Turci „čistí“sever Sýrie
Pozemní jednotky turecké armády pokračují ve vítězném tažení na severu Sýrie a v konfliktu nyní hrozí střet mezi Turky a Američany, jinak spojenci v rámci NATO. Na předměstích Damašku před boji nadále prchají desetitisíce civilistů.
DAMAŠEK/PRAHA Když minulou neděli turečtí vojáci vstoupili do centra severosyrského města Afrín, šlo zjevně o mnohem víc než jen o další dílčí vítězství jedné z frakcí v nepřehledné syrské válce. Mnohé napověděla i triumfální reakce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který krátce po ovládnutí města prohlásil, že „teroristé odtáhli se staženým ohonem“a „v centru města nyní vlají symboly důvěry a stability“.
Ke „stabilitě“je ovšem v syrském konfliktu stále velmi daleko. Zesílené turecké angažmá – jehož cílem je vyčistit syrsko-turecké pohraničí od kurdských milic YPG, které Ankara řadí mezi teroristické organizace – naopak do války vnáší další neznámé. Erdogan dal totiž najevo, že dobytí původně asi čtyřicetitisícového města (téměř všichni jeho obyvatelé ovšem před boji buď uprchli, nebo byli zabiti) mu nestačí. A v dalším postupu mu nyní nestojí v cestě nikdo menší než turečtí spojenci v NATO – Američané.
Dalším deklarovaným tureckým cílem na severu Sýrie je totiž stotisícové město Manbídž, které slouží jako výcvikové centrum Američany vedeného programu Společná síla. Jeho účelem je výcvik místních spřátelených jednotek pro boj s Islámským státem (IS). Ve městě, které se turecká armáda nyní chystá dobýt, jsou tedy rozmístěni američtí vojáci včetně speciálních sil.
Američané stejně jako další západní státy v uplynulých týdnech ostře kritizovali Turecko za nepřiměřené užití síly i za násilnosti pá- Tohle je Turecko, ne Sýrie.
chané na civilistech. Hrozící střet mezi dvěma armádami NATO ovšem přiměl Američany a Turky ke krizové komunikaci, napětí mezi oběma (teoretickými) spojenci ale stále trvá. Svědčí o tom včerejší prohlášení tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavușoglua, který se nechal slyšet, že „ohledně Manbídže jsme s Američany dosáhli porozumění, nikoli však dohody“. A dodal, že „Manbídž samozřejmě není finálním cílem, tím je stabilizace dalšího území i dále na východ od Eufratu“.
Jinými slovy: turecká armáda se bude snažit dostat pod svoji kontrolu celý pás země na jih od turecko-syrské hranice, tedy území o rozloze zhruba 600 × 50 kilometrů. A zbavit jej Kurdů, které považuje za potenciální hrozbu pro teritoriální integritu Turecka.
Kruh kolem Damašku se uzavírá
Mezitím pokračují také boje v těsném sousedství syrské metropole Damašku, v hustě osídlené oblasti tzv. Východní Ghúty. Syrská vládní vojska se s podporou Ruska pokoušejí toto území, dosud z větší části ovládané protivládními povstalci, dobýt.
A zatím se jim to daří, v hustě urbanizované oblasti postupují od města k městu a podařilo se jim rozdělit původně kompaktní oblast ovládanou rebely na několik částí. Od poloviny února zde ovšem přišlo o život přes 1300 civilistů a podle odhadů asi 100 000 lidí (tedy asi čtvrtina původní populace) uprchlo tzv. humanitárními koridory. Bojového chaosu se snaží využít některé ra- dikální skupiny – podle včerejšího sdělení syrské nevládní organizace SOHR „v posledních hodinách“dobyli menší území jižně od Damašku bojovníci IS, kteří jinak byli většinově na syrském území poraženi.
Kurdové a Turci spolu „válčí“i v Evropě
Konflikt mezi Turky a Kurdy se ovšem již dávno přenesl do států v Evropě se silným zastoupením obou komunit.
Platí to například pro Německo, kde žije přes tři miliony Turků a zhruba 1,5 milionu Kurdů. Od zahájení operace v Sýrii zde skokově narostly útoky na turecká zařízení, jako například mešity nebo komunitní centra.
Policie dosud zaznamenala 37 většinou žhářských útoků, což je trojnásobek proti roku 2017. Z jejich spáchání podezřívá zakázanou Kurdskou stranu pracujících (PKK), případně její sympatizanty z řad německé radikální levice.