Další průvan v Bílém domě
Ohlášený odchod hlavního ekonomického poradce amerického prezidenta je pro Donalda Trumpa vážnou ranou. A zřejmě nezůstane jen u Garyho Cohna. Důvodem rezignace, byť nebyl oficiálně oznámen, je zjevně Cohnův odpor k prezidentovu plánu na zavedení cel na dovoz oceli a hliníku do USA.
WASHINGTON/PRAHA Sedmapadesátiletý Gary Cohn, původním povoláním investiční bankéř a prezident společnosti Goldman Sachs, oznámil odchod z Trumpova týmu s tím, že „mu bylo ctí sloužit vlasti“. Oficiálně byl Cohn šéfem takzvané Národní ekonomické rady (NEC).
Cohnova pozice jako hlavního Trumpova ekonomického poradce byla klíčová a změna je o to důležitější, že v jeho osobě odchází z Bílého domu poslední výrazný zastánce volného obchodu. Na vlivných ekonomických pozicích v okolí prezidenta tak nyní zůstávají pouze přesvědčení protekcionisté podporující agresivní hospodářská opatření, jako jsou dovozní cla.
Odchod Garyho Cohna přitom není jedinou změnou v prezidentově okolí. Před týdnem ohlásila rezignaci Hope Hicksová, Trumpova ředitelka komunikace. A další mohou brzy následovat. Již delší dobu se spekuluje o možném odstoupení personálního šéfa Bílého domu generála Johna Kellyho. Odchod prý zvažuje i Trumpův poradce pro národní bezpečnost Herbert McMaster.
Mnozí vysoce postavení úředníci v americké administrativě se neoficiálně nechali slyšet, že nejistá nyní může být i pozice Trumpova zetě Jareda Kushnera, který stále nemá nejvyšší bezpečnostní prověrku a jehož bezpečnostní status byl nedávno snížen. Cohn navíc patřil ke Kushnerovým důležitým spojencům.
Časté změny kolem Trumpa
Prezident Trump se svým typickým způsobem snaží změny ve svém nejbližším okolí bagatelizovat. V jeho tweetech si bylo možné například přečíst, že „lidé prostě odcházejí a přicházejí“či že „zprávy o chaosu v Bílém domě jsou typickými fake news“. Tvrdá data však ukazují na skutečně nebývale vysoký personální obrat v Trumpově okolí. Podle studie nedávno uveřejněné vlivným think tankem Brookings Institution opustila během prvního roku Trumpova prezidentství pozice v Bílém domě více než třetina klíčových úředníků. Z původních dvanácti mužů a žen v nej- bližším okolí Donalda Trumpa jich na svých postech nyní zůstává jen necelá polovina.
Začne obchodní válka?
Rezignace Garyho Cohna dopadla i na akciové trhy v Evropě a Asii. Například tokijský akciový index Topix ztratil včera 0,7 procenta a frankfurtský index Dax 30 pak 0,6 procenta. Oslabil i americký dolar, který se ve středu dokonce dostal na čtrnáctidenní minimum.
Důvodem je obava investorů z dalšího směřování americké hospodářské politiky po odchodu příznivce globálního obchodu Cohna. „V Bílém domě nyní nezbyla žádná velká osobnost, která by rozuměla chování trhů,“řekl listu Financial Times Andrew Brenner ze společnosti NatAlliance Securities. „Byl bych rád, kdyby Cohn zůstal, a jistě by to bylo i ke spokojenosti finančních trhů,“dodal.
Donald Trump minulý týden oznámil, že Spojené státy zavedou cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na dovoz hliníku. Loni přitom USA dovez- ly z Evropy ocel za 5,3 miliardy eur a hliník za 1,1 miliardy eur.
Byl to právě Cohn, kdo se v Bílém domě stavěl proti těmto opatřením. Jeho odchod přitom jasně naznačuje, že Trump nakonec k protekcionistickým opatřením opravdu sáhne.
Zavedení cel by ale de facto znamenalo zahájení obchodní války. Podle zástupců EU ohrožuje tento chystaný krok tisíce pracovních míst v Evropě.
Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová již načrtla plán toho, jaká odvetná opatření by následovala. Evrop-
Zavedení amerických dovozních cel by de facto znamenalo obchodní válku a ohrozilo tisíce pracovních míst v Evropě
ská unie by například recipročně zavedla vyšší cla na dovoz americké oceli, bourbonu, arašídového másla, motocyklů Harley-Davidson, pomerančového džusu, džín Levi Strauss a dalších průmyslových produktů. Podle agentury Bloomberg zvažuje EU uvalit cla na zboží v přibližném ročním obratu asi 2,8 miliardy eur.
Eurokomisařka chce rovněž celou věc řešit s dalšími členy Světové obchodní organizace (WTO). Podle ní není Trumpův krok v souladu s pravidly této organizace, a Evropa se tak má právo bránit. Američané argumentují, že dovoz oceli podkopává národní bezpečnost.
S tím však Malmströmová nesouhlasí. „Z toho, co víme, je motivací USA přestrojený ekonomický protekcionismus, a nikoli národní bezpečnost,“řekla.
Komisařka však také uvedla, že stále doufá, že se lze zavedení těchto opatření vyhnout. „Skutečně věřím, že se to nakonec nestane,“řekla. „Obchodní válka nemá žádného vítěze,“dodala.
Komentář k tématu čtěte na straně 11