Bez bytu a bez dětí

vlastní rodiny jen jejich vzdáleným snem. Podle socioložky Hany Maříkové nízká porodnost zejména ve státech jižní Evropy souvisí s vysokou nezaměstnaností. Rodiny se proto úspěšně rozrůstají třeba ve skandinávských zemích, kde jsou navíc i finančně dostupné školky.

Česká realita je z hlediska ekonomických čísel odlišná (míra nezaměstnanosti 2,7 % je nejnižší v Evropě), avšak zejména kvůli ceně bydlení mají mladí lidé problémy i v Česku. Sociologové se shodují na tom, že řada z nich je se svou situací nespokojená.

Pravidla se rozpustila

Situaci mladých lidí do 30 let ovlivňuje nejen to, zda bydlí ve městě, nebo malé obci. „Šance mladých lidí se čím dál více rozrůzňují. V České republice je to zvlášť vidět,“říká Martin Buchtík z agentury Median s tím, že za socialismu se rozdíly mezi lidmi obecně uměle zahlazovaly.

Odeznění socialismu v Česku hraje podle něho roli i v jiném ohledu. „Nepsaná pravidla společ- nosti té doby říkala, co a kdy má kdo dělat. A tato pravidla se rozpustila. Mladí lidé se dostávají do období, kdy jsou zodpovědní jen sami za sebe. Někteří toho využijí k užitečným věcem, jiní to probendí,“podotýká Buchtík.

Do finanční nouze se proto dostávají lidé ze všech vrstev společnosti. „Z praxe poraden víme, že i ti, kteří vyrůstali v běžné rodině, dnes často neustojí nabídky rychlých půjček a dostávají se do dluhových pastí,“konstatuje Iva Kuchyňková, sociální pracovnice katolické organizace Charita Česká republika.

„Jedná se přitom o generaci, která dosahuje vyšší úrovně vzdělání oproti generaci svých rodičů. Což ale nutně nemusí znamenat, že má i lepší životní vyhlídky, pokud jde o založení rodiny,“vysvětluje také Maříková. „To, zda mladí lidé vytvoří pár a založí rodinu, je ovlivněno celou řadou okolností a v zásadě se jedná o mnohovrstevnatý problém,“upozorňuje socioložka Maříková.

Nelze však přehlédnout, že situace v Česku není tak alarmující jako například v jižní Evropě, naopak se objevují příznivé signály.

Několik dobrých zpráv

Na přelomu tisíciletí patřila Česká republika k zemím s nejnižší porodností na světě. V roce 1999 připadalo na jednu ženu v plodném věku pouze 1,13 dítěte. V posledních letech se situace měnila a míra porodnosti se dostala těsně pod hodnotu 1,6 dítěte na ženu ve věku od 15 do 49 let. Do magické hranice 2,1, která se uvádí jako potřebná hodnota pro prostou reprodukci populace, je sice daleko, ale nalézáme se přibližně uprostřed evropského žebříčku.

Od roku 1990 se zvyšuje průměrný věk prvorodiček. Zatímco tehdy jim bylo okolo 22 let, dnes je to 29 let a u vysokoškolsky vzdělaných žen dokonce přes 30 let. I tak Češky patří k nejmladším prvorodičkám v Evropě. Úplně nejmladšími jsou Bulharky.

Otázkou podle odborníků je, zda neporoste podíl žen, které se rozhodnou dítě nakonec vůbec nemít. V Česku jich je deset procent, na jihu Evropy 25 procent.