Čechova statistika jde do legend
Navzdory výkonnostnímu útlumu jeho Arsenalu česká legenda Petr Čech vychytal 200. nulu v nejvyšší anglické lize. Přijdou další rekordy?
Pro milovníky statistik je to sousto. Petr Čech odchytal v Premier League dvoustý zápas bez obdrženého gólu. Už 16. prosince se této metě přiblížil na jediné utkání, a to, jak dlouho čekal, tvoří unikátní okolnost tohoto rekordu. Protože teprve báječné okolnosti dělají ze statistiky legendu.
Čech dávno vévodí historickým tabulkám, druhý v pořadí čistých kont David James (169) je daleko vzadu. Z konkurentů momentálně působících v nejvyšší anglické soutěži je Joe Hart jedenáctý (122). Byť individuální numerický počin nemá s pořadím v soutěži nebo s postavením týmu v tabulce až tolik společného, s přiblížením bájné mety ožije. Proto je Čech rád, že to má za sebou. Zároveň je zanedlouho šestatřicetiletý muž dost zkušený na to, aby věděl, že hned po vlně gratulací, oslav a velebení nastane období hladu po překonání další mety.
Proto nastolme otázku: bude Čech na top úrovni působit ještě 30. října 2019, tedy dvacet let poté, co poprvé nastoupil k prvoligovému zápasu, když jeho Chmel Blšany zavítal na pražskou Letnou? Rovněž skvělá okolnost, takový debut, vždyť později oblékl i dres Sparty.
Proměna Premier League
Dovršených dvacet let by bylo možná ještě víc než anglický rekord v nulách. V době Čechova vstupu mezi dospělé (bylo mu sedmnáct) byla doma úplně jiná situace. Svazovým předsedou byl František Chvalovský, jenž je spojen se vzestupem i pádem blšanského vesnického klubu. Reprezentace patřila mezi deset nejlepších týmů světa. Nikdo ještě za žádného fotbalistu nezaplatil víc než 40 milionů dolarů.
Když Čech v roce 2002 jako mistr Evropy do jednadvaceti let přestupo- Petr Čech čekal tři měsíce
val ze Sparty do Stade Rennais, teprve půl roku bylo v oběhu euro a dodnes se neví, stál-li mladý gólman francouzský klub čtyři miliony eur, nebo víc. Na každý pád se o dva roky později přesunul do Chelsea zhruba za trojnásobek. V té době už nejdražší hráč planety stál téměř 80 milionů eur.
Čechovu kariéru můžeme vztáhnout ke spoustě dalších historických dat a mezníků. Stál u všech úspěchů národního týmu, včetně bronzového evropského šampionátu v roce 2004 i zatím jediné účasti samostatného státu na mistrovství světa, kde byl tým zostuzen v základní skupině. Vedle podobných propadů zažil i postupný pád, než v červenci 2016 ukončil na této úrovni kariéru. Milovníky statistik by potěšila rozlučka v oficiálním mezistátním střetnutí, aby počet jeho startů poskočil na číslo 125. I tak dobrých deset let nebude překonán.
Za jeho působení v Londýně se změnil poměr sil mezi dvěma rivaly – Chelsea s Čechem vystoupala, sanována zdroji ruského miliardáře Romana Abramoviče, až k triumfu v Lize mistrů a právě od roku, kdy Čech přestoupil na Stamford Bridge, dříve mnohem úspěšnější Arsenal čeká byť jen na anglický titul. Nedočká se ho ani letos, jenže Čech nakonec dosáhl 200. nuly i při výkonnostním útlumu mužstva. Legendu dotváří i fakt, že k tomu musel chytit penaltu, což se mu v Arsenalu po- vedlo vůbec poprvé a v soutěži po vleklé pauze – prvně od roku 2011. Trpělivost Čecha zdobí a kdo ví, co s ním ještě Arsenal nevyhraje...
Za jeho éry se proměnila i sama soutěž. Když do ní vstupoval, mnozí jí vyčítali nudnost, protože čtyřka Arsenal, Chelsea, Liverpool a Manchester United zcela dominovala. Mezitím vstoupil ohromný kapitál do Manchesteru City, zbohatl Tottenham a díky podílům na zisku z extrémně drahých televizních práv jsou i další kluby dost bohaté na vysoké ambice. Viz předloňský historický titul pro Leicester City.
Souběžně s Čechem působilo v Premier League jednadvacet jeho krajanů, žádný však nevydržel tak dlouho, natož v top formě, a k jeho sbírce úspěchů se jich jen pět lehce přiblížilo.
V nejlepší společnosti
V Anglii i v Česku posbíral Čech mnoho individuálních poct a trofejí. Avšak jen jednou byl vyhlášen nejlepším brankářem světa – v roce 2005, kdy Chelsea vyhrála tři soutěže a on dvěma čistými konty v baráži proti Norsku pomohl reprezentaci na mistrovství světa.
Nemá význam počítat ty, jimž jako brankářům číslo 2 nedal příležitost. Unikátní je naopak seznam těch, kdo jej v anketě o nejlepšího gólmana světa předčili. Několikrát to byl jeho generační souputník Iker Casillas, několikrát o pár let starší Gianluigi Buffon. Deset let kralovali jen oni, hovořilo se o nedostatku velkých osobností mezi tyčemi, než Manuel Neuer přivedl na scénu dravce mladší.
Jeden z nich, Thibaut Courtois, vytlačil Čecha z pozice jedničky v Chelsea, ale Čech v Arsenalu našel uplatnění, a když se Buffon stále v Juventusu drží coby čtyřicetiletý, možná u Čecha nemusíme myslet na podzim 2019, ale na jaro 2022. Ať v Anglii, nebo jinde, může absolutní počet klubových nul dostat na třístovku. Teď jich má 246. Nejlepší v historii nebude, Ray Clemence je s 360 zápasy bez gólu daleko. Přesto Čechova statistika stojí za takové převyprávění v báječných okolnostech.
K tématu také na straně 17