Čtyři světadíly stvrdí v Chile volný obchod

SANTIAGO DE CHILE / PRAHA Čekalo se, že bez účasti Spojených států spadne pod stůl, ale opak je pravdou. V době, kdy americký prezident Donald Trump hřímá ohledně nových cel, ministři jedenácti zemí dnes v chilské metropoli slavnostně podepíší novou transpacifickou dohodu, která zbourá obchodní bariéry napříč čtyřmi světadíly: od Severní a Jižní Ameriky přes Asii a Austrálii.

To z ní dělá nejvýznamnější pakt tohoto typu za posledních 25 let od dob uzavření Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Původní ambice ale byly ještě podstatně větší. Než Spojené státy, po desetiletí jeden z nejhlasitějších podporovatelů volného obchodu ve světě, z dlouho a obtížně vyjednávaného projektu po nástupu Trumpa odstoupily, mělo jít o globálně vůbec největší zónu volného obchodu. Trump argumentoval, že pro USA není výhodná a měly by si místo toho vyjednat bilaterální smlouvy.

Než se USA z projektu stáhly, měly zúčastněné strany na globálním HDP podíl více než 38 procent. Po jejich odchodu toto číslo kleslo téměř na třetinu, na 13,5 procenta.

Přistoupení zvažuje Británie i rostoucí asijské ekonomiky

Poté, co Washington z jednání loni vycouval, se zbývající jedenáctka zemí ponořila znovu do rokování. Žádná ze stran totiž nechtěla podepsat dohodu ve stávající podobě. Zejména asijské země usilovaly o to zbavit se částí dotýkajících se ochrany duševního vlastnictví, které si vymínily USA. Mezi nimi třeba osmiletou ochrannou lhůtu pro novou generaci biologických léků nebo prodloužení ochrany autorských práv až na 70 let od smrti.

Nový pakt s poněkud krkolomným názvem – Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP) – po dnešním podpisu čeká ratifikace v jednotlivých zemích. Kromě současných signatářů (Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Malajsie, Singapur, Brunej, Vietnam, Mexiko, Chile a Peru) ale zvažují připojení i další země. Mezi nimi Británie, Jižní Korea, Thajsko, Indonésie či Kolumbie. mia