Úkol pro šéfdiplomata v Berlíně: Hraj týmově
BERLÍN/PRAHA K obvyklým úkolům šéfů diplomacie patří hájit zájmy svých zemí na mezinárodní scéně.
Jednapadesátiletý německý sociální demokrat Heiko Maas k tomu dostal od svých straníků ještě jeden: hrát týmově. Stalo se tak ve zjevné narážce na dosavadního ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Ten sice vévodil v minulých týdnech žebříčkům popularity německých politiků a zasloužil se o oteplení v německo-turec- kých vztazích. Jinak ale byl Gabriel sólista, a tak již v příští vládě nebude.
Nový šéf diplomacie Maas žádnou přímou zkušenost se zahraniční politikou nemá. Má pověst pracovitého politika. Za jeho éry chrlilo ministerstvo spravedlnosti jeden zákon za druhým.
Mezi ty nejznámější, jež vzbudily pozornost i za hranicemi Německa, patří například norma o povinném zastoupení žen v dozorčích radách firem, o regulaci výše nájemného nebo proti dopingu ve sportu. Prosadil také přísnější tresty u pachatelů znásilnění nebo zákon zlepšující postavení drobných akcionářů.
Jeho největším „pomníkem“ovšem zůstane zákon postihující nenávistné komentáře na sociálních sítích, stejně tak i falešné zprávy. Začal platit na začátku letošního roku a stále budí značné vášně. Jedni ho označují jako cenzurní nástroj, jiní podporují Maasův názor, že internet a sociální sítě se nesmějí stát „prostorem, kde neplatí zákony a právo“.
Nepřekvapí proto, že ho stoupenci radikální pravice na svých facebookových stránkách zobrazují ve fotomontážích v nacistické uniformě a označují ho za „říšského ministra spravedlnosti“nebo za „říšského cenzora“. Maas se za to revanšoval tím, když hovořil o stoupencích protiislámského hnutí Pegida jako o „ostudě celé země“.
Krátce nato našel v poštovní schránce devítimilimetrovou patronu, což se interpretovalo jako varování, aby svých vyjádření zanechal.
Heiko Maas vyrůstal v katolické rodině, v mládí ministroval. Pochází ze Sárska, malé spolkové země na jihozápadě Německa, jejíž kultura i životní styl tamních občanů jsou silně ovlivněny sousední Francií.
Lze proto očekávat, že jako ministr zahraničí bude nakloněn plánům Paříže na prohloubení integrace v rámci eurozóny. V minulosti také několikrát kritizoval státy střední a východní Evropy kvůli jejich neochotě přijímat běžence. Hodně bude záležet na tom, jaký prostor se mu podaří ve vládě vybojovat, respektive jaký mu přenechá kancléřka Angela Merkelová. Šéfové vlády v Německu například hrají tradičně první housle, pokud jde o Evropskou unii.
V domovském Sársku se Maas jako lídr tamní SPD celkem třikrát marně pokoušel vyhrát volby, ale neuspěl. Už se zdálo, že nálepky „věčného poraženého“se nikdy nezbaví.
Až teprve jeho odchod do Berlína, kde se stal roku 2013 ministrem spravedlnosti, mnohé změnil. Začal pečovat o svůj zevnějšek, a pánský magazín GQ ho dokonce v roce 2016 označil za „nejlépe oblékaného politika“v Německu.
Změna se udála i v jeho osobním životě. Opustil manželku, s níž měl dvě děti, a naopak navázal vztah s herečkou NataliíWörnerovou. Ta mimochodem hraje již několik let v jednom televizním seriálu roli diplomatky, kterou její šéfové z ministerstva posílají na obzvlášť choulostivé mise.
Příští díl seriálu ji zavede do Prahy, kde bude na německém velvyslanectví ukrývat důstojníka americké armády a whistleblowera.
V rámci přípravy na roli herečka na několika cestách doprovázela tehdejšího ministra Franka-Waltera Steinmeiera a letěla s ním ve vládním letounu.
V minulosti se snažil zkrotit Facebook a jiné sociální sítě. Teď se bude potýkat se Sergejem Lavrovem nebo s Rexem Tillersonem. Do čela německé diplomacie míří dosavadní ministr spravedlnosti Heiko Maas.