Návrh: u soudní pitvy musí stačit jeden znalec
PRAHA Léty ověřený institut dvou znalců u soudních pitev je nyní kvůli iniciativě ministerstva spravedlnosti v ohrožení.
Dosavadní praxe je taková, že soudní pitvu, již v drtivé většině případů nařizuje policie, provádějí ze zákona vždy dva soudní lékaři (znalci). Výstupy posléze slouží jako důkazy v trestním řízení. Oproti tomu zdravotní pitvu má na starosti pouze jeden lékař a provádí ji u náhlých úmrtí za účelem zjištění jejich příčin.
Ministerstvo spravedlnosti ale navrhuje, aby technicky náročnější soudní pitvu vykonával rovněž jediný soudní lékař. Proč by tomu tak mělo být, ale přesně neuvádí. Tvrdí jen, že dva znalci nejsou pro prohlídku a pitvu nutní.
Záměr ministerstva ovšem odsuzuje Česká společnost soudního lékařství a soudní toxikologie. Považuje jej za nebezpečný, neboť by prý mohl vést k častým chybám či účelovému ovlivňování trestního řízení. Dva znalci jsou třeba i pro názorovou konfrontaci.
Ministerský návrh zákona v polovině ledna schválila vláda, nyní se jím budou zabývat zákonodárci. I ti však mají výhrady.
„Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k této změně na základě připomínky Nejvyššího státního zastupitelství k doprovodnému zákonu, který reaguje na novou právní úpravu znalců a tlumočníků,“sdělila serveru Lidovky.cz Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu. Doprovodný zákon byl odeslán do připomínkového řízení v minulém volebním období a nově specifikoval oprávnění znalce provádějícího pitvu.
„Bylo by velkou chybou, kdyby to bylo uvedeno v praxi. Návrh představuje otevřené pole pro tendenční úpravy posudků. Pokud tam bude lékař sám, je to jen na něm. Nikdo nemá právo ho kontrolovat a je zavázán mlčenlivostí. Nikdo další, pokud není revizní nebo ústavní posudek, jeho závěry už nezkontroluje,“kritizuje Petr Hejna, předseda České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie.
Připouští, že k takové situaci může dojít i ve dvojici, ovšem s menší pravděpodobností.
Učí se jeden od druhého
Dva znalci jsou podle Hejny důležití nejen kvůli názorové konfrontaci, po níž dospívají k závěrům, mnohdy si ale pomáhají i manuálně. „Zároveň pomine aspekt celoživotní edukace, protože soudní lékaři se znaleckou činností se od sebe neustále učí,“doplňuje Hejna.
Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že obava z možného vyššího rizika maření vyšetřování není opodstatněná. „Orgány činné v trestním řízení budou mít i nadále možnost v náročných případech přibrat znalce, například při složitých vraždách,“přibližuje Machálková.
Určovat obtížnost jednotlivých případů by měla policie, potažmo státní zástupce či soudy. Jenže soudní lékaři oponují, že ne vždy lze dopředu s určitostí rozhodnout, jaký případ bude jednoduchý a jaký nikoliv. „Ani si nedokážu představit podobnou úpravu, která by to kategorizovala. Orgán trestního řízení by to mohl dělat ze svého pohledu, ale nemá na to vzdělání a z medicínského hlediska není kompetentní,“míní Hejna.
Institut dvou znalců
Institut dvou znalců u soudní pitvy byl zaveden v českých zemích již rakouským trestním řádem v roce 1853. Funkční je stále nejen v České republice, ale například i na Slovensku či v Německu. Současná praxe odpovídá i doporučení Rady Evropy, dle níž mají soudní pitvy provádět vždy dva lékaři, z nichž alespoň jeden musí být specialistou v oboru soudní lékařství.
„Nechápu, kdo na tento nápad přišel. I dva znalci ve zvláště složitých případech mají mnohdy komplikované rozhodování,“říká pro Lidovky.cz místopředse- da zdravotního výboru sněmovny Jiří Běhounek (ČSSD). „Pokud by u soudní pitvy byl jen jeden znalec, nemá možnost s kýmkoliv konzultovat, a pokud něco přehlédne, nikdy se to nezjistí,“doplňuje bývalý prezident lékařské komory Bohuslav Svoboda (ODS).
Oba poslanci, stejně jako předsedkyně zdravotního výboru Věra Adámková (nestr. za ANO), podle svých slov navrhovanou změnu nepodpoří. „Věřím, že jej zamítne i zdravotní výbor Poslanecké sněmovny, kde tuto otázku jistě otevřeme,“dodává Běhounek.
Lékařům z oboru se nelíbí, že návrh, jenž je dle nich v rozporu s doporučeními Rady Evropy, neprošel řádným meziresortním připomínkovým řízením. Byla mu udělena výjimka, neboť je předkládán opětovně. „Někdo mimo obor bez znalostí, praxe a dobré vůle říká, jak to bude fungovat, aniž by to bylo prodiskutováno,“kritizuje Hejna s tím, že by se přikláněl k tomu, aby byl označen konkrétní navrhovatel novely, jenž by posléze nesl plnou odpovědnost za její důsledky.
Ministerstvo se hájí, že návrh konzultovalo se zástupci policie a soudů a projednala jej také komise legislativní rady vlády, jež v něm údajně neshledala problémy.
Podobná záležitost již v minulosti postihla soudní psychiatry. Ti z ekonomických důvodů neposuzují duševní stav obviněných ve dvojici již od roku 2001.