Také lídr Vietnamu upevňuje moc
HANOJ/PRAHA Ještě do nedávna byl vietnamský komunistický režim vnímán jako vlídnější bratr toho v sousední Číně. Jako méně ideologický a méně represivní. Ať jde o kontrolu obyvatel, i směrem do vlastních, stranických řad. Za poslední dva roky ovšem Komunistická strana Vietnamu, jedna z posledních samostatně vládnoucích komunistických stran světa, přitvrdila. A v mnohém se inspirovala právě v Číně.
Psal se leden roku 2016, když vyvrcholil již delší dobu doutnající spor mezi dvěma tábory uvnitř vládnoucí vietnamské partaje. Spor o to, kdo zaujme nejdůležitější post ve vedení 95milionové země – post generálního tajemníka. Na jedné straně v něm figurovala skupina kádrů kolem stávajícího stranického šéfa Nguyena Phú Tronga. Na druhém pólu pak stálo křídlo seskupené kolem tehdejší premiéra Nguyena Tan Dunga. Muže, který nikdy nebyl ztě- lesněním skutečného liberálního reformátora. Na rozdíl od svého rivala byl ale svolnější k otevírání ekonomiky nebo sbližování s někdejším úhlavním nepřítelem Washingtonem. Popularitu si vydobyl zvlášť u mladší generace, třeba když ostře hájil vietnamské územní nároky ve výbušném sporu s Pekingem o Jihočínské moře.
Zjevně ne každému byl ale po chuti jeho osobitý styl, zastiňující mnohdy komunistickou stranu jako celek. A to se také odrazilo ve volbě nového vrcholného vedení partaje. Magazín The Economist tehdejší události označil výstižně: „Barevný premiér odchází, šedí muži zůstávají.“
Ministerského předsedu Nguyena Tan Dunga stál stranický sjezd ve výsledku nejen křeslo v čele vlády, ale i pozici v ústředním vý- boru strany. Naopak Nguyen Phú Trong, muž s pověstí „pana Čistého“, potvrdil svoji pozici partajního lídra na dalších pět let. A odstavení největšího rivala na vedlejší kolej mu výrazně rozvázalo ruce.
Čistky dopadly i na dosud „nedotknutelné“politbyro
Dva roky po klíčovém stranickém sjezdu se generální tajemník Nguyen Phú Trong profiluje jako nejmocnější vietnamský lídr za dlouhé dekády. Po sjezdu začal po vzoru čínského generálního tajemníka a prezidenta Si Ťin-pchinga konsolidovat svoji moc metodami, které se už dříve osvědčily v říši středu. V první řadě protikorupčním tažením, v němž uvázl i nejeden neloajální či jinak nepohodlný spolustraník.
Vietnam tak právě pod jeho tak- tovkou loni zachvátilo bezprecedentní tažení proti korupci, hospodářským zločinům a zneužití pravomocí vysoce postavenými členy strany. Vůbec poprvé bylo porušeno i nepsané pravidlo nedotknutelnosti těch skutečně nejvyšších straníků. Mezi těmi, na něž dopadla vlna čistek, figuruje i jeden z 19 členů politbyra vládnoucí strany, fakticky nejužšího vedení země, 57letý Dinh La Thang. A padaly i tresty nejvyšší. V září vynesl soud za rozsáhlé machinace ve státním ropném kolosu PetroVietnam dokonce trest smrti. Vietnam je jednou z více než dvacítky zemí světa, které nadále nejvyšší trest aktivně vykonávají.
Ve snaze postavit exemplárně před soud dalšího prominenta, někdejšího šéfa jedné z dceřiných firem státního ropného koncernu PetroVietnam Trinha Xuan Thanha, dokonce vietnamské státní složky sáhly po metodách jako vystřižených z dob studené války. Muže loni v červenci před hotelem v Berlíně unesly.
Očekává se, že stejně jako v Číně v roce 1993 splynou dost možná také ve Vietnamu posty generálního tajemníka strany a prezidenta země pod jedinou osobu. To bylo přitom ve Vietnamu k vidění naposledy za Ho Či Mina po 2. světové válce. I proto, že vietnamské komunistické vedení se chystá už letos na jaře diskutovat o zásadních změnách a plánovaných reformách. V roce 2021 totiž vládnoucí stranu čeká masivní generační obměna; generálnímu tajemníkovi je již 73 let.
Postupnými kroky se směrem ke straně jednoho muže ubírá i komunistický Vietnam. Generální tajemník Nguyen Phú Trong, nejvlivnější vietnamský lídr za několik dekád, po vzoru čínského protějšku rozpoutal protikorupční čistky a konsoliduje pozici.