Karlův most čeká 30 let oprav

Na národní kulturní památku se po deseti letech vrátí bagry. Tentokráte na dlouho

PRAHA Jedna z nejznámějších českých středověkých památek, po níž se v létě projde až 30 000 lidí, bude po deseti letech opět v rekonstrukci. Podle odborníků se práce na tentokráte mohou protáhnout až na 30 let.

Stavba, která nechybí na světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO, se od srpna 2007 dočkala během tří let opravy mostovky, zábradlí a dostala také novou hydroizolaci. Národní kultur-

Karlově mostě

ní památku již brzy čekají další proměny. Dojde i na oblouky a jedním z prvních kroků má být výměna ledolamů, které jsou staré jen zhruba dvacet let.

„Dřevo použité pro jejich výro- bu je nevhodné. Zároveň proběhne důkladná kontrola a pasportizace všech asi 66 tisíc kusů kvádrů. Práce začnou na oblouku na Malé Straně a vyzkoušené technologie se následně využijí i pro zbytek mostu, kde budou práce značně obtížnější,“popsal pro server Lidovky.cz radní pro oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu Jan Wolf.

Kontroly a následná oprava budou probíhat v několika etapách. Začít by měly do konce příštího roku.

Návštěvníci ikonické pražské památky by její rekonstrukci nemuseli nijak dramaticky pocítit. „Vše bude vedeno tak, abychom nebránili panoramatickému výhledu na most a Hradčany,“ujišťuje radní Jan Wolf.

Přesně vyjmenovat omezení spojená s opravami ale magistrát zatím nedokáže. „To závisí právě na postupu, který zvolíme,“sdělil Wolf. Uvažuje se například i o výměně podstavců pod sochami.

Podle ředitele odboru památkové péče Jiřího Skalického je vlastník mostu ze zákona povinen pečovat o jeho dobrý technický i památkový stav. „Skutečnost, že se most musí opravovat nejenom jako památka, ale i technické zařízení, brali památkáři vždy na vědomí,“vyjádřil se šéf památkářů.

Nyní se tedy zjišťuje, jak moc velký zásah most potřebuje. „V návaznosti na nedávno zveřejněnou kategorizaci stavu mostů Karlův most nespadá mezi ty v havarijním či velmi špatném stavu, avšak je potřeba si uvědomit, že se jedná z velké části o historický architektonický objekt, což vyžaduje i bezprecedentní, pečlivý přístup se značnou spoluprací ze strany památkářů,“vysvětlil Wolf.

Kontrola oblouku nad Čertovkou

Stav mostu nicméně magistrát kontroluje průběžně. Památkáři připomněli například nedávný monitoring stavu oblouku s číslem XIV, který je nejvíce poškozen. „V roce 2016 proběhla kontrola výdřevy (zesílení a zpevnění stěn – pozn. red.) tohoto oblouku nad Čertovkou. Výdřeva byla částečně odkryta, byly provedeny sondy kamene pod výdřevou. Bylo konstatováno, že kámen i ochranná konstrukce jsou v dobrém stavu,“líčil Skalický.

Od roku 2013 jsou k dispozici metodické materiály k provedení průzkumných prací. Na základě výsledků mají technici navrhnout postup budoucí obnovy pláště mostu. Pak vznikne projektová dokumentace, kterou musí odsouhlasit památkáři.

„Teprve poté bude jasnější, v jakém časovém horizontu bude most opravován a zda a v jakém rozsahu bude omezen jeho provoz pro pěší. Vzhledem k předpokládané technické náročnosti oprav bylo po jednáních doporučeno započetí prací na oblouku číslo XV, který se nachází na malostranské straně mostu nad zpevněnou plochou, tudíž je nejlépe přístupný,“vysvětlil Skalický, proč zatím nelze určit přesná omezení pro obyvatele i turisty.

Kritika předchozích oprav

V průběhu konstrukce před deseti lety se objevila tvrdá kritika. Vyvolalo ji vyjmutí velkého množství původních kvádrů, přičemž některé z nich byly bez zdoku- mentování zlikvidovány. Za takový postup dostala Praha vysokou pokutu, třebaže ji nakonec platit nemusela. Ministerstvo kultury v roce 2011 oznámilo, že je záležitost již promlčena.

Vedle údajné manipulace v dokumentech se kritika zaměřila i na řadu technických záležitostí. Památkářům vadilo například ne příliš dobře opravené zábradlí a opomíjení jimi daných kritérií. Po opravách, které vyšly na 200 milionů korun, sice do mostu přestalo zatékat, jeho plášť ale zůstal v zanedbaném stavu.

Významná památka, která měří 520 metrů, platí za jedno z největších lákadel pro cizince. Jde o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku a jeho historie sahá až do roku 1357, kdy stavbu zahájil císař Karel IV.

Původně stál na kulatých kamenech podobných mlýnským. Po současných opravách se všechny původní kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí. Inventář čítá asi 500 kusů.