Klíč k dotacím: vypadat chudě

Dotační počty

BRUSEL/PRAHA Když minulý měsíc Eurostat vydal čerstvá data porovnávající jednotlivé regiony v EU, Praha opět bodovala. V přepočtu hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele je 7. nejbohatší v Evropě, a česká metropole tabulkově přeskočila třeba Horní Bavorsko. Bohatnou i české kraje.

Pro evropské dotace to ale není dobrá zpráva. Zatímco v tomto finančním období (2014–2020) se s výjimkou Prahy celé Česko podařilo dostat do kategorie „chudých“regionů, tedy těch, kde HDP na hlavu nedosahoval 75 procent unijního průměru, aktuálně mezi ty bohatší poskočily i střední a jižní Čechy, Plzeňsko, Vysočina, jižní Morava a Moravskoslezsko.

Může to vypadat jen jako změna evropské „škatulky“. Zařazení mezi bohatší, takzvané přechodové regiony ale znamená také nižší dotace po roce 2020. Takzvané fondy soudržnosti, tedy ty, kterými chce Brusel popostrčit evropské regiony k prosperitě, se totiž řídí podle vyspělosti území.

Pro srovnání: zatímco mezi lety 2020 a 2026 má jít na chudší regiony 162 miliard eur, na ty přechodové půjde jen čtvrtina. Navíc než nová evropská „sedmiletka“začne, může být pro Česko ještě hůře. Pokud bude pokračovat hospodářský růst, zůstane v kategorii plných dotací jen Karlovarský a Ústecký kraj.

Stará čísla, nové peníze

Recept na to, jak dostat z EU přiděleno co nejvíce peněz, je proto vy-

Až dosud mají na plné regionální dotace právo všechny kraje Česka s výjimkou Prahy. Klíčem jsou data hrubého domácího produktu za roky 2007–2009, tedy až deset let stará.

Podle dat za loňský rok už by na nekrácené dotace dosáhlo jen sedm krajů – Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Zlínský.

Po roce 2020 by Česku mohla přitížit změna vzorečku pro výpočet HDP. I tak by si ale ČR mohla celkově přijít na dotaci ve výši 20 miliard eur.

padat v tabulkách chudší, než české kraje ve skutečnosti jsou. A to se prozatím dařilo. Základní pravidlo, které dosud EU používala pro výpočet peněz pro regiony, byl průměr HDP na hlavu za první tři roky minulého finančního období. V praxi tak dnes Česko čerpá unijní peníze pro své kraje na základě čísel z let 2007–2009. Skoro deset let stará statistika nám pomáhá.

Nemusí tomu tak ale být i po roce 2020. „Existuje riziko, že se ten výpočet změní v náš neprospěch. Kromě HDP se uvažuje i o jiných ukazatelích a třeba v nezaměstnanosti je na tom Česko ve srovnání s mnohými jinými státy EU dobře,“řekl LN ekonom Petr Zahradník, který Česko zastupuje v Evropském hospodářském a sociálním výboru.

Upozorňuje ještě na jednu věc – některé státy západní Evropy tlačí na to, aby regionální fondy mířily i do jejich krajů, které jsou srovnatelné s „chudým“východem, kvůli výkonnosti celé země ale na pe- níze z EU nedosáhnou. Debata, jak rozdělit balík čítající kolem 300 miliard eur, který by měl do regionů proudit po roce 2020, se rozběhne příští měsíc, kdy by Evropská komise měla členským zemím doručit svou představu.

Základní obrysy zveřejnila neformální evropská vláda již minulý měsíc ve formě tří scénářů. Zatímco v první variantě by Česko čerpalo podle stejných podmínek, v druhé by se muselo podělit se všemi ostatními evropskými regiony. Ani třetí scénář není pro Česko úplně nevýhodný – peněz by sice bylo méně, mířily by ale výhradně na východ.

Česko prozatím na klíči k přerozdělování peněz pro evropské kraje nic měnit nechce. Ostatně stejně jako ostatní země visegrádské čtyřky. „Politika soudržnosti by měla být dostupná pro všechny regiony podle stejných pravidel,“říká Aleš Chmelař, státní tajemník pro EU. „Pokud nastanou v kohezní politice příliš velké škrty, celý evropský projekt i jeho hlavní přínosy to vystaví riziku,“dodává.

Jisté je jedno – celkový balík pro regiony se ztenčí. Pokud všechny členské země nebudou souhlasit s tím, že výpadek po odchodu Britů z EU uhradí ze svých příspěvků, bude nutné ušetřit 12 až 13 miliard eur ročně. A lze předpokládat, že přednost při financování dostanou nové společné projekty, jako je obrana nebo ochrana vnějších hranic.

Česka by se ovšem utahování opasků příliš týkat nemělo. Podle prvních odhadů by na roky 2020–2026 mělo na všechny programy dostat zhruba 20 miliard eur. Oproti nynějšímu období, které končí za dva roky, je to pokles o deset procent.

Česko bohatne, pomáhají mu ale stará čísla, s nimiž Brusel kalkuluje.