ČVUT se pře o extrémní odměny děkanky

PRAHA V pražských Dejvicích se nachází Stavební fakulta ČVUT. Patří k nejbohatším z osmičky fakult významné polytechniky, přičemž roční rozpočet je kolem 850 milionů korun. Není divu: výchova stovek inženýrů, stavební výzkum i expertní doplňková činnost jsou atraktivní pro firmy.

České vysoké učení technické (ČVUT) prošlo v minulých letech turbulentním obdobím, kdy se objevily tajné nahrávky i spory dnes již někdejšího rektora Petra Konvalinky s děkany fakult. Kdosi – v rozjitřené atmosféře – proto nejspíše zažádal dle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím o zveřejnění výší odměn rektora, kvestora a všech děkanů ČVUT.

A přišlo překvapení. Mezi úhrnnými odměnami děkanů za rok 2017, jež se dle zdrojů LN až na jednu výjimku pohybují od 1,1 do 2,9 milionu korun, vyskočila částka 5 465 243 korun! Ano, super- plat děkanky Aleny Kohoutkové. Kromě zdrojů LN to dosvědčuje i dopis z 19. ledna 2018, který krátce před skončením svého mandátu odeslal rektor Konvalinka. Adresoval jej dvěma členům senátu stavební fakulty: předsedovi Jiřímu Pazderkovi a šéfovi senátní ekonomické komise Jiřímu Cajthamlovi.

„To je pro mne šokující“

V listě je přesně a slovy specifikována enormní odměna 3,7 milionu korun exděkanky Kohoutkové za rok 2017 – zároveň i vedoucí katedry betonových konstrukcí a dnešní prorektorky pro výstavbu.

„Výše odměn mnohonásobně převyšuje obvyklé částky, které byly vyplaceny ostatním, výše uvedeným funkcionářům. To je pro mne šokující,“napsal rektor s dovětkem, aby senát, jenž odpovídá

V letech 1973 až 1978 vystudovala stavební fakultu ČVUT (inženýrka).

Následně pracovala ve funkci statika a analytika v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy (v letech 1983 až 1992).

V roce 1992 se stala vědeckou pracovnicí Kloknerova ústavu ČVUT, odkud se vrátila na fakultu.

Mezi roky 1994 až 2004 pracovala jako odborná asistentka na katedře betonových konstrukcí a mostů.

V roce 1994 se habilitovala v oboru teorie stavebních konstrukcí a materiálů (získán titul docentka).

Od roku 2005 až dosud je vedoucí katedry betonových a zděných konstrukcí na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického. za dohled nad hospodařením s přidělenými veřejnými finančními prostředky, provedl kontrolu ve věci takto vysokých odměn.

To se následně stalo. Svědčí o tom dva zápisy ze schůzí senátu – z 24. ledna (pověření docenta Cajthamla prověřením odměn) a pak z 21. února, kdy šéf ekonomické komise ostatní informoval o zaslání zprávy končícímu rektorovi. V té stojí, že děkančiny prémie byly složeny ze tří částí: z fondu odměn fakulty (175 tisíc korun), z fondu děkana (4500 korun) a ze zdrojů katedry betonových konstrukcí (celá zbývající částka).

Za prostředky kateder ovšem odpovídá jejich vedoucí (Kohoutková) a senát do užití peněz na odměny nehodlal zasahovat. „Jako morální či etický problém je možné diskutovat o velmi nestandardní

Roku 2009 získala nejvyšší titul profesorky ČVUT v oboru teorie stavebních konstrukcí a materiálů.

Na podzim téhož roku byla poprvé zvolena děkankou stavební fakulty ČVUT, když v senátu porazila poměrem hlasů 16:9 pozdějšího rektora Petra Konvalinku. Čtyři roky nato potvrdila svůj další čtyřletý mandát: 23 hlasů bylo pro, tři proti.

V říjnu 2014 dostala Cenu Milady Paulové pro ženy ve vědě, a to za celoživotní přínos. Zvláště byly vyzdviženy její výpočtové analýzy a práce o recyklaci betonu.

