Liberecká univerzita není jen polytechnika
Zvolen byl již loni v říjnu a koncem ledna mu – namísto zaneprázdněného prezidenta – předal pověřovací dekret ministr školství. Od února je Miroslav Brzezina historicky desátým rektorem Technické univerzity v Liberci (TUL). „Budu nyní asi jediným rektorem, který pochází z pedagogické fakulty. Po sametové revoluci to byl ještě na Univerzitě Karlově, myslím, jen Radim Palouš,“řekl LN Brzezina, jenž po dvou obdobích střídá Zdeňka Kůse.
Brzezina je na „svou“fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou, jež je v Liberci ze sedmi fakult tou největší, hrdý. Aby ne. Dvakrát ji v letech 2008 až 2015 vedl coby děkan, takže i ve svém volebním programu kladl důraz na výuku či přípravu pedagogů. „Učitel je nejhůře placeným vysokoškolsky vzdělaným pracovníkem v zemi. Když nebudou kvalitní učitelé na základní škole, se vzdělávacím procesem se už nic moc skvělého dál neudělá,“říká rektor. Jako jeden z cílů čtyřletého mandátu si vytkl rozvoj školy přitažlivé pro uchazeče.
Středně velká univerzita, jakou je i Liberec, by měla mít dle Brzeziny zodpovědnost k regionu. Jak by chtěl školu profilovat? „Myslím, že by vysoké školy v regionech měly mít jako své hlavní po- slání přípravu pracovních sil pro svůj region a být přirozeným centrem vzdělanosti,“míní Brzezina. Důležité jsou proto i vlastní pedagogické fakulty, aby připravily dobré učitele; nelze se spoléhat pouze na centra: Prahu či Brno.
Zmíněná multioborová fakulta, kde se učí jazyky, filozofie či historie, ale i matematika či fyzika (částečně též pro ostatní fakulty), má 2200 studentů! A to je víc než třetina z osazenstva celé univerzity, jež má studentů 5500. Pakliže připočteme ještě necelou tisícovku studujících z „ekonomky“, nabízí se další otázka úplně sama.
Proč by se Technická univerzita v Liberci, která má kořeny ve Vysoké škole strojní a textilní, neměla spíš jmenovat Liberecká univerzita? Technici jsou už vmenši- ně. „Takový názor tu už před lety zazníval, hlavně z někdejší hospodářské fakulty. Není to jen o názvu. Znám poměrně dobře situaci v Německu, ale i tamní technické univerzity mívají humanitně orientované či lékařské fakulty, ovšem v názvu si ponechávají zkratku TU. U nás to není na pořadu dne, musel by se měnit i zákon,“odmítá změnu nový rektor.
Sám učí matematiku. Zhoršila se úroveň studentů? „Je otázka, jestli se snížila kvalita uchazečů, nebo motivovanost a ochota se učit. Matematiku se totiž musíte učit, musíte spočítat hodně příkladů – jinak to prostě nejde,“říká Brzezina. „Se studenty se musí pracovat, ale člověk byměl být vytrvalý a nesnižovat nároky,“dodává odchovanec přísného matfyzu.
„Chtěl bych více podporovat základní výzkum, a to i v technických vědách,“říká Miroslav Brzezina, nový rektor liberecké univerzity.
S novým týmem i plány
Rektor chce snížit byrokratickou zátěž, fandí digitalizaci a prosazuje i zrušení studentských indexů.
„Chtěl bych víc podporovat základní výzkum, a to i v technických vědách. Neměli bychom být jen inovační centrum pro podniky,“tvrdí. Sám před lety pobíral stipendium Nadace Daimler Benz, jímž se inspiroval, takže hodlá zavést stipendium pro nejlepšího doktoranda ze zahraničí s roční prémií do 300 tisíc korun.
Větší organizační změny neplánuje. Sedm fakult a jeden univerzitní ústav CxI pro výzkum nanotechnologií zůstane zachován. Na pomocmá čtyři prorektory: pro informatiku; pro vědu a zahraničí; pro studium; a pro rozvoj a vnější vztahy. Za pár dní, 27. března, spolu představí plány, jakým směrem se má Liberec ubírat.