Čeští vědci hledají vzácná ložiska
BLANSKO/BRNO Jen pár set metrů od Macochy, pýchy Moravského krasu, se v uplynulém týdnu sešli přední geologové světa. Vědci z britských univerzit v Exeteru, Liverpoolu a Brightonu, experti z geologické služby Dánska, Austrálie, Velké Británie i USA nebo z kanadských univerzit zde po čtyři dny debatovali o problémech, které trápí západní svět – včetně zemí Evropské unie.
Přístup k nalezištím vzácných zemin, jež obsahují nezbytné prvky pro hi-tech průmysl, je totiž velmi omezen. „Čína dnes v oboru absolutně dominuje. Potřebujeme lepší metody a nové geologické modely, abychom mohli zdroje vzácných prvků pod povrchem v budoucnu zdárně identifikovat,“řekla LN profesorka Frances Wallová z Exeterské univerzity, jež byla nedávno prezidentkou Britské mineralogické společnosti.
Její specializací jsou právě vzácné zeminy, tedy takové, v nichž jsou roztroušeny cenné prvky jako samarium, neodym, yttrium, europium či cer. Málokde na Zemi se vyskytují v tak vysokých koncentracích, aby se jejich těžba vyplatila. A získávání prvků z půdy je ekologicky nešetrné, což je věc, která nevadí jen pár zemím světa...
Zásadní pro letectví i mobily
„Čína dnes kontroluje asi 97 procent světové produkce vzácných zemin, zbytek má Rusko,“říká docent Jindřich Kynický zMendelovy univerzity v Brně, jež setkání spolupořádala s Exeterskou univerzitou. S ní jsou totiž Češi garanty výzkumného projektu Evropské unie (v programu Horizont 2020), jehož se účastní tucet partnerů: univerzit, geologických služeb, ale i firem, jako je vyhledávací společnost Terratec. „Cílem je vytvořit geomodel, který pomůže najít ložisko – alespoň jedno – vzácných zemin u nás v Evropě,“říká geolog Kynický.
Přestože jsou cenné kovy nut- nou součástí supermagnetů, harddisků, televizí, turbín, speciálních slitin a keramik nebo nukleárních zařízení, je jejich přísun omezen. A po incidentu s lodí ze září 2010 u ostrova Senkaku, kdy Čína pohrozila Japonsku i světu omezením dodávek prvků vzácných zemin (a kvóty na vývoz i omezila), se Západ bojí, že by jednoho dne mohlo přijít nikoliv yttrium, ale vyloženě utrum. Veškerý hi-tech průmysl závislý na exportu Z USA až do Číny. z Číny by byl postupně vyřazen. „Je to samozřejmě velmi sledované téma. USA vypracovaly i svůj seznam kriticky důležitých prvků,“říká další z účastníků konference, Philip Verplanck z organizace US Geological Survey. „Průmysl potřebuje jen čisté prvky. Dělá se to dnes ne zrovna environmentálně přijatelným způsobem, hlavně v Číně. V USA panuje filozofie, že státy nemají spoléhat na jiné země, je to pro ně strategický zájem,“říká emeritní profesor Jaroslav Dostál ze Saint Mary’s University, jenž roku 1968 odešel po invazi „bratrských“vojsk jako nadějný šestadvacetiletý geolog do Kanady.
Jen samy USA investovaly do vyhledávání lokalit šest miliard dolarů během let 2010 až 2012; je to obrovské geopolitické téma. Čína je totiž nejen zásluhou dolu Bajan Obo v čínské provincii Vnitřní Mongolsko světovým líd- rem, její výhodou je též ovládnutí know-how celého procesu: od těžby přes úpravu až po finální prodej. Přestože Američané mají superdůl Mountain Pass na pomezí Nevady a Kalifornie, neuměli zabránit Číňanům v majetkovém vstupu. Upravit natěženou rudu není snadné, takže i americký koncentrát se vozí na rozložení do Asie, kde dokážou pomocí iontoměničů od sebe oddělit asi patnáct prvků, poněvadž ty mívají podobné, ne-li skoro stejné vlastnosti.
Vedle Bajan Obo a Mountain Pass existují větší naleziště ještě v Rusku a Africe, ovšem v Evropě už nejsou – po vytěžení starých skandinávských – žádná. A proto roku 2015 vznikl projekt HiTech AlkCarb, na který jde z dotačního programu Horizont 2020 šest milionů eur (152milionů korun). Součástí bylo i čtvrté expertní setkání u Macochy. „Byli tu zastoupeni nejvýznamnější odborníci, kteří mají při průniku znalostí ze svých subdisciplín vytvořit nové geomodely, jež mohou v prospekci pomoci,“říkají za pořadatelský tým Kynický a Martin Brtnický.
Češi pracovali i v Mongolsku, kde našli šest nadějných míst. A to díky novým přístupům, ale i georadarům, které vyvíjí česká firma RTGPR. „Dokážeme nahlédnout hlouběji, než bývalo zvykem, byť nám to někteří lidé z oboru nevěří,“říká Rudolf Tengler junior, jehož otec georadar notně vylepšil. „Jedním z nadějných superložisek budoucnosti v Evropě je masiv Ditrău v Rumunsku,“vypráví Kynický. I v Česku má dva skromnější tipy: na jihu Čech a na Liberecku.
„Musíme uspět, jinak výhledově nebudou lepší tablety ani motory elektromobilů,“dodává mezinárodně uznávaný geolog. Se svým týmem mladých vědců publikoval v časopisech jako Nature Communications, nově mají přijatou studii i do top žurnálu Geology, což je oborová jednička. A když má zhodnotit záměr usilující najít unijní ložisko vzácných zemin, Kynický se pousměje: „Myslím, že je to velmi dobrá investice.“
„Čína kontroluje asi 97 procent světové produkce vzácných zemin,“varuje Jindřich Kynický, vedoucí geologického ústavu při Mendelově univerzitě v Brně. S kolegy z celého světa teď vyvíjí pátrací geomodely.