Školy výuku IT nezvládají
Děti tráví volný čas na sociálních sítích, pracovat s internetem nebo programovat je ale ve škole nenaučí
Bezpečně se pohybovat na internetu, ovládat přes něj vlastní bankovní konto nebo třeba vytvořit svůj životopis a poslat ho potenciálnímu zaměstnavateli, i to jsou dnes nezbytné digitální dovednosti. V českých školách se ale předávají spíš výjimečně.
Jak ukázala zpráva Využívání digitálních technologií, kterou zpracovala Česká školní inspekce, až 95 procent škol nevyhovuje standardům výuky informatiky. Největším problémem jsou chybějící kvalifikovaní vyučující, slabé internetové připojení, zastaralé technické vybavení i neschopnost provázat informatiku s výukou dalších předmětů a vyčlenit jí místo v rozvrhu. Podle údajů inspekce je více než polovina školních počítačů stará pět až sedm let, a třetina dokonce starší sedmi let. Moderní technologie učitelé příliš nevyužívají ani při výuce jiných předmětů – bojí se s nimi zacházet nebo je ve škole ani nemají.
Už v roce 2014 přijalo ministerstvo školství Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020, která měla posílit digitální dovednost českých žáků a připravit je lépe na budoucnost. Realizace této strategie však pokulhává. Zjednodušeně řešeno, místo aby se děti učily základy programování a rozuměly tomu, jak digitální svět vlastně funguje a jak se v něm orientovat, obvykle skončí u výuky základů psaní v programu Word a tvorby excelových tabulek. To je v rychle se proměňujícím a na technologiích stále závislejším světě zoufale málo.
„Prostředí, v němž budou příští generace žít, se zejména vlivem digitálních technologií zásadně proměňuje a s touto změnou musí dojít i ke změně prostředí, ve kterém se příští generace budou vzdělávat,“stojí ve Strategii digitálního vzdělávání do roku 2020. Školy podle ní měly získat vysokorychlostní připojení k internetu, modernější techniku a současně podporu pro další vzdělávání vyučujících. Problém je, že strategie zůstala z velké části pouze na papíře, byť míří správným směrem. „Člověk vybavený pouze klasickým vzděláním, i kdyby bylo sebedokonalejší, nebude mít šanci se v digitálním světě plnohodnotně uplatnit,“konstatuje strategie.
„Umět“sociální sítě nestačí
Založit si vlastní profil na sociální síti Facebook by české děti mohly až od 15 let, alespoň to je představa české vlády, která před pár dny zveřejnila možnou úpravu zákona o zpracování osobních údajů. Zpřísnit zákon navrhl Úřad pro ochranu osobních údajů v souvislosti s evropským nařízením na ochranu osobních údajů.
Evropská unie předpokládá, že by děti bez souhlasu rodičů mohly udělit souhlas se zpracováním osobních údajů mezi 13 a 16 lety, s tím, že určení konkrétní hranice je na jednotlivých členských státech. Právě schopnost orientovat se v digitálním světě i správně používat sociální sítě je součástí nezbytné digitální gramotnosti. Na jejím zvyšování se však české školy příliš nepodílí, ať už proto, že mají zastaralé technické vybavení, nebo jim chybí kvalifikovaní vyučující. Potřebné základní digitální dovednosti tak české děti získávají všelijak, pokud vůbec.
Přístup k Facebooku je konkrétním příkladem. Na první pohled může nedávný návrh vlády působit zajímavě, jenže stačí se podrobněji podívat na to, jak se čeští školáci, včetně těch nejmladších, na sociálních sítích chovají – a zákon vypadá poněkud bezzu- bě. Už nyní je povolená věková hranice pro založení účtu na sociálních sítích 13 let, přesto jsou české děti ve věku 9 až 12 let aktivní v průměru na třech různých sociálních sítích a ne vždy se zde chovají bezpečně, spíš naopak. Ukázal to průzkum české technologické společnosti Avast.
„Když se ptáme dětí ve školách, kterým ještě nebylo 13 let, více než polovina z nich nám přizná, že mají účet aspoň na jedné sociální síti, i když je to proti pravidlům,“popisuje Jirka Král, youtuber, který se spolu s Avastem podílí na vzdělávacím projektu Buď safe online. Jeho cílem je naučit děti chovat se v internetovém prostředí bezpečně. „Často potkávám holky nebo kluky přesvědčené o tom, že jsem si s nimi psal a domlouval schůzku, ale ve skutečnosti to byl bohužel falešný profil, kterému na sebe prozradili spoustu soukromých informací, nebo si dokonce domluvili osobní schůzku,“dodává Král.
Právě schopnost chovat se na internetu bezpečně a zbytečně se nevystavovat rizikům patří k základním digitálním dovednostem, které potřebují děti i dospělí. Jenže v nich Češi právě neexcelují, byť v tom nejsou sami. Podle loňské zprávy Evropské komise mapující digitální dovednosti obyvatel jednotlivých členských zemí EU má základní dovednosti v této oblasti 54 procent obyvatel Česka. Evropský průměr je 56 procent. Nejlépe na tom jsou v Lucembursku, kde Sociální sítě mají v malíčku, si s moderními technologiemi dobře rozumí 86 procent obyvatel. Naopak nejhůře dopadli Bulhaři, pouze 26 procent z nich ovládalo základní digitální dovednosti. Alespoň ty přitom bude podle Evropské komise v brzké budoucnosti vyžadovat devět z deseti profesí. Cesta k nim začíná právě ve škole.
Informatika není psaní ve Wordu
Česko na poli zvyšování digitální gramotnosti zaspalo. Základy programování jsou součástí výuky na základních školách například ve Velké Británii, Estonsku, Řecku nebo Finsku. U nás se však stále vychází z rámcových vzdělávacích plánů, které vznikly před více než deseti lety, což je na poli vývoje digitálních technologií obrovský časový rozdíl. Podle plá- nů ministerstva by se to mělo změnit a postupně by se od příštího školního roku měly na vybraných školách spouštět pilotní projekty. V praxi by to například znamenalo, že ovládat textový editor by se žáci a žákyně učili během hodin jazyků a informatika by mohla přinést základy programování.
Zatím roli státu suplují soukromé firmy, které jsou ochotny na podporu konkrétních vzdělávacích projektů pro žáky i učitele uvolnit finanční prostředky. „Digitální dovednosti jsou v dnešním světě klíčem k úspěchu. V budoucnu poroste poptávka po lidech, kteří umí technologie nejen využívat, ale zároveň rozumí tomu, jak počítače fungují – i mimo obor IT,“vysvětluje Karel Klatovský, teacher engagement manager společnosti Microsoft, která mimo jiné podporuje Akademii programování či Letní školu inovativních učitelů. Prostřednictvím sítě center Partneři ve vzdělávání školí vyučující, aby jim v oblasti informačních technologií neujel vlak.
„Každý by měl mít příležitost naučit se programovat. Kódování může přinášet uspokojení, a dokonce může být příjemným zážitkem. Je užitečné pro celou řadu činností. V širším slova smyslu je pochopení toho, jak funguje kód, zásadní pro základní digitální gramotnost, což je něco, co se stává základem informovaného občanství ve stále více technologickém světě,“napsal Ben Tarnoff, novi- nář specializující se právě na oblast moderních informačních technologií, ve svém loňském článku pro britský deník The Guardian. Připomíná, že už v roce 2016 podle údajů Gallupova centra byly základy programování součástí výuky na čtyřiceti procentech amerických základních škol.
Vědět, co pouštím do světa
Ruku v ruce s výukou praktických dovedností v podobě kódování by mělo jít větší zapojení informačních technologií v dalších předmětech a zároveň získání znalostí, které děti ocení v běžném životě. Americká učitelka a inspirátorka Vicki Davisová na svém blogu Cool Cat Teacher vyjmenovává celkem devět klíčových životních dovedností, které děti v digitálním světě potřebují.
Patří k nim mimo jiné schopnost vytvářet kvalitní hesla a adekvátně s nimi nakládat, uvědomit si rizika spojená se zveřejňováním osobních informací a vědět, co se s nimi děje, pokud je předám někomu dalšímu, používat pro svou práci legální a kvalitní zdroje a správně je citovat, umět se bránit před viry, chovat se ve virtuálním prostoru slušně a současně mít pod kontrolou své digitální stopy, které člověk v online světě zanechá. To znamená třeba mluvit během výuky o tom, jestli bych totéž, co zveřejním o sobě a svých přátelích na sociálních sítích, vylepil také na billboard ve své ulici.
Dobrým českým příkladem aktivního přístupu k technologiím je Miloslav Khas, který učí hudební výchovu a informatiku na Základní škole Staňkov a sám vytvořil blog, ve kterém se snaží inspirovat ostatní vyučující v tom, aby moderní technologie více využívali. Staňkov je přitom malé městečko v Plzeňském kraji, nikoli velká metropole. Přesto zde před pár týdny proběhla konference věnovaná právě tomuto tématu. „Inspirace a nápady z EDU Staňkov jsou zaměřené především na žáky. Přináší do škol nové postupy, včetně výuky kritického myšlení a odpovědnosti za své vzdělání,“říká za organizátory Miloslav Khas. Vyučující se naučili třeba natáčet videa, pracovat s robůtky, cardboardy nebo s virtuální učebnou Google Classroom.
Autorka je spolupracovnicí Lidových novin