Gazu postihly krvavé střety
Letitému konfliktu mezi Izraelci a Palestinci hrozí v příštích týdnech eskalace. Důvodem je nadcházející výročí vzniku Státu Izrael a s tím související vzpomínka na arabský exodus z území historické Palestiny.
GAZA/PRAHA Hraniční území mezi Pásmem Gazy a Izraelem zažilo koncem minulého týdne nejkrvavější střety za několik posledních let.
V rámci protestního pochodu se pokusilo několik desítek tisíc Palestinců narušit hraniční plot a zátarasy a proniknout na izraelské území. Chtěli tak podtrhnout požadavek k návratu na teritorium, jež museli jejich předkové opustit před sedmdesáti lety po vyhlášení Státu Izrael.
Bilance střetu s izraelskou armádou byla krvavá. Až do včerejšího dne si vyžádal osmnáct obětí na palestinské straně. Přes 1400 dalších lidí bylo zraněno, a to většinou po zásahu slzným plynem.
Vedení izraelské armády obhajovalo svůj postup tím, že prý přinejmenším deset ze zabitých Pa- Oheň, dým a smrtící kulky. lestinců patřilo kmilitantním skupinám napojeným na radikální hnutí Hamás. Ti měli na izraelské vojáky střílet a házet na ně kameny. Armáda prý zasahovala pouze proti demonstrantům, kteří chtěli porušit hraniční plot oddělující izraelské území od Gazy.
Izraelci mají jasno: za pochodem je Hamás
Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na tyto události požadoval, aby byla celá záležitost „nezávisle a transparentně“prošetřena. Něco takového ovšem odmítl izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman. Podle jeho názoru tvořili devadesát procent všech demonstrujících ak- tivisté nebo zaměstnanci hnutí Hamás, jež politicky kontroluje právě Pásmo Gazy.
Do konfliktu se vložil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Obvinil izraelskou vládu, že na hranicích s Pásmem Gazy způsobila masakr. „Netanjahu, jsi okupantem. Zároveň jsi teroristou,“prohlásil na adresu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Šéf izraelské vlády na to reagoval slovy, že „nejmorálnější armáda na světě nebude poslouchat morální kázání od někoho, kdo sám řadu let bombarduje civilní obyvatelstvo bez rozdílu.“Izraelci dlouhodobě kritizují vládu v Ankaře, že podporuje hnutí Hamás politicky imateriálně v podobě dodávek humanitární pomoci.
Protesty, jež palestinští aktivisté koncem minulého týdne zahájili, odstartovaly kampaň, jež potrvá po dobu 45 dní. K jejímu vyvrcholení má dojít 15. května letošního roku, na kdy připadá výročí exodu Palestinců v roce 1948.
Tehdy muselo na 750 tisíc lidí opustit území historické Palestiny, přičemž čtvrt milionu z nich skončilo v Gaze. Palestinci od té doby tento den sami označují jako „Al Nakba“(pohroma).
Pro letošek proto počítají s tím, že se ve výroční den vydá několik milionů Palestinců, kteří žijí rozptýleně na územích sousedících s Izraelem, k hranici s cílem ji překonat. Právo na návrat palestinských uprchlíků patří k nejchoulostivějším otázkám blízkovýchodního konfliktu.
Tzv. Mezinárodní koordinační výbor pro „Pochod návratu“, který stojí za protesty zminulého týdne, symbolizuje novou formu protestu. A ten by mohl být pro Izrael značně nebezpečný. Je totiž založen na strategii, jež má postavit židovský stát na pranýř mezinárodního společenství.
Jak reagovat v případě, že stovky tisíc Palestinců dorazí 15. května 2018 v rámci protestního pochodu na hranici a budou požadovat vstup na izraelské území? Vpustit je by znamenalo kapitulovat pod palestinským tlakem.
Pokud by Izrael vsadil na sílu, jeho mezinárodní pozici by to jenom zhoršilo a riskoval by další roztržku se svými spojenci.
Palestinci počítají s tím, že 15. května – v den výročí palestinského exodu – se vydá několik milionů lidí k izraelské hranici