Zrzek přepsal dějiny tetování

Procházely kolem něj stovky lidí denně. Desítky let ležel v Britském muzeu, v samém středu Londýna. Přesněji ve vitríně místnosti G64. Návštěvníci jej překřtili na Zrzka, kvůli ryšavým vlasům. A právě ty jej – tedy exponát EA 32751 – učinily velice významným.

Vědci z muzea, z Oxfordu a z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii totiž důkladně prozkoumali sedm mumií z předdynastického období starého Egypta, tedy ještě z doby před nástupem faraonů. Tato těla získalo muzeum již před více než sto lety. U dvou přirozeně vysušených mumií z údolí Nilu, z Gebelénu, byl nyní za pomoci moderních metod objeven pigment vnesený pod kůži; nešlo o žádné nahodilé skvrny. Mumifikovanému muži i ženě (EA 32752) vědci odebrali vzorky vlasů, které s pravděpodobností 95,4 procenta zařadily oba tetované do období před 5351 až 5017 lety. Oba nebožtíci byli pohřbeni na levém boku, schoulení do sebe.

„Je to neuvěřitelné, ale se stářím více než 5000 let teď posouvají doklady o tetování v Africe o celé milénium,“řekl stanici BBC kurátor Daniel Antoine, jeden ze spoluautorů vědecké studie, která vyšla minulý týden v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Dosud nejstaršími nezvratnými důkazy z Egypta byly obrazce na břiše torza ženské mumie z hrobu 271 v Kubánu (kultur- ní skupina C), které vykazují stáří 4300 až 3500 let. Slavnější jsou ovšem tři ženské mumie včetně kněžky Imenet (Amunet) z Dér el-Bahrí (XI. dynastie), jež jsou staré 4134 až 3991 roků, jak předloni připomněl žebříček dávných tatuáží publikovaný v témže časopise Aaronem Deterem-Wolfem a Larsem Krutakem.

I po nynějším odhalení však světovému pořadí vévodí muž z Ötztalských Alp, jemuž lidé říkají Ötzi. Důkladně prozkoumaný chlapík s celkem 61 tetováními na těle žil někdy před 5370 až 5100 lety, takže je i nadále – ale jen těsně! – považován za prvního známého člověka s vtetovanou barvou. Ovšem zatímco Ötzi má na patnácti místech těla 61 čárek (které vytvářejí i dva křížky: na vnitřní straně pravého kolene a levém kotníku), muž z Gebelénu se pyšní figurálním tetováním na pravé horní paži, kousek pod ramenem.

Egyptské novum

„Za běžného světla je to mdlá skvrna, ale z infračervených snímků jsou zřejmá dvě rohatá zvířata otáčející se proti sobě. Dva obrázky, jeden trochu světlejší nežli druhý, se mírně překrývají, což naznačuje, že byly možná vytvořeny v jiné době. Žádná další tetování nebyla na jiných místech těla nalezena,“uvádí v nové studii hlavní autorka Renée Friedmanová z Oxfordu spolu s Antoinem a dalšími pěti kolegy. Muž, jemuž bylo v době smrti kolem dvaceti let, nebyl kvůli křehkosti těla otáčen, takže nebyl prozkoumán celý.

Naopak ostatky ženy byly tak pevné, že badatelé u ní mohli (jako u jediné z celé skupiny) prohlédnout takřka celý povrch kůže. Mumie má na sobě tři vpíchané obrazce, nejspíše jehlou a sazemi. Nejzajímavější je série čtyř malých esek („SSSS“) na vršku pravého ramene. Pod tím je v pravé horní části paže zahnutá „hůlka“, jakési otočené elko. „Nepravidelná tmavá linka ještě vybíhá přes břicho k okolí a ve výši pupku, ale její rozsah není teď možné specifikovat kvůli těsně přitaženým nohám k tělu,“popisuje článek s jednoznačným titulkem: Přirozené mumie z předdynastického Egypta odhalují nejstarší světová figurální tetování.

Nová zjištění jsou důležitá ještě z jiného důvodu. Až dosud byly všechny tetova- né mumie ze starších egyptských dějin výhradně něžného pohlaví. To platí pro ostatky z Kubánu i trojici krasavic z Dér el-Bahrí (kněžka Imenet a nálezy P23, P26), u kterých byly nalezeny tmavěmodré tečky a čárky na břichu, pažích, respektive stehnech. V téže lokalitě poblíž Luxoru byly roku 1923 objeveny i další dvě tetované mumie, opět ženské.

Egyptolog Ludwig Keimer dvojici posléze popsal: „Jsou zajímavé, neboť obě mají tetování. Ženy byly pravděpodobně tanečnicemi u dvora. Vedle obrazců vytetovaných na pažích, nohou a hřbetu chodidel mají obě týž vzor v břišní oblasti nad ohanbím. Výrazná jizva vede i k páteři. Vysvětlení incizí lze asi nalézt ve faktu, že obě vystupovaly jako tanečnice a chlubily se jizvením i tetováním. Zářezy do kůže jsou časté mezi súdánskými kmeny: buď jako léčebná metoda pouštění krve, nebo čistě jako ozdoba. Ženy, o nichž vypovídá tato zpráva, tančily patrně zcela bez oděvu,“psal Keimer v pojednání z roku 1948.

Zrzek z londýnského muzea naboural dosavadní domněnky, že modré vzory patřily výhradně ke kněžkám, tanečnicím či konkubínám; z novějších dob známe nejen abstraktní motivy, ale i zobrazení bůžka radovánek Bese na stehnech baviček nebo i loutnistek na prsou tetovaných kroužky, jak lze zjistit z nástěnných maleb, ostrak, mís či předmětů.

Gebelénského muže dle vědců zdobí nejspíše divoký pratur s mohutnými rohy (asi Bos primigenius) a proti němu – s ohledem na dolů stočené rohy – prý paovce hřivnatá ( Ammotragus lervia). To alespoň vyčetli odborníci z nebožtíkova těla a dobových ikonografických pramenů (vyřezávaná slonovina, ozdobné desky). „Mladík mohl tetování nosit jako symbol síly či moci,“domnívají se autoři, když připomínají, že muž zemřel násilnou smrtí; patrně byl zezadu napaden, asi probodnut, což naznačuje rána v kůži i poškozené žebro. Zvířecí motivy (včetně horské kozy a jelena) nese například i mužská mumie z Pazyryku na Altaji.

Infračervené snímkování lidských ostatků přineslo spolu s moderním radiokarbonovým datováním nový a překvapivý objev. Dvě ze sedmi mumií z egyptského Gebelénu neměly na těle šmouhy či špínu, nýbrž obrazové tetování, staré až 5300 let. A protože jen mírně starší mumie alpského muže Ötziho nese pouhé čárky a dva křížky, jde o nejstarší důkaz figurální tatuáže.

Hádanky

Až dosud byly všechny tetované mumie ze starších egyptských dějin výhradně něžného pohlaví. „Zrzek“z londýnského muzea tak naboural dosavadní domněnky.

A co znamenají ženiny obrazce? V případě otočeného písmene L by mohlo jít o jednoduché ztvárnění hole anebo tyče (statusového symbolu) či klapaček, užívaných k rituální hudbě, takže by je nosila dotyčná magicky stále při sobě. Potíž je v tom, že na dobové keramice je podobný předmět vždy spjat s postavičkou, není nikdy osamocen. Čtveřice esíček je také hádankou k rozlousknutí: mohlo jít o vyobrazení ptáků či abstraktní živel. A jak autoři upozorňují, oba „obrázky“je zapotřebí vnímat spíše jako skupinu, která je součástí anebo poukazem na důležitou roli nositelky.

„Nálezy tetování ze starého Egypta, ať už na tělech zesnulých, nebo vyjádřené v dvoj- a trojrozměrném figurálním umění, dokládají význam tohoto zvyku pro nejstarší populace. Není pochyb, že již v době předdynastického Egypta mělo tetování obrovský symbolický význam. Mohlo se jednat o sociální, náboženské, rituální či praktické významy, případně jejich kombinace. V každém případě tetování bylo významným komunikačním nástrojem, jímž zčásti zůstává dosud,“řekl LN egyptolog Miroslav Bárta z Univerzity Karlovy, jenž vede výzkumy v Abúsíru.

Příběh tu nemusí končit. Vědci nevylučují, že na zatím nedostupných místech mumií z Gebelénu dohledají i další stopy: „Ze všech stran mohla být prozkoumána jen žena (EA 32752). Omezený přístup ke kůži nastiňuje možnost, že nějaká další tetování budou ještě nalezena.“

Autor je etnolog. Napsal dvě knihy o dějinách tetování a úpravách těla (2005, 2014).