Jen Stalin vládl v Rusku déle než Putin
Co se dělo okolo ruských voleb
Jako hlavní motto čtvrtého volebního období nově zvoleného ruského prezidenta Vladimira Putina by se dalo označit „hledání následníka“. Odcházející či chřadnoucí panovník si obvykle vybírá nástupce, kterému vysloví podporu, dohodne se s ním na nedotknutelnosti svých blízkých a pak mu přenechá trůn. Tak to ostatně proběhlo i při předávání žezla z rukou těžce nemocného ruského prezidenta Borise Jelcina Vladimiru Putinovi koncem roku 1999.
Pokud by chtěl současný ruský prezident překonat Stalinův rekord v délce vládnutí, pak by se musel odhodlat ke změně ústavy. To v proslovu bezprostředně po skončení voleb nijak nenaznačil, ovšem ani zcela nevyloučil. „Zatím ne,“odpověděl novinářům, kteří se ptali na případné ústavní změny. Že by ale chtěl být prezidentem „do sta let“, to odmítl rázně. V roce 2024 mu bude teprve dvaasedmdesát, nikoli sto let.
Analytici za hlavní úkol v nadcházejícím Putinově volebním období nepokládají ani tak pozvednutí ruské ekonomiky z kolenou či nápravu mezinárodní reputace země a její vymanění z izolace, ale vytvoření nového způsobu předání moci následníkovi. Toho je třeba vybrat a vyškolit. Může se jím stát například někdo, kdo
Kvůli omezování základních svobod a registrace kandidátů nebylo v ruských prezidentských volbách vytvořeno konkurenční prostředí. Oznámila to Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kromě znemožnění konkurence pro jasného vítěze Vladimira Putina poukázali pozorovatelé mise OBSE také na neregulérnosti, jejichž cílem bylo posílit volební účast.
Rusko zůstane složitým partnerem, uvedl v reakci na nedělní vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách nový německý ministr zahraničí Heiko Maas. Zároveň zpochybnil spravedlivost hlasování. Maas také řekl, že Evropská unie musí pokračovat v dialogu s Ruskem navzdory problémům. Mluvčí Angely Merkelové uvedl, že kancléřka Putinovi zašle blahopřejný telegram a že zřejmě zmíní i neshody s Moskvou.
bude v roce 2024 zastávat funkci premiéra, do které ho sám Putin předtím dosadí. Případně muž, který v té době bude ministrem obrany. Konkrétní jména padají už teď – stále řidčeji se ale mezi nimi objevuje premiér Medveděv, který bude nejspíš po Putinově inauguraci vyměněn. Naopak zní jméno gubernátora Tulské oblasti Alexeje Djumina; není ovšem jisté, zda se mu podaří udržet si Putinovu přízeň po následujících šest let. Na seznamu nechybí ani starosta Moskvy Sergej Sobjanin – je dostatečně nenápadný a poddajný. Pokud Putin bude chtít v nějaké podobě zůstat na politické scéně, nestrpí vedle sebe figuru, která by ho mohla zastínit.
I proto existuje ještě varianta nazývaná „kurátor“. Jde o mechanismus, který nebude přímočarým přepsáním ústavy tak, aby mohl Putin kandidovat ještě jednou, nýbrž třeba jen kosmetickou úpravou ve smyslu vytvoření nové funkce. Ta by byla šitá na míru odcházejícímu prezidentovi, který by mohl pokračovat ve vládnutí v nové roli a řídit tak i svého dobře vybraného loajálního nástupce. „Takového, který zajistí kontinuitu a další bezpečnou existenci nejen samotnému Putinovi, ale i jeho širokému okolí,“tvrdí expert zMoskevského centra Carnegie Konstantin Gaaze. „Nejjednodušší by pro něj ale bylo, aby zůstal u moci,“dodává. Pak by se mohl stát opět populárním starý sovětský vtip: „Rozhodl jsem se žít věčně. Aha, a jak ti to jde? No, zatím se mi to daří.“