Smrt Jana Masaryka nevyšetříme bez Rusů

PRAHA „Pro celý národ to tehdy byla obrovská tragédie, protože to bylo vlastně definitivní potvrzení toho, že začíná nějaká nová éra – a éra poměrně temná,“poznamenal včera ministr zahraničních věcí Martin Stropnický k 70. výročí tragické smrti svého dávného předchůdce ve funkci – Jana Masaryka.

Syn prvního československého prezidenta zemřel 10. března 1948 za dosud nevyjasněných okolností. Ráno byl nalezen mrtvý pod okny své koupelny na nádvoří Černínského paláce. Komunističtí vyšetřovatelé označili Masarykovu smrt za sebevraždu, ale spekuluje se i o zapojení tajných služeb.

„Já si myslím, že se to dá vyšetřit pouze tehdy, pokud dostaneme z ruské strany materiály, které jsou utajené,“řekl Stropnický. „Určitě o tom budu mluvit s ruským velvyslancem, požádám ho, uvidíme. Nebudu první, kdo ho žádá, zatím to nebylo úspěšné,“dodal Stropnický, který sám je přesvědčen, že si Masaryk život nevzal. Na místě tragédie v sídle ministerstva včera uctil Masarykovu památku.

Jan Masaryk je výrazná osobnost našich novodobých dějin. Za druhé světové války se angažoval v exilové vládě, výraznou osobností byl i v prvních poválečných letech. „Cítil svoji povinnost zajistit jakousi kontinuitu toho předválečného demokratického Československa v situaci, která už vůbec nebyla regulérní,“poznamenal Stropnický. Podle něho se nakonec ukázalo, že jako memento první republiky byl pro poúnorový režim nepřijatelný.

Možnost vzpomenout na Jana Masaryka na místě jeho smrti dostala i veřejnost. Přístup k jeho bustě v Černínském paláci byl možný po registraci na internetových stránkách ministerstva včera odpoledne a příležitost se zopakuje dnes odpoledne. Podle Stropnického bylo nutné původně plánované návštěvní hodiny rozšířit, protože zájem lidí předčil očekávání. čtk