámé firmy není „šumafuk“a že udělá maximum pro to, aby občanům garantoval bezproblémový chod distribuční a prodejní sítě.
Borisovův záměr má ale velký háček. ČEZ má ve smlouvě s Inercomem podmínku, že po dobu pěti let může Inercom měnit své vlastnictví se souhlasem českého energetického obra. ČEZ nemá důvod povolit změnu akcionářské struktury. Především z důvodu, že vedle prodeje své sítě vede s bulharským státem mezinárodní arbitráž, neboť se domnívá, že bulharské úřady neplnily své povinnosti dané v roce 2004, kdy ČEZ vstoupil na bulharský trh. Česká firma si nárokuje až 500 milionů eur.
Zdroje LN blízké vedení ČEZ se shodují, že jedinou možností, jak kývnout na vstup bulharského státu do Inercomu, by byl slib, že dojde zároveň k vyrovnání v rámci arbitráže.
Věci se daly do pohybu na začátku minulého týdne. LN informovaly, že na financování obchodu se má podílet i offshorová firma Score Trade či Euro Star OOD, za nimiž stojí rusko-gruzínskýmiliardář Paata Gamgoneišvili. Ten zanechal stopu v celosvětových kauzách daňových rájů Paradise Papers či Offshore Leaks. Další den LN dodaly, že část peněz měly poskytnout dvě bulharské banky (Fibank a Bulharská rozvojová banka), které však od obchodu dávají ruce pryč. Český premiér v demisi Andrej Babiš pak v rozhovoru uvedl, že obchod na lince Praha–Sofie považuje za nepřehledný a netransparentní.
Bulharská opozice vycítila šanci, jak kvůli ČEZ potrápit premiéra Bojka Borisova.