Firmy: Nová nemocenská by nahrála simulantům
PRAHA Zvláště v zimním období to bývá typický úkaz. Posmrkávající zaměstnanec s nosem doruda odřeným od ustavičného smrkání sedí v kanceláři mezi kolegy a odmítá se jít vyležet. Češi zhusta přecházejí nemoc a neberou si neschopenku, protože první tři dny choroby jsou neplacené a ušlý výdělek jim chybí. Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) včera vybavila souhlasem novelu poslanců ČSSD, podle níž se má karenční doba, jak se nehrazeným dnům říká, zrušit.
Cesta k cíli bude ale ještě náročná, zaměstnavatelé odmítají, aby na jejich konto šly už první tři dny nemoci. Podle nich je to nástroj, který lidé zneužívají předstíráním nastuzení, když se jim nechce do práce.
„Je třeba určit výši pojistného, výši placené dávky a projednat to na tripartitě. V situaci, kdy naše firmy nemají zaměstnance a v minulosti byly zkušenosti, že to mělo negativní dopad na přítomnost lidí v práci, je to problém, o kterém jsme připraveni dále diskutovat,“vyjmenoval obtíže Babiš. Odmítnout návrh ČSSD si ale nemůže dovolit, protože si ji potřebuje předcházet při domlouvání možné koalice.
ČSSD žádá, aby firmy svým lidem už od prvního dne neschopenky hradily 60 procent mzdy, nyní je to až ode dne čtvrtého. Kompenzací má být snížení odvodů pojistného o 0,2 procentního bodu pro zaměstnavatele a živnostníky.
Sociální demokraté chtěli zrušení karenční doby prosadit už před čtyřmi lety, kdy měli v čele premiéra Bohuslava Sobotku. Museli však couvnout před odporem zaměstnavatelů a přislíbit, že do pravidel nemocenské nesáhnou bez dohody tripartity. Nyní se tím trápit nemusejí, protože odpovědnost za smír sociálních partnerů přešla na Babišova bedra spolu s rolí ministerského předsedy.
Ve svém nynějším návrhu se poslanci ČSSD opírají o verdikt Ústavního soudu z poloviny roku 2008. Tehdy soud shodil zavedení karenční doby, jak ji prosadila vláda Mirka Topolánka, se zdůvodněním, že stát trestá zaměstnance, aniž by se sám nejprve podíval, jestli se chová účelně a hospodárně. Topolánkův kabinet tehdy odmítnutý návrh vzal, přidal k němu úlevu na nemocenských odvodech a schválil ho znovu, což už brněnští soudci nechali platit.
Argumenty z Brna
Podle sociálních demokratů výhrady uplatněné ústavními soudci nadále platí, i když se je podařilo utišit kompenzací na nižších úhradách nemocenského pojištění pro zaměstnavatele.
„Jedná se o poněkud pohodlný, až svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem může být, že zaměstnanci budou na svou nemoc čerpat dovolenou, což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem,“citují poslanci ústavní nález v odůvodnění své novely.
Soudci tehdy dodali i to, že dalším průvodním jevem zavedení karenční doby podle nich bude přecházení nemoci, aniž by člověk zašel k doktorovi a vyřídil si neschopenku. Pak se infekční pracovník stává kurýrem bacilů mezi
Jak se hradí nemocenská
své kolegy a zhoršuje vlastní zdravotní stav.
Hospodářská komora i Svaz průmyslu včera premiérovi v demisi vzkázaly, že se jim možnost zrušení karenční doby ani trochu nelíbí. A že pokud se to stane, mají se na změně finančně podílet zaměstnanci. „Před znovuzavedením karenční doby byla nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla naše země výrazně nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako jsou Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“uvedl Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.
Zjevně tak nestačí ani Babišův zmírňující nápad, že by zaměstnavatelé sice hradili část mzdy svým nemocným pracovníkům od prvního, ale pouze do jedenáctého dne neschopenky. Nyní je to od čtvrtého do čtrnáctého dne, takže po Babišověmatematickém zásahu by zůstal počet dnů placených zaměstnavatelem stejný, jen by začínal bezprostředně po nástupu na domácí vyléčení. Pak si úhradovou povinnost přebírají pojišťovny, dnes i podle návrhu.
Sousedi karenční dobu nemají
Jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů, kde si budou vyříkávat své těžko slučitelné představy, se uskuteční 9. května. I na jeden fakt se dá dívat různý- mi způsoby, jak ukazuje statistický údaj, podle něhož se mezi lety 2008 a 2009 prodloužila doba, kterou průměrně Češi trávili doma na neschopence. Podle obhájců karenční doby to dokládá, že do postele zamířili jen lidé s opravdovým zdravotním problémem a simulanti zůstali odrazeni od vyhýbání se práci. Podle odpůrců to znamená, že mnoho Čechů nemoc přechází a pod peřinu zamíří až tehdy, když už fyzicky nemají jinou možnost.
Průzkum, který v lednu 2016 provedl pracovní portál Profesia.cz, přidal do debaty další čísla – tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že jdou do práce i s nemocí, protože si výpadek financí nemohou dovolit. Týká se to hlavně lidí, kteří pobírají minimální mzdu, případně jsou jí blízko, či zaměstnanců ve směnných provozech. Tam se často podmiňuje výplata bonusů odsloužením všech předepsaných služeb.
Před dvěma lety, kdy průzkum vyšel, se zrovna ČSSD pokoušela prosadit alespoň uzákonění pěti dnů placeného indispozičního volna, takzvaných sick days, když bylo očividné, že zrušení karenční doby přes zaměstnavatele neprojde. Nepovedlo se ani to, sick days zůstaly dobrovolným benefitem, který firmy mohou, ale nemusejí nabízet.
V cizině se k náhradám mzdy za dobu nemoci přistupuje různě, i když zástupci českých zaměstnavatelů rádi uvádějí, že karenční doba není českým výmyslem, ale běžným nástrojem využívaným v řadě členských států.
Například Slováci dostávají peníze od prvního dne, ale jen ve výši 25 procent, od 4. dne je to 55 procent jejich průměrného příjmu. V Rakousku mají zaměstnanci nárok na sto procent své mzdy v prvních 6 až 12 týdnech na lůžku, podle toho, jak dlouho na daném místě pracují. Poté dostávají 50 procent svého příjmu. Němcům platí zaměstnavatel stoprocentní náhradu šest týdnů, stonají-li déle, snižuje se na 70 procent. Ani poslední ze sousedů, Polsko, nemá zavedené moratorium na první dny nemoci – tam marodovi náleží 80 procent výdělku v prvních 33 dnech neschopenky.