Filozofové nastupují do call
Čerství absolventi vysokých škol požadují nejčastěji plat okolo 25 tisíc, informatici nastupují i za 40 tisíc
Najít práci s čerstvým vysokoškolským diplomem je otázka několika dnů, maximálně týdnů. Situace na pracovním trhu je pro nové uchazeče mimořádně příznivá. Firmy v reakci na prakticky nulovou nezaměstnanost slevují ze svých požadavků. Tam, kde ještě nedávno trvali na minimálně dvouleté praxi, berou dnes lidi hned po škole. „Máme tu 12 tisíc absolventů do dvou let po ukončení studia, pro ně je na úřadu práce 60 tisíc pozic. Na Jobs.cz je nyní 30 procent nabídek určených absolventům,“říká k tomu analytik Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC, která zahrnuje několik pracovních portálů v čele s Jobs.cz a Práce.cz.
Uchazeči si nejčastěji říkají o nástupní plat v rozmezí dvaceti a třiceti tisíc korun a ten také většinou dostávají. „Mzdová očekávání absolventů výrazně klesla v letech 2010 až 2015. Nyní jsou v souladu s realitou, maximálně mírně nad částkou, kterou jsou firmy ochotné nabídnout,“doplňuje Dombrovský. Kdo získal praxi během studia, může si říct i o víc.
Ve výhodě jsou (jak jinak) absolventi IT a dalších technických oborů – firmy si je rozebírají už na školách. Lákají je na platy, k nimž se absolventi humanitních či ekonomických oborů propracují po letech praxe. „V některých oborech, například v IT, překračují nástupní mzdy i 40 tisíc korun, běžně dosahují i mimo Prahu 30 tisíc korun,“říká Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment. Podle průzkumu této agentury počet míst pro technicky zaměřené absolventy výrazně převažuje nad pozicemi vhodnými pro absolventy humanitních či společenskovědních oborů ve všech regionech. V Praze, Ostravě, Brně či Olomouci činí poměr pracovních nabídek pro obě skupiny 3 : 2, v ostatních regionech 4 : 1, na Zlínsku dokonce 9 : 1.
I přes výše uvedené ale platí, že diplom z humanitních oborů není k zahození. Jen mají jeho majitelé o něco náročnější kariérní start. „Musejí často začínat na nižších pozicích mimo obor, který vystudovali, třeba v call centru. Potom dost fluktuují – mění práci, protože jsou cílevědomí a chtějí růst. Vyzkouší si různé pozice, rostou osobnostně i platově a jejich životopis je pestřejší,“popisuje Dombrovský. Když dojde k otřesu na pracovním trhu, býva- jí díky své univerzálnosti a širší praxi oproti úzce zaměřeným technikům ve výhodě. S rozhledem, měkkými dovednostmi a znalostí cizích jazyků se rychle zorientují v situaci a nové místo si buď najdou, nebo sami podnikatelsky vytvoří.
Dělat smysluplnou práci
Zatímco uchazeči o práci si v současné situaci po právu libují, firmy to nemají lehké a musí se snažit být atraktivními zaměstnavateli. Právě mladí lidé bývají při výběru nároční a nejde přitom zdaleka jen o peníze. „Dlouhodobě se propadá zájem o vysoký plat. Lidé chtějí užitečnou, smysluplnou práci. Od firem často slýcháme, že jim mladí utíkají, protože nesouzní s tím, co firma dělá,“popisuje výsledky posledního výzkumu LMC i svého pozorování analytik Dombrovský.
Z dotazníkového průzkumu mezi respondenty z řad studentů a absolventů vysokých škol do dvou let od ukončení studia vyplynulo, že dělat užitečnou a smysluplnou práci je „rozhodně důležité“pro 56 procent z nich. Výši platu označilo jako „rozhodně důležitou“jen 45 procent. Rozhodně či spíše důležitá je výše platu pro 97 procent respondentů, 96 procent dotazovaných uvedlo jako rozhodně či spíše důležitou smysluplnost práce.
Dalšími vysoko hodnocenými kritérii je třeba možnost odborného růstu či kariérního postupu a také rozmanitost pracovní náplně a časově flexibilní pracovní doba.
Pokud jim firma výše uvedené neposkytuje, nerozpakují se ode- jít jinam. „Pracovala jsem v zahraniční firmě zabývající se pivovarnictvím. Z pomocné administrativní pozice jsem brzy postoupila výš, a to i platově. Nikdy jsem ale nesrostla s firemní kulturou, postavenou na předstírání dobré nálady za každou cenu, ani jsem se nedokázala identifikovat se značkou, kterou jsem měla propago- vat. Jsem skoro abstinentka a pivo mi nevoní,“vzpomíná absolventka pražské filozofické fakulty Lucie, která u svého prvního zaměstnavatele strávila rok a půl, než odešla pracovat za méně peněz do knižního vydavatelství. Celé své jméno si v žádném případě uvést nepřeje – v pracovní smlouvě prý měla uvedenu povinnost mlčenlivosti o firemních poměrech a šíření její dobré pověsti. Na pravidelných setkáních se svým nadřízeným podávala dokonce zprávu, zda se jí daří propagovat značku ve volném čase. „Další věc, která mi vedle teambuildingů neskutečně lezla na nervy,“dodává.
Od devíti do půl šesté? Tak to ani náhodou
Podle analytiků trhu práce se zdá, že firmy šly sice dolů se svými nároky a otevírají se absolventům a mladým lidem bez delší praxe, udržet si je ale neumějí. Polovina všech lidí, kteří v posledním roce změnili práci, byli mladí do 35 let. Právě na ně cílí v posledníchměsících na internetu i v televizi často nasazovaný reklamní spot portálu Jobs.cz se svým „Udělej, co je důležitý“, jenž evokuje, že důležitější než udřít se k vyhoření je rodina, koníčky, kamarádi a osobní pohoda. Absol- venti jsou sice ochotni na začátku své kariéry zatnout zuby, aby získali zajímavou položku ve svém CV, pokud ale nenacházejí osobní naplnění, začnou zhruba po roce brouzdat na pracovních portálech. To pravé obvykle nacházejí až ve své druhé, třetí a někdy i čtvrté práci, kde už zůstávají několik let. Přestože firmy žehrají na nestálost mladých zaměstnanců, padesátníky a starší přijímají nerady, ačkoli ti se chovají podstatně stabilněji a práci jen tak nemění. To by byl ale zase jiný příběh, takže zpět k absolventům a jejich nárokům a požadavkům.
Jedním z nich je flexibilní pracovní doba a možnost home office. Obliba obojího rychle roste, na což firmy reagují pomalu, ale jistě. Zatímco před dvěma lety požadovalo flexibilní pracovní dobu podle průzkumu LMC 60 procent uchazečů o práci, dnes už je to 70 procent. Stejně tak vzrostl požadavek na práci z domova z 50 procent na 60. Pracovních nabídek, které některý z těchto benefitů nabízejí, je přitom méně než čtvrtina, předpokládá se však, že jich bude přibývat. Horší je to s polovičními a jinými zkrácenými úvazky – poptávka nabídku trvale několikanásobně přesahuje a zatím to nevypadá, že se v této věci v dohledné době něco změní.
Zatímco uchazeči o práci si v současné situaci libují, firmy to nemají lehké. Mladí jsou při výběru nároční a nejde zdaleka jen o peníze.