ČEZ a Bulhaři se vyzbrojí posudkem

Energetická skupina si nechá vypracovat analýzu, jestli může prodat Bulharsku svá tamní aktiva, když se státem vede arbitráž

PRAHA První vyjednávací kolo o dotažení obchodu mezi českým obrem ČEZ a bulharskou firmou Inercom o prodeji distribuční sítě je minulostí. Jednání se odehrávala v Praze od úterý do pátku, výsledek je v zásadě dvojí: manažeři na obou stranách vypracovali žádost o posouzení bulharského antimonopolního úřadu, který musí schválit prodej distribuční a prodejní sítě za 8,5 miliardy korun. Druhým, napjatě očekávaným tématem pražské schůzky bylo jednání o možném vstupu bulharského státu do kupující firmy Inercom.

Operace plná nástrah

To by však představovalo velice komplikovanou operaci. Podle zdrojů LN blízkých vedení ČEZ se vyjednavači domluvili, že do konce března si každá ze stran opatří právní analýzu, jakým způsobem by ke koupi Inercomu ze strany Bulharska mohlo dojít. „Přestože v průběhu prodejního procesu, který běžel celý loňský rok, bulharská vláda o koupi prodávaných aktiv neprojevila oficiálně zájem, vyjde ČEZ svému obchodnímu partnerovi vstříc a tuto možnost prověří,“uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Do konce měsíce by pak majitelé Inercomu měli znovu přijet do Prahy vyjednávat.

Bulharská vláda Bojka Borisova chce získat kontrolu nad činností Inercomu z politických důvodů – v balkánské zemi se prodej sítě ČEZ stal hlavním politickým tématem. Síť totiž obsluhuje tři miliony obyvatel a Inercom je firma, kterou do letošního roku téměř nikdo neznal. Jasné zatím není ani to, kde na transakci za 8,5 miliardy korun sežene Inercom peníze (musí se tak stát do devíti měsíců od podpisu smlouvy – od 23. února). Již dvě banky (Fibank a Bul- koncem roku 2004.

zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrovali proti vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto ČEZ prošetřovat. ČEZ se rozhodl z trhu stáhnout. Předminulý týden dozorčí rada a vedení ČEZ schválily prodej svých bulharských firem.

harská rozvojová banka), se kterými původně firma počítala, daly od obchodu ruce pryč. Transakce se stala klackem v rukou opoziční Bulharské socialistické strany proti Borisovově vládě. Nespokojení občané přišli ve středu na výzvu socialistů do ulic Sofie demonstrovat.

Případný vstup bulharského státu do Inercomu by ale byl složitý.

Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom.

Bulharský premiér oznámil, že bulharský stát bude chtít získat kontrolu nad distribuční sítí, kterou ČEZ Inercomu prodává.

Dvě z bank, které přislíbily Inercomu peníze na nákup aktiv, začaly couvat. Inercom má 9 měsíců na to, aby zaplatil, jinak obchod padá.

Zejména z důvodu, že ČEZ s bulharským státem vede mezinárodní arbitráž kvůli údajnému nesplnění podmínek z dob vstupu ČEZ na bulharský trh (rok 2004). Ve hře je až 500 milionů eur pro českou společnost. Mohla by tedy nastat bizarní situace, kdy ČEZ by na jedné straně vyjednával s bulharským státem o dotažení prodeje svého majetku, zároveň by ale s bulharským státem vedl mezinárodní arbitráž. To ale není podle zdrojů LN jediná komplikace.

Součástí smlouvy mezi ČEZ a Inercomem jsou podle důvěrných informací LN zároveň ustanovení, která říkají, že kdyby například proti ČEZ nyní bulharské úřady zahájily řízení a požadovaly po české společnosti zaplacení pokut, uhrazení by šlo za ČEZ. Tím by však teoreticky mohlo dojít k tomu, že bulharský stát by prostřednictvím takovýchto pokut skrze své úřady mohl tlačit výslednou cenu transakce dolů.

Tlumočník u stolu

Pražský „meeting“byl ostře sledovaný nejen v České republice, ale především v Bulharsku. Vyjednávání pokrývalo několik bulharských televizních štábů.

Podle zdrojů LN byl vyjednávací tým Inercomu čtyřčlenný. Majitelku firmy Ginku Varbakovovou doprovodil i její manžel Slavčo Varbakov, který je považovaný za hlavní figuru bulharské firmy. Důležitou součástí obou týmů jsou právníci. Českou společnost doprovázejí právníci z pražské advokátní kanceláře Weil, Gotshal& Manges, Inercom zastupují sofijští právníci a londýnská kancelář Allen & Overy. Tito právníci mají s českými reáliemi zkušenosti z období kolem roku 2004, kdy poskytovali státu služby při privatizaci OKD.

Aby se manažeři ČEZ a Inercomu neztratili v překladu, jednání byla za účasti tlumočníka vedena vmateřských řečech – tedy v češtině a bulharštině. Schůzky se uskutečnily nejen v sídle ČEZ, ale i na jiných místech v Praze – možná z důvodu, aby manželé Varbakovovi nemuseli čelit každý den dotazům bulharských žurnalistů, kteří trpělivě před sídlem české společnosti každý den vyčkávali.