Je autorkou řady skript. Odborná databáze Scopus eviduje 51 studií a příspěvků, jimž se dostalo 64 citací.

Vychovala dvě děti: dceru a syna. výši odměn a dále faktu, že příkazcem těchto operací je sama profesorka Kohoutková. Dochází zde totiž k souběhu funkce vedoucí katedry a děkanky,“stojí v dopise pro rektorát ze dne 31. ledna.

„Všechny odměny byly vyplaceny v souladu s předpisy a kontrola nenašla pochybení. Pokud jde o můj osobní názor jako předsedy komise, výše odměn mi přijde nepřiměřeně vysoká a nemorální,“sdělil LN docent Cajthaml.

Kohoutková: Práce mě baví

Nynější prorektorka Kohoutková, jež kandidovala proti obhajujícímu Konvalinkovi i vítěznému rektorovi Vojtěchu Petráčkovi, ve svých odměnách nevidí problém. Nabídku k většímu rozhovoru odmítla, neboť nyní pobývá v zahraničí. Nicméně telefonicky LN sděli- la, že její katedra je enormně ekonomicky úspěšná. Peníze získává za výuku, za vědu a výzkum i z velkých projektů placených Grantovou či Technologickou agenturou ČR. Zvláště významný je právě jí hrazený záměr Centra pro efektivní a udržitelnou infrastrukturu (CESTI), jehož hlavním řešitelem pro roky 2013 až 2019 je Kohoutková. Účastníky projektu jsou též firmy jako Metrostav, Eurovia, Hochtief či SMP CZ.

Odměny jsou prý zasloužené. „Nebyly to děkanské odměny, ale odměny z pracoviště, které je na tom dobře. Práce mě baví,“řekla Kohoutková, jež dostala nedávno Cenu Milady Paulové pro ženy ve vědě za celoživotní přínos.

„Tato katedra je velmi dobře ekonomicky zajištěná i z pohledu celého ČVUT,“tvrdí tajemník fa- kulty Miroslav Vlasák. Nové vedení univerzity se ke konkrétním výplatám pracovníků nechce vyjadřovat; rektor Vojtěch Petráček je do pátku mimo Česko.

„Je potřeba upozornit na fakt, že v souladu s vysokoškolským zákonem fakulty samostatně hospodaří s přidělenými prostředky a současně mají autonomii i v oblasti pracovněprávních vztahů,“odpovídá kvestor Jan Gazda. Ani ministerstvu školství do odměn nic není. „Ministerstvo určuje jen mzdu rektora. Výši mezd ostatních zaměstnanců vysoké školy nepřísluší ministerstvu určovat ani posuzovat jejich adekvátnost či mravnost,“dodává mluvčí Jarmila Balážová.

Akademici na tom nemusejí být v Česku tak špatně, jak se říká. Ukazuje to alespoň případ Aleny Kohoutkové z ČVUT. Osm let byla děkankou velké stavební fakulty, navíc si drží post šéfky katedry. A uniklé dokumenty ukazují, že si na veřejné vysoké škole vydělává víc než premiér nebo prezident této země.

Kužílek: Je to veřejný zájem

Bývalý rektor Konvalinka, o jehož odvolání dvakrát hlasoval senát, si stále myslí, že odměny byly neúměrné. „Myslím, že si někteří funkcionáři univerzity dostatečně neuvědomují, že hospodaří s veřejnými prostředky,“řekl LN Konvalinka. Na univerzitě ovšem bují spekulace, že zájem o odměny mohl souviset s rektorskou volbou, které se účastnili jak profesor Konvalinka, tak Kohoutková.

Ta LN sdělila, že „na ochranu osobních dat použije všechny dostupné právní prostředky“. Má veřejnost právo znát výši jejích odměn? „U takto vysoce postavené osoby veřejné vysoké školy je nepochybně převažující veřejný zájem na informacích o jejím odměňování z veřejných prostředků. I zájem novinářů je legitimní, protože sleduje účel veřejné diskuse,“míní Oldřich Kužílek, expert na otevřenost veřejné správy.