Plat 30 tisíc dosažen. Stíháme EU

Magická hranice padla, průměrná mzda činí 31 646 korun Rychleji rostou platy „chudých“

PRAHA Mzdový boom v České republice je největší od roku 2008. Vůbec poprvé v historii průměrná mzda překonala magickou hranici 30 tisíc korun. Průměr toho, kolik Češi od zaměstnavatelů dostanou, činil v posledním čtvrtletí loňského roku 31 646 korun. Meziročně mzda vzrostla o osm procent. A poroste dál. Podle odhadů ekonomů by průměrná částka za celý letošní rok mohla dosáhnout ke 32 tisícům korun.

Česko se přibližuje staré Evropě. „Zatímco v období 2013 až 2015 rostly mzdy v Česku podobně jako v Rakousku a Německu, v posledních dvou letech se zvýšily kumulativně o 13 procent, kdežto rakouské i německé jen o zhruba tři procenta. Posledních osm čtvrtletí je tedy ve znamení razantního mzdového dohánění, po kterém čeští zaměstnanci tak dlouho volali,“říká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

„Průměrná mzda v České republice po zohlednění rozdílu v cenových hladinách se loni zvýšila na 67 procent průměru EU z předloňských 65 procent unijního průměru,“doplňuje David Marek ze společnosti Deloitte.

A ještě jeden trend. Zatímco jinde ve světě se propast mezi bohatými a chudými zvětšuje, v Česku naopak „chudí bohatnou“rychleji než vysoké příjmové skupiny. O tom svědčí zvýšení mediánové mzdy, tedy hranice, kdy přesně polovina lidí bere více, než je medián, a druhá méně. Ta rostla skoro devítiprocentním tempem a dosáhla už 27 320 korun.

Jinými slovy: české firmy se perou především o pracovníky na nižších pozicích, kterým jsou ochotné výrazně přidat.

Potvrzuje to například společnost Lidl. Před několika dny oznámila, že od března zvyšuje nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze a okolí pak na více než 29 000 korun.

„Obecně platí, že růst mezd byl v posledním roce nejnižší v odvětvích, kde je celková průměrná mzda spíše vyšší. Jde třeba o finančnictví či IT. Rychlejším růstem mezd podprůměrně placených odvětví tak dochází ke zmenšování příjmových rozdílů,“vysvětluje ekonom ING Jakub Seidler.

Překoná třicítku i medián?

Podobně jako překročila průměrná mzda 30tisícovou hranici, má i takzvaná střední mzda neboli medián reálnou šanci brzy se na tuto metu dostat. Podle Seidlera to může být už koncem tohoto roku. Projeví se totiž i vliv zvýšení minimální mzdy, která se od 1. ledna zvedla z dřívějších 11 tisíc na 12 200 korun.

„Je zřejmé, že zaměstnavatelé jsou nuceni otevřít mzdové kohoutky a více přidávat právě uméně placených profesí, aby nalákali nové pracovníky, anebo alespoň udrželi ty stávající,“říká Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments. „Samozřejmě se zde projevuje také růst minimální mzdy, jenž má z podstaty věci výraznější dopad právě na odměny u profesí s nejnižší úrovní mezd a platů,“doplňuje.

Pokud se mediánová mzda nedotáhne na 30 tisíc v letošním čtvrtém čtvrtletí, stane se tak podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška zřejmě až ve třetím kvartálu 2019.

„V prvních dvou kvartálech roku je úroveň mezd výrazně nižší, ve třetím roste a ve čtvrtém je nejvyšší,“vysvětluje Sobíšek, proč by si Česko případně muselo na prolomení této hranice počkat dalšího tři čtvrtě roku.

Jak se zvyšovalymzdy

Rychlý růst mezd nepřímo ukazuje, že česká ekonomika je až příliš konkurenceschopná a že ceny, které si účtuje, jsou nízké

Současný růst mezd, který je nejrychlejší za posledních deset let, má hned několik příčin a shodou okolností nastaly ve stejnou chvíli.

„Silný celosvětový růst vytváří v České republice velkou zahraniční poptávku. Domácí ekonomika dohání, co ztratila v krizi v letech 2012 až 2013, podpořená slabou korunou, která je stále slabší než její ‚férová‘ úroveň. A v neposlední řadě mzdy v posledních několika letech rostly pozvolna. Tyto naakumulované faktory podporují růst ekonomiky, který se přelévá do růstu mezd,“vysvětlu- je Milan Frydrych, analytik Raiffeisenbank.

Prodáváme se příliš lacino

Primární je však dlouhodobý nedostatek vhodných pracovníků. Firmy se o ně musejí přetahovat, protože jinak nestíhají plnit zakázky. O napjaté situaci na trhu svědčí porovnání počtu lidí bez práce s počtem volných míst. Úřad práce evidoval v únoru 281 tisíc nezaměstnaných a 239 tisíc nabízených příležitostí, přičemž oba údaje se dlouhodobě přibližují. Česká míra nezaměstnanosti je nejnižší v Evropské unii.

31 646