Se Si Ťin-pchingem na věčné časy
To, že je Si Ťin-pching nejmocnějším čínským vůdcem od dob Mao Ce-tunga, není již nějakou dobu žádným tajemstvím. Soustředil enormní moc a předvádí ji doma v Číně i navenek. Jeho neochvějné postavení se nyní promítne i do ústavy, z níž zmizí časově omezený mandát.
PEKING/PRAHA Když se přesně před pěti lety, v březnu 2013, stal tehdy devětapadesátiletý Si Ťin-pching čínským prezidentem, svět tápal, co si má o novém vůdci nejlidnatější země světa a druhé největší ekonomiky planety myslet. Byl vůbec prvním vůdcem, který se narodil až po čínské občanské válce. Jeho rodina v době kulturní revoluce upadla v nemilost. Otec, kdysi prominentní revolucionář, skončil ve vězení a mladý Si Ťin-pching nuceně strávil sedm let na venkově. Přesto na komunistickou partaj nikdy nezanevřel. Přihlášku k členství ve straně mu dokonce odmítli celkem sedmkrát (podle některých zdrojů dokonce devětkrát).
Dnes, pět let poté, co se ujal vedení miliardové asijské velmoci, je již více než jasné, že politického liberála v něm nikdo hledat nemůže. Si Ťin-pching za dobu strávenou v čele země soustředil do svých rukou větší moc než kterýkoli z jeho předchůdců během minulých dekád. A černé na bílém se to nyní zapíše i do čínské ústavy.
Již tuto neděli zasednou tři tisíce delegátů z čínských provincií a autonomních regionů i zástupci armády ve Velkém sále lidu na pekingském náměstí Nebeského klidu. Výroční plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, jak zní úplný název čínského parlamentu, vyškrt- Současný čínský prezident soustředil ve svých rukou enormní moc a předvádí ji doma v Číně i navenek. ne z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Si Ťin-pching bude moci setrvat ve funkci prezidenta i po vypršení svého druhého mandátu v roce 2023 a tím se i papírově stvrdí fakt, že je nejvlivnějším vůdcem od dob Mao Ce-tunga.
Čínský parlament, který ve skutečnosti má jen nepatrný vliv na rozhodování o chodu země, fakticky pouze posvětí návrh, jenž vzešel od vedení vládnoucí komu-
nistické strany. Ta argumentuje především stabilitou a rozvojem země.
Samotný prezidentský úřad je sice v mezinárodním kontextu nepostradatelný, v čínském politickém systému znamená ovšem jen formalitu. Prezident svoji autoritu čerpá z jiného postu – generálního tajemníka partaje. Toho nejdůležitějšího z trojlístku vrcholných státních křesel, kterými Si Ťin-pching od přelomu let 2012 a 2013 disponuje. Vedle úřadu
předsedy strany a prezidenta zastává do třetice i pozici šéfa Ústřední vojenské komise. Jinými slovy, je vrchním velitelem armády.
Peking navyšuje zbrojní rozpočet. Na modernizaci
Právě pro armádu vyčlenila strana v nadcházejícím roce nejvyšší růst rozpočtu za poslední tři roky, o 8,1 procenta. Navýšení odráží rozsáhlou snahu o modernizaci čínské armády. Ta už dříve ubrala na počtu vojáků (byť i nadále se dvěma miliony mužů a žen ve zbrani představuje největší ozbrojený sbor světa) a soustředí se na rozvoj strategických technologií, zvlášť těch námořních včetně ponorek. Minulý týden Čína zahájila přípravné práce na stavbě své vůbec první letadlové lodě na jaderný pohon. Podle Pekingu by mohla být hotová v roce 2025. Navýšený obranný rozpočet zrcadlí i rostoucí čínské ambice za hranicemi. Nejen ve sporných vodách Jihočínského moře, které si Peking nárokuje prakticky celé a kde staví umělé ostrovy, ale i výrazně dál. Už v roce 2016 se začala Čína angažovat ve strategické oblasti Afrického rohu, když v Džibutsku otevřela svoji první stálou zahraniční vojenskou základnu.
Čínský prezident a generální tajemník strany za pět let soustředil větší moc než kterýkoli z jeho předchůdců v minulých dekádách
V roce, kdy si Čína připomíná 40. výročí začátku hospodářských reforem a otevření své ekonomiky světu, hodlá parlament posvětit i nová opatření mající zabránit zpomalujícímu tempu hospodářského růstu. Ekonomika říše středu se po čtyři desetiletí těší růstu, v posledních letech ale její tempo začalo zpomalovat a stále častěji zaznívají i obavy z jejího přílišného zadlužení. Jak na úvod zasedání uvedl premiér Li Kche-čchiang, důraz musí být kladen na pomalejší, ale udržitelný a na spotřebě založený růst. Peking tak chce mimo jiné utnout stávající nadprodukci, včetně omezení kapacit na výrobu oceli nebo těžbu uhlí. Obojí souvisí i s rostoucími obavami vlády, jak se znečištěné životní prostředí promítá do nákladů na zdravotní péči i do nespokojenosti obyvatel. Právě nespokojená stále početnější střední třída je v očích strany největší hrozbou stabilitě režimu.
S pokračující mocenskou konsolidací Si Ťin-pchinga bude podle očekávání pokračovat i jeho obávané protikorupční tažení. Nyní v režii nového a početného speciálního úřadu.