Podvod na cestě k brexitu? Opět zní jméno „Cambridge“

LONDÝN/PRAHA Británie od víkendu rozebírá další možný skandál, v němž zaznívá jméno společnosti Cambridge Analytica. Tentokrát se netýká voleb amerického prezidenta, ale brexitu.

Čtyřiadvacetiletý whistleblower který působil jako dobrovolník v kampaních za brexit, vystoupil s tvrzením, že jedna z kampaní Vote Leave, jež před referendem propagovala odchod Británie z EU, měla k dispozici víc peněz, než jí dovoloval zákon. Významnou úlohu v údajném podvodu navíc měla mít firma AggregateIQ (AIQ), která je přes mateřskou firmu SCL propojena se společností Cambridge Analytica.

„Na cestě k brexitu jsme na základě lží, na základě podvodu,“řekl Sanni britské stanici Channel 4. S tímto tvrzením, sepsaným ve 46stránkovém dokumentu, také ve čtvrtek šel za vyšetřovatelem volební komise Spojeného království, kontrolního orgánu, který má zaručit nezávislost tamního demokratického procesu. Britská volební komise už financování tamních kampaní opakovaně prošetřovala a podvod nezjistila, na základě nových informací však podle deníku The Guardian ve vyšetřování pokračuje.

Sanni se dle svých slov do kampaně za brexit zapojil jako 22letý dobrovolník a zapálený euroskeptik. Rodilý Pákistánec za odchod Británie z Evropské unie nejprve lobboval v londýnské muslimské komunitě, následně si ho vyhlédl politický poradce Theresy Mayové Steven Parkinson.

Parkinson a jeho tým v Sannim dle jeho slov viděli důležitou postavu pro kampaň, a to zejména proto, že „bylo důležité, aby Vote Leave nevypadala rasisticky“. Jeho muslimské kořeny se pro něj tedy staly jízdenkou do epicentra kam-

Shahmir Sanni,

paně BeLeave, v té době ještě mládežnické odnože Vote Leave, která měla pro Brexit nadchnout zejména mladé liberály. Tam se Sanni seznámil se zakladatelem BeLeave Darrenem Grimesem, 22letým studentem módního návrhářství.

Jak to fungovalo?

Pro bližší pochopení situace je potřeba vysvětlit, jakým způsobem probíhalo financování kampaní před referendem. Zastánci brexitu, kteří se zasazovali za odchod z Evropské unie, měli v Británii dvě hlavní kampaně. První z nich byla Leave.EU šéfa Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage a jednoho z hlavních architektů brexitu, druhou byla právě Vote Leave. Každá z těchto dvou páteřních iniciativ mohla na oslovování účastníků referenda utratit maximálně 7 milionů liber. Registrovat se mohly i další organizace – ty však měly snížené limity výdajů, maximálně

Cambridge Analytica zneužila data uživatelů Facebooku k manipulaci voleb v USA.

Agentura AFP vydala zprávu srovnávající praktiky firmy s kampaní Baracka Obamy z roku 2012. Použila sice podobné mechanismy sběru dat, získávala je však a nakládala s nimi se souhlasem uživatelů Facebooku. mohly za svou kampaň dát vždy 700 tisíc liber. Podmínkou však bylo, že jejich utrácení nesmělo být nijak koordinované ani závislé na dvou hlavních kampaních, tedy Vote Leave či Leave.EU.

A právě porušení onoho pravidla Sanni popsal. Tvrdí, že Vote Leave využila BeLeave k tomu, aby mohla obejít vládní omezení a v posledním týdnu před referendem zahltit voliče informacemi, které je přesvědčily k hlasování pro brexit. Sanni se zakladatelem BeLeave Grimesem totiž ve finiši brexitové kampaně neúspěšně sháněli finance, které by jim umožnily lépe cílit na voliče, zejména skrze Facebook. Na to chtěli získat zhruba 10 tisíc liber.

Tehdy za Sannim a Grimesem přišel jeden z vedoucích pracovníků Vote Leave s tím, že se našel sponzor, který chce dát BeLeave peníze. Aby to bylo možné, musela se podle něj však z BeLeave stát samostatná organizace, která by měla nárok na vlastní rozpočet se zmíněným stropem 700 tisíc liber – s tím oba dobrovolníci souhlasili a šéfem nové samostatné organizace BeLeave se stal Grimes. BeLeave tak začala fungovat jako nezávislá jednotka s vlastním finančním limitem, který nesměl podléhat rozhodnutí z Vote Leave.

Deset dní před referendem o brexitu, v době, kdy se v kancelářích Vote Leave šeptalo o hrozbě přečerpání limitu kampaně, organizace BeLeave na kampaň za brexit oficiálně získala 700 tisíc liber. Problém byl v tom, že zmíněné peníze, které podle Sanniho patřily ve skutečnosti kampani Vote Leave, nikdo ze zaměstnanců BeLeave nikdy neviděl a podle Sanniho putovaly rovnou do společnosti AIQ, jež pro Vote Leave zkoumala voličská data